Prostě můj blog

~ STORYTIME ~ ''Ztraceni'' na túře xD

AHHIIIIIIYA

idk xD


Tak, máme tu další článek. A - jak jsem ''slíbila'' - velmi brzo vydaný po minulém článku. Za to si zatleskám xD Tentokrát to bude něco jako story time, prostě nějaký příběh, PODLE PRAVDY, prostě něco, co se mi stalo xD Nevím, jaké to bude, zábavných historek moc nemám, a tak budu psát prostě něco náhodného xD Let's try it then!



Jednou jsme o prázdninách byli kdesi ve Špindlerově Mlýně (bylo mi asi tak 6-7?) a vydali jsme se, jako každý den, na túru. My se sestrou jsme byly samozřejmě ještě malé, takže nás to nebavilo a po každém kroku jsme se ptaly ''A kdy už tam budem? Kolik ještě kilometrů...?'' a stěžovaly jsme si, že nás bolí nohy a tak.. Cestu už si tedy vůbec nepamatuji, ale vím, že tam byl nějaký divný rozcestník a to místo, na které jsme se snažili dojít bylo napsáno ve dvou směrech. Chvíli jsme přemýšleli a pak si rodiče tedy řekli ''Bude to asi tímhle směrem, přece jenom, přišli jsme tamtudy *ukazují kamsi do dálky*, takže to bude tímhle směrem!'' No a tak jsme se vydali ''tímhle směrem''. Chvíli jsme šli po nějaké normální cestě a tak.. Pak lesem... Prostě normální procházka přírodou. Ale pak už to začínalo být divné, a cesta vůbec nebyla taková, jaká by měla být. Ale my jsme tuhle trasu nikdy před tím nešli, tak jsme si mysleli, že to bude v pořádku a že je jenom delší, než jsme si mysleli. Pak jsme se lesem dostali na nějakou ooobrovskou louku, ale opravdu, opravdu obrovskou. Byla na ní hrozně vysoká tráva a nějaké kytky. My se sestrou jsme se samozřejmě hned šli po louce proběhnout, vyválet se v trávě a tak.. Pak jsme tedy přecházeli louku do dalšího lesa, ale v jedné části louky bylo hrozné bahno, že jsme se skoro propadali do země. V nějaké další části jsme museli dokonce jít skoro v dřepu, ale já už si vůbec nepamatuji proč. Rodiče se pak začali o něčem bavit, a najednou mi ségra řekla ''Asi jsme zakufrovali.'' Já jsem ale vůbec netušila, co to znamená. Myslela jsem si, že to má něco společného s kufrem. A říkala jsem si prostě ''Zakufrovali? Kufr? Cože?! Vždyť jsme na louce!'' No, a v podstatě jsme se ''ztratili'', ale naštěstí rodiče našli nějakou zkratku, jak se dostat na správnou cestu. Já jsem samozřejmě při cestě škrábla o větve stromů, spadla v lese do jehličí a všechno možné.. Když jsme se konečně dostali na cestu, už jsme byli unavení, ale teprve nás vlastně čekala celá ta cesta domů, protože jsme před tím šli po špatné.


Myslím, že na tuhle túru fakt nikdy nezapomenu, protože to pro mě byla opravdu hrůza, a nebudu lhát, docela jsem se bála, že nenajdeme cestu zpátky. Ale tak přeci jenom, byla jsem malá. A ještě jsem si představila, že by jsme tam byly jenom my se ségrou a s kamarády a rodiče by tam s námi nebyli. To by jsme tam byli ještě teď xD No, bylo to opravdu dobrodružství, a když jsme dorazili zpátky, tak jsem se okamžitě svalila na postel a už se mi nechtělo nic víc dělat, možná jenom jít do bazénu, sednout si do vířivky a už nikdy nevylézt xD



Nah, nic moc článek, já vím, ale chtěla jsem se jen tak podělit o nějaký příběh. A zrovna na tento budu asi vzpomínat na vždy, protože to pro mě bylo strašné, když jsem byla malá xD

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.