Příběhy od Tess

Říkají mi Tery (1)-Povídka

Hoj Rebelky! Vítám vás u dalšího článku,tentokrát to bude povídka ve stylu knížky, kterou sama píšu. Jestli vás zaujme,budu pokračovat.


Říkají mi Tery

Kapitola 1. –Prázdniny skončily…
Je 1. 9.,což znamená, že všichni musí vstávat ráno nejpozději v 7:30. Jenomže musíme počítat i se šprty, kteří vstávají nejpozději v 6:30. Mě dneska probudí jen hlasité „Holky, vstávat! Je první školní den!“ V pokoji jsem se sestrou Toničkou, které je 9, a tak nastupuje do 3. třídy. Jelikož mě je 11, jdu do 6 třídy…První slova, co řekneme otráveným hlasem skoro na ráz jsou: „Ještě pět minut!“Z kuchyně se ozve něco jako: „Ne! Musíte to dneska stihnout! Už tak je pozdě!“
Hlava mi spadne na polštář, ale zvednout se přece jen musím, ale vůbec se mi nechce. Když už konečně vstanu, protáhnu se a „KŘUP!“. „No úžasný, jen vstanu a hned mi křupne v zádech!“Tonička se začne smát a kupodivu se zvedá taky, ale radši se neprotahuje. Jdu k židli u psacího stolu, kde mám nachystané oblečení. Beru si na sebe krásné fialové šaty, které mi maminka včera dala a přes ně černé bolerko. Když se obléknu, jdu se do koupelny trochu zkulturnit. Rozčešu si vlasy, vyčistím zuby, opláchnu obličej a když si obličej utírám do měkkého ručníku, do koupelny vchází Tončí ve svých úzkých kalhotách a tílku přes které má kostkovanou košili. „Sluší ti to“, řeknu jí s úsměvem. „Tobě taky“, řekne a zároveň si mě prohlíží.
Když vcházím do kuchyně, slyším z chodby takové tichounké krůčky, které patří mému dvouletému bráškovy. „Ahoj Péťo!“ Přivítám ho. „Ahoj Tevezko“ ,řekne ospalým hláskem. „Jak ses vyspal?“, zeptám se. „Bodže“, odpoví mi. Tak už vím, že se vyspal dobře, ale projeví se to až když si pustí medvídka Půa a chytí hlasitý záchvat smíchu. Se smíchem odcházím do pokoje, kde si nachystám kabelku, do které si dám mobil. 

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.