Povídka-Kam jsem zmizela?-3.část

Do místnosti vtrhly dívky z obchodního centra spolu s dívkami z dětského hřiště.Jedna z nich zvedla sáru ze země,ale Sára znovu spadla.Druhá dívka chytila tři dívky,co Sáru unesly a hodila je na stranu.Rozvázaly Sáru a snažily se ji postavit,ale Sára pořád nemohla vstát.Tři dívky zmizely a spolu s nimi i jedna z malích dívek.Pak ležela v rohu svázaná."Je nás osm proti třem a stejně mají navrh ty tři..." řekla Sára ze svých posledních sil.Jedna ze starších dívek přistoupila k dívce v rohu a rozvázala ji."Holky nahoře..." snažila se Sára něco říct."Nahoře!" křičela mladší dívka po té,co ji druhá rozvázala.Nahoře byla na výstupku ze zdi jedna ze tří.Dívkám se Sáru konečně podařilo postavit a dívka nahoře slezla dolů.Utíkala na ostatní,ale Sára jí podkopla nohy.Pak se na Sáru vrhla znovu,ale Sára se vyhnula.Tak se to pořád opakovala,až byla dívka padla na zem vyčerpáním.Ty ostatní dvě byly opodál a vrhly se na Sáru,která se překvapivě vyhýbala.Pak se Sára postavila ke zdi a dívky se vrhly na ni.Sára skočila a dívky vrazily do zdi."Utečte rychle!" křičela Sára a všechny dívky utekly.Pak se před Sárou objevila brána."Asi už budu muset jít..." řekla.Nejdřív se chtěla vrátit,ale doma nemá žádné kamarády.Tady si jich našla rovnou osm.Vstoupila do brány.Byla znovu ve svém pokoji,ale nebyla šťastná.Chtěla se zase vrátit do toho velkoměsta.Její matka se vrátila z práce a Sára vyprávěla,co se stalo.Její matka se na ni dívala,jako na blázna.Nevěří mi to.pomyslela si Sára.Pak šla do koupelny a podívala se do zrcadla.Viděla svůj odraz.Čekala půl hodiny na to,až ji zrcadlo zase vtáhne do sebe.Pak se o něj opřela a řekla:"Prosím vtáhni mě zpět,prosím.Prosím!!" pak jí začaly po tváři stékat slzy.Zrcadlo se rozzářilo a do koupelny vtrhla Sářina matka,chytla ji za ruku a řekla:"Ne ty nikam nepůjdeš!Zrcadlo,klidně se můžeš zavřít má dcera zůstane tady a bude tady do konce svého života!" Sára si uvědomila,že by musela chodit do školy,kde ji všichni nenávidí,že by musela dělat pro svého mladšího bratra to,o co by si řekl,ať je to cokoli,,že by musela žít tam,kde je samá smůla.Sára se vytrhla matce z ruky,zavolala svoji kočku a pak řekla:"Ne!Nebudu tady žít!Nikdy se sem nevrátím!" popadla do rukou svoji kočku a zrcadlo ji vtáhlo i s kočkou v ruce do sebe.Sára stála u obchodního centra.S kočkou v ruce tam nesmí,a tak se posadila vedle zbytků balkonu,co se s ní zřítil.Opodál šly dívky,se kterýma se spřátelila.Šla k nim a řekla:"Můj domov není pro mě,vrátila jsem se za vámi." dívky zajásaly a jedna z nich řekla:"Jestli chceš,můžeš přespávat u nás." Sára přikývla a všechny odcházely k dívce domů.Došly a Sára pustila svoji kočku z ruk,jelikož se vrtěla a snažila se vysmeknout Sáře z ruky.Dívka Sáru zavedla do svého pokoje a řekla:"Ještě jsme si neřekly jak se jmenujeme.Já jsem Daniela." dívky se postupně představovaly.Čas jim letěl jako splašený a brzo byl večer.Dívky odešly a zůstaly v pokoji jen Sára,Daniela a Sářina kočka Aisha.Daniela postavila do svého pokoje vedle své postele skládací postel.Večer si spolu povídaly a Daniela říkala,že Sáru zavede druhý den do školy.Sára věděla,že se jí tak bude líbit,jelikož už tam má kamarádky.