p a t o s

Blázniviny | 3

Ahojky! Takže máme tu další díl Bláznivin a tentokrát si myslím, že to bude o ntrošku zajímavější ;-) Jestli jste neviděli první dva díly, určitě mrkněte ;-) ;-) ;-) A jdeme na to!

.......Bára tedy šla do svého pokoje a vše si vybalila. Nezabralo to moc času. Pak jí ale začalo zajímat, jak vypadá les, rybník a louka o kterých jí dědeček vyprávěl a sešla po schodech dolů, aby se mohla vydat na průzkum lesa. ,,Hmmm......je tam signál?" nakonec si ale mobil vzala a vyrazila.

Šla po vyšlapané cestě, protože les byl asi tak 50 metrů od dědova domu. V lese se také držela podél řeky, ale pak jako kdyby slyšela kvákání žab. Že by byl ten rybník v lese? Je to možné.......les byl totiž bukový a rybník by mohl být méně stromovém místě..... šla tedy po kvákání žab a u toho si broukala. Najednou uviděla na pařezu sedět kluka, který četl knihu a byl do ní tak položený, že si nejspíš nevšiml, že na něj kouká. Ačkoli ho nikdy neviděla, oslovila ho: ,,Ahoj, jsem Bára." kluk odtrhl oči od knihy a byl trochu vyděšený, asi nečekal, že ho někdo bude rušit. ,,A-ahoj, já jsem David. To ty jsi ta holka, co měla přijet naproti k panu Horkému?" Bára chvíli přemýšlela, ale pak si vzpomněla, že ten kluk mmusí bydlet v tom domě hned naproti ,,Jo, to jsem já. Budu tu přes celé prázdniny." ,,Hmm.....to já tu bydlím s babičkou a dědou....." Až teď si Bára všimla toho, že kousek od nich je rybník, který hledala. Byl docela velký a Bára se těšila, až se v něm bude koupat..... ,,A co to čteš?" zeptala se Davida, který už zase byl očima ponořený v knize. ,,Ehmm......todle. Jmenuje se to Agramindavský les a je to o kouzelném.....ehmm......no o lese.",,Ach táááák, to je jistě zajímavý...." ,,Jo, to je." řekl David a hned Báře nabídl, že až to dočte, že jí to také půjčí. Bára se jen usmála a rozloučila se: ,,Tak ahoj!" ,,Ahoj."

Šla k rybníku.

Sáhla do něj rukou a pak jí vyndala. ,,Hmm.... docela studený......ale ona je stejně dnes celkem zima...." Už byly dvě hodiny a Bára slyšela, jak odbíjí zvony na kostelní věži. Počítala kolikrát uhodí. Všude bylo slyšet kvákání žab, ale žábu ne a ne vidět. Za to viděla malé rybky, pohybující se u břehu. Otočila se, aby se koukla na Davida, ale ten tam nebyl. ,,Hmm.... divnej kluk. A moc toho teda nenamluví......" a najednou někdo řekl: ,,To máš pravdu......."......

To je konec třetí části snad se vám líbí a ahoj!

                                                             Vaše: malířka

+10

Příběhy a povídky

Autor: malířka   |   Publikováno: 28.12.2016   |   Zobrazeno: 496x