Od každého něco... Andrea

Referát - Andrej Babiš

Ahojte lidičky !!!! Neberte to tak že jsem rasista, ale jak víte, říkala jsem že zkusím napsat článek o čemkoliv si napíšete. Dostala jsem prosbu, ať udělám info o Andrejovi Babišovi, na formu referátu. Tak jdeme na to !

Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je český politik a podnikatel slovenského původu a od prosince 2017 předseda vlády České republiky. Od října 2013 je poslancem Parlamentu České republiky. Mezi roky 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády České republiky a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.
Do 3. února 2017 působil Babiš také jako podnikatel. Je zakladatelem velkého koncernu Agrofert. V průběhu let soustředil ve svých rukou značnou ekonomickou, politickou a mediální moc, a bývá proto někdy označován za oligarchu.[pozn 1] Celé Babišovo jmění bylo v říjnu 2017 odhadováno na 4,1 miliardy dolarů,[5] resp. 3,39 miliardy eur či 87 miliard korun, což jej kvalifikuje jako 564. nejbohatšího člověka světa,[5] druhého nejbohatšího českého občana,[6] a zároveň vůbec nejzámožnějšího Slováka.[5]
V souvislosti s postavením svého otce strávil Babiš část svého dětství a mládí ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na bratislavské Vysoké škole ekonomické (VŠE) začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1985 byl Babiš vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let.
V roce 1980 začala Státní bezpečnost (StB) Babiše evidovat jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta s krycím jménem „Bureš“.[7] Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB rezolutně popírá.[8]
Po rozpadu ČSFR pobýval Babiš v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, kde předtím pracoval.[9] V květnu 1995 Agrofert za nejasných a kontroverzních okolností převzal prostřednictvím nedlouho před tím založené švýcarské společnosti O.F.I.[9] Z Agrofertu se za Babišova vedení postupně stal významný agrochemický holding, do něhož patří kolem 250 firem. Od června 2013 spadá pod Agrofert i mediální dům MAFRA, který vydává mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Babiš celý Agrofert osobně vlastnil až do 3. února 2017, kdy všechny své firmy převedl do svěřenského fondu.[10]
Koncem roku 2011 založil Babiš občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, z níž později vzniklo politické hnutí ANO 2011. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 hnutí obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Dne 29. ledna 2014 byl jmenován vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[11] Podle průzkumu agentury STEM byl k lednu 2017 nejpopulárnějším politikem v Parlamentu České republiky.[12] Z vládních postů však odstoupil v květnu 2017 poté, co premiér Sobotka navrhl jeho odvolání pro nedostatečné vysvětlení majetkových poměrů.[13]
Při volbách do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 hnutí ANO 2011 zvítězilo s 29,64 % odevzdaných hlasů a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako předseda hnutí a stranický lídr kandidátky ve Středočeském kraji[14] byl opět zvolen poslancem sněmovny.[15] Prezident Miloš Zeman pověřil Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády[16] a dne 6. prosince jej jmenoval premiérem.[17] Od jmenování vlády prezidentem 13. prosince 2017 stojí Babiš v čele nového kabinetu složeného z členů hnutí ANO a nestraníků. Dne 16. ledna 2018 neobdržela tato vláda důvěru Poslanecké sněmovny a tudíž musela podat demisi.
V září 2017 a lednu 2018 byl Poslaneckou sněmovnou ČR opakovaně vydán k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.

Rodinný původ
Podrobnější informace naleznete v článku Rodina Andreje Babiše.
Rodina Andreje Babiše z otcovy strany pochází ze západního Slovenska;[21] rodina matky přišla na Slovensko po druhé světové válce z Podkarpatské Rusi.[22]
Otec Ing. Štefan Babiš (1922–2002) vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu.[23] Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany a vůči režimu zaujímal konformní postoj.[24] V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže.[25] V roce 1962 byl vyloučen z Komunistické strany a nějakou dobu musel pracovat mimo svůj obor.[25] V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE.[25] V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství v KSS a následně se držel režimem vytyčené linie.[26] V letech 1969-1975 působil jako obchodní přidělenec ve Stálé misi ČSSR u OSN v Ženevě.[26] Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu.[27] V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.[28]
Andrej Babiš o svém otci uvedl, že „nikdy nebyl žádný komunistický prominent“.[29] Nezastával vysoké funkce v komunistické straně, nicméně působil ve funkcích, k nimž potřeboval schválení orgány KSČ. Kritici Andreje Babiše jej s poukazem na otcovo postavení označují jako „protekční dítko režimu“, „nomenklaturní dítě“, „příslušník privilegované vrstvy“ apod.[30]
Matka Andreje Babiše, Adriana Babišová rozená Scheibnerová (1927–2008), také vystudovala bratislavskou VŠE, manželova vytíženost a pracovní pobyty v zahraničí jí však přisoudily skromnější roli. Pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích, po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Aktivně se angažovala v KSS, působila také v různých komisích ustavených komunistickou stranou a v lidových soudech.[zdroj?]
Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.
Dětství a mládí
Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958, tedy v útlém věku, po dobu čtyř let v Paříži.[25] V Paříži také nastoupil do první třídy na základní škole při československém velvyslanectví.[25] Po návratu do Československa chodil do základní školy v bratislavské čtvrti Nové Mesto.[25] Jeho matka ho v devíti letech nechala zapsat do tenisové školy na kurtech bratislavského Slovanu, kde také při turnajích sbíral míčky a získával své první výdělky.[31] Později přidal volejbal, s nímž slavil úspěchy na střední škole.[25]
Po přesunu do Švýcarska začal v září 1969 chodit na gymnázium Collège Rousseau; ve volném čase hrál volejbal v klubu Servette Ženeva, se kterým se dostal až do finále juniorské ligy.[26] Na švýcarském gymnáziu Babiš nakonec vychodil pouze jeden ročník, protože posléze onemocněl trombocytopenií a musel být hospitalizován. V nemocnici si podle vlastního podání poležel zhruba rok a během té doby se velmi zdokonalil ve francouzštině.[26]
Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na gymnázium ve čtvrti Ružinov, což byla poměrně elitní střední škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků.[32] Většina studentů z jeho třídy se znala už ze základní školy, ale nováček do ustáleného kolektivu rychle zapadl.[32] Bodoval prý hlavně dobrými výkony v meziškolních utkáních ve volejbalu a basketbalu a pomohly mu také občasné dovozy gramofonových desek rockových skupin a moderního oblečení, ke kterým se dostával přes rodiče.[33] Nicméně v této době „lehce přidrzlý čahoun s polodlouhými vlasy“[32] též chodil za školu a psal si omluvenky s napodobeninou babiččina podpisu, přičemž si ředitel školy všiml, že podpisy se různí a Babišovi hrozilo vyloučení ze školy.[34] „Bylo to tehdy hodně náročné, dostal jsem snad trojku z chování,“ tvrdil po čtyřiceti letech.[34] Na gymnáziu se také setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou, nicméně jejich vztah se prý rozvinul až později, když už každý studoval jinde.[34]
Maturoval v červnu 1974 ze slovenštiny, ruštiny, francouzštiny a matematiky.[34]
Vysokoškolské studium
Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Bratislavě, na jejímž vzniku se v polovině 60. let spolupodílel jeho otec.[34] Sám Babiš pro tuto školu velké uznání neměl, připadala mu natolik nenáročná, že se prý nudil.[34] V září 2013 v předvolebním videorozhovoru hnutí ANO řekl: „Byla to lehká škola. Učili nás o dva roky starší kolegové. Říkalo se, že koho nesrazila tramvaj, udělal ekonomku.“[34] Nicméně některé předměty, například statistiku nebo účetnictví, udělal až na další pokus.[35] Během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC, jejíž pobočku na VŠE několik let vedl.[36] Podle ekonoma Karla Kříže z této pozice spolurozhodoval, který ze studentů vycestuje ven.[37] Sám díky tomu vycestoval na brigády ve francouzském Lille a Dijonu a v belgické Kredietbank.[36] Vysokou školu ukončil s červeným diplomem.[36] Podle Perglera bylo pro Babiše období studia na VŠE zlomové pro jeho kariérní start.[36] „Už to nebyl ten lehkovážný floutek jako na gymnáziu, ale ambiciózní svazák, který směřuje za svým cílem – stát se podle otcova vzoru zahraničním delegátem, dostat se do ciziny a hodně vydělávat.“[36]
Začátek pracovní kariéry
Andrej Babiš na rozdíl od většiny mužských absolventů nestrávil po vysoké škole ze zdravotních důvodů rok na vojně.[38] Po promoci tak na podzim 1978 nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava (který se krátce po Babišově nástupu přejmenoval na Petrimex).[38]
První týdny v Petrimexu byly pro Babiše údajně rozčarováním, po měsíci prý dal výpověď.[39] Nicméně vedení se nad ním slitovalo a přeřadilo ho do skupiny, kde měl na starosti kontrolu dováženého čpavku, síry a dalších surovin.[39] Po nějakém čase byl přesunut do 31. obchodní skupiny, která měla na starosti plasty a zpočátku také pomocné gumárenské přípravky.[39] V této skupině začal jeho rychlý kariérní růst.[39] Prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a už na začátku 80. let dosáhl na funkci zástupce ředitele této obchodní skupiny.[39] V kariérním růstu Babišovi pomáhala jeho píle, ale také i politická angažovanost.[39] V podniku vedl základní organizaci SSM a už v roce 1980 vstoupil do KSČ.[39] V této době Babiš začal spolupracovat s Antonem Rakickým, který se stal na dlouhou dobu jeho ochráncem (Rakický byl šéfem 32. obchodní skupiny, po roce 1989 se stal ředitelem celého Petrimexu, stál u vzniku Agrofertu).[39] Také se stal kádrovou rezervou na vycestování do zahraničí, přičemž díky jeho znalosti francouzštiny připadaly v úvahu severoafrické země obchodující s fosfáty.[40]
Zahraničním delegátem v Maroku
Vycestovat pracovně do zahraničí byl podle Babišova pozdějšího podání jeho dávný sen už během studia na vysoké škole.[40][36]
Na podzim 1985 byl Babiš vyslán do marockého hlavního města Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. V této pozici zastupoval více než desítku podniků zahraničního obchodu.[41] Zpravidla nakupoval marocké fosfáty a sjednával kontrakty na prodej československého zboží.[41] Podle pozdějšího popisu jednoho z jeho tehdejších kolegů se Babiš v Maroku „choval mimořádně profesionálně a nekomunisticky, jako západní diplomat, mluvil perfektně francouzsky, dobře se oblékal“.[41] Získané zkušenosti z obchodních jednání západního stylu byly pro jeho budoucnost velmi důležitou devizou.[41]
Babiš měl v Maroku výrazně vyšší příjem než v Československu, navíc v cizí měně.[40] Jako delegát měl i diplomatický pas.[40] Žil ve čtvrti s ostrahou a život v subtropech (slunné počasí, blízkost moře) se mu velmi líbil.[42] Dokázal si též vybudovat rozvinutou síť obchodních známostí, mimo jiné díky sportovním úspěchům své dcery, která několikrát vyhrála mistrovství země v tenisu do dvanácti let.[43][pozn 2] Domů do Československa se prý Babiš nechtěl vrátit ani rok po sametové revoluci, navíc v Maroku dostal atraktivní nabídku vést obchody firmy, která vlastnila doly rasolu (severoafrického léčebného jílu) a vyráběla nepropustné obaly.[42] Nicméně jeho ochránce Anton Rakický se po revoluci stal ředitelem Petrimexu, měl s ním velké plány a k tomu potřeboval schopné obchodníky.[42] Obrátil se proto na Andreje Babiše a nabídl mu funkci ředitele 32. skupiny, kterou sám kdysi vedl.[42] Babiš nakonec souhlasil a tak se v roce 1991 on a jeho rodina přestěhovali zpátky do Bratislavy.[42]
Soukromý život


Andrej Babiš s partnerkou Monikou v roce 2015.
Od 70. let byla Babišovou manželkou spolužačka z gymnázia a později lékařka Beata (Beatrice) roz. Adamovičová, mají spolu dceru Adrianu a syna Andreje. Manžel dcery Adriany Martin Bobek pracuje ve společnostech Agrofertu.[44][21] Od 90. let však Babiš žil s o 20 let mladší družkou Monikou (roz. Herodesovou), s níž má dvě děti, Vivien a Frederika. Monika si v roce 2013 změnila příjmení na Babišová.[45] Babiš v Show Jana Krause vysílané 11. října 2013 prohlásil, že je šťastně ženatý a manželka ho podporuje.[46] Dne 29. července 2017 proběhla na Čapím hnízdě velká svatba Andreje s Monikou.[47] Podle aktivistů ze skupiny AVUA se jednalo o podvod, divadlo a součást předvolební kampaně.[48][49]
V různých rozhovorech uvedl, že věří v Boha.[50][51]
 Byl trochu delší ale když už ho tu ( jen někteří ) tak DLOUHO TRPÍME tak co se dalo čekat. ( néé vážně já nejsem rasista ! )

Vaše věrná Babiška Andrea

+1

Zajímavosti

Autor: Babiš   |   Publikováno: 29.03.2018   |   Zobrazeno: 1444x