Nelíbí? Tak to sorry.

Ohnivé peklo ( 7. kapitola)

Ahoj jsem tu zase. Mám tu pro vás další díl příběhu na pokračování. Tak si to užijte.


Normálně začínám hystericky křičet. Myslím si, že to slyší až na druhém konci světa. Niki se chytá za uši, aby neslyšela ten můj křik. Ale stejně si myslím, že mě přes ty ruce slyší. Uklidňuji se jen když na mě Marek sáhne. Kuba mezitím křičí z rozhledny na Lenku, ale ta je už dávno pryč. Eda křičí celkově o pomoc,  ale to je taky marné. Kdoby přece teď ve 2 v noci byl v lese. Marie si sahá do kapes. Chvíli se divím co to jako dělá, ale pak mi dojde, že vlastně hledá jestli u sebe náhodou nemá mobil. Nemá ho. Já taky ne ani ostatní ne. Jsme totálně bezradní pomyslím si. Marek začal nadávat, že je děsnej blbec, protože neuhasil oheň když foukal tokový vítr. Z Marie vyčtu, že má pořádný strach. Taky kdoby neměl když hoří schody a mi se nemůžeme dostat dolů a ke všemu nikdo neslyší náš křik. V tom najednou vyšlehne velký plamen z díry z které jsme vylezli.


Doufám, že se líbilo. Tak ahoj příště.


Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.