My Little Blog

Dívka ohně 3/Evi Bj. spisovatelka

„Pojď ihned se mnou!!!" zařvala na Vendy její matka a Vendy neochotně kráčela dolů do obýváku.„Teď mi ihned vysvětli, co se s tebou stalo? Najednou ti zčervená hlava a chudáček Klárka neví, kde jí hlava stojí!" Vendy si odkašlala „Mami, já nevím! Dneska o tělocviku jsem se naštvala na jednu holku a potom na Kláru, vždycky se mi něco stane, když se naštvu!" Vendy si myslela, že se tím něco zlepší, ale právě na opak.„Ty si myslíš, že si budeš utahovat ze své matky? Já mám sama 2 děti na krku. Jedna si myslí, že je královna a druhý červenají vlasy! Tohle už je trochu moc! Hned mi řekni, co si ze mě utahuješ!" Vendy zakřičela: „Jak to mám sakra vědět? Já nejsem žádnej vševěd!" „Takže, teď jdi do svého pokoje, odevzdej mi veškerou elektroniku a sbal si věci!" vyjela máma ale Vendy se ihned zeptala „A kam pojedu?" Její máma se otočila a řekla :„K tátovi" Vendy zasténala a utekla do jejího pokoje. K jejímu tátovi za žádnou cenu nepojede! Její rodiče kdysi bývali dobrý pár, ale potom když se narodila Klára se pohádali a táta odešel. Odstěhoval se někam na druhý konec Česka. Někam do Liberce. Vendy bydlela spolu s její mámou a sestrou v Brně a na svého tátu si ani nepamatovala. Byly jí 2 když se to stalo. Vendy máma začala tátu hledat po úřadech a našla ho. Když ale dojela do Liberce, nikdo jí v bytě neotevíral. Ptala se sousedů, jak se mu daří a říkali, že každý večer je z jeho bytu slyšet hlasitá hudba a když projde kolem někoho, je strašně cítit kouřem a alkoholem. Vendy se bála. Co když jí něco udělá? Co když jí donutí aby užívala alkohol a drogy? A co škola? Honilo se jí hlavou tisíc otázek, ale na žádnou si nedokázala odpovědět. Lehla si na postel a srdce jí tlouklo nejrychleji za celý její život. Ze zdola se ozvalo:„Už máš sbaleno?" Vendy věděla, že není cesty k úniku a začala si balit. Sbalila si její nejoblíbenější plyšáky, všechno oblečení a nějaké věci do školy.S těžkým kufrem slezla dolů a šla si sednout do auta.

Když přijely před tátovo byt, Vendy si vyložila kufr z auta a její mám odjela.„Tohle by normální máma neudělala, kéž bych měla nějakou normální rodinu." Vendy popadla kufr a šla ke dveřím od paneláku. Vendy se jmenovala Vendula Lukrová, takže zkusila vyhledat jméno "Lukr". Byl na posledním zvonku. Zazvonilo a ze zvonku se ozvalo:„Haló? Kdo je?" Vendy se bála a řekla:„Ee, můžete mě prosím pustit eee dovnitř? Já jsem si zapomněla klíče." „Ne, ještě budeš nějakej lupič." A uslyšela položení zvonkového telefonu (nebo jak to nazvat). Zkusila to znovu a zase se ozvalo:„Haló? Kdo je?" „To jsem zase já, vy jste pan Lukr?" „Ano, co chceš zase?" „Já se jmenuju Vendula Lukrová, pustíte mě prosím?" Najednou uslyšela položení a dveře se otevřely. Vendy s těžkým kufrem vešla do paneláku a hledala na dveřích jméno Lukr. Přízemí... Ne. 1.patro....Ne. 2.patro......Ne. Když přišla do 3. patra, naproti schodům spatřila dveře a na nich byl štítek "Lukr". Vendy zaklepala. Nikdo neotevíral. Zkusila to po druhé a najednou uslyšela klíče a dveře se otevřely. Stál v nich muž střední postavy v teplácích a tílku. Z bytu vycházela hlasitá hudba a muž spustil :„Ty jsi Vendula?" „Jo" odpověděla Vendy rychle a zkoušela zadržovat dech, jaký tu byl smrad.„A jak si se sem dostala? A co tu chceš? A proč máš proboha červenou hlavu?" „No já no ee..." zakokatala Vendy a muž řekl :„Vidím, že jsi hladová a rozklepaná, tak se zuj a jdi do kuchyně je v ložnici." Vendy přikývla, zula se a divila se, že ještě neomdlela z takového smradu.

Eh, dneska to bylo trochu drastycký xD Ale příště už to bude klidnější a napínavé.

ČAU

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.