My life, my Story, my blog...

«Nejnovější články | My life, my Story, my blog...

Vytvořit blog | Nápověda

Lizin příběh 2#- Neznámá návštěva

Z pohledu Kate

Nervózně jsem přešlapovala u skříňky, a čekala na Mary. Kde sakra je? Podívala jsem se na mobil. 07:57, za tři minuty zvoní. Zkusila jsem jí napsat: Kde prosimtě jsi? Čekala jsem. Neodpověděla mi. 07:59, za minutu zvoní, vzdala jsem to a rychlým krokem se vydala do třídy. Sedla jsem si do prázdné lavice vzadu, když právě zazvonilo. Dobré načasování Kate. Pomyslela jsem si.

Celou přestávku jsem se jí snažila zavolat, ale marně, nebrala to.

Vzala mi to až při cestě ze školy, rychle jsem hovor přijmuja, aby si to ještě nerozmyslela.

,,Ahoj" řekla. Zněla nějak divně, hlasitě dýchala a co chvíli popotahovala. Poznala jsem že brečí.

,,Stalo se něco?" Řekla jsem potichu.

,,Micinka" popotáhla,

,,Přejelo ji auto." Řekla a nanovo se rozbrečela. Bylo mi ji strašnê líto, Micinka byla její kočka, a věděla jsem jak moc jí Mary miluje.

,,Mám se stavit?" Opatrně jsem se zeptala, abych ji nerozrušila.

,, Jo" zamumlala a stopla hovor. Povzdechla jsem si a zamířila opačnou cestou k Mary. Snažila jsem se kvůli Micince nebrečet, když já se cítím takhle, tak jak se asi musí cítit chudinka Mary.

Zaklepala jsem na dveře, po chvilce mi otevřela uplakaná Mary, byla úplně rudá, takže ji obličej ladil k vlasům. Pod očima měla kruhy a po tvářích ji tekly slzy. Beze slova mě pustila dál.

,,Já vím vypadám hrozně" řekla a utřela si slzy.

,,Já bych vypadala ještě hůř," pokusila jsem se o vtip a usmála jsem se na ni.

,,Pojď, sedni si" Vzala jsem ji za ruku a dovedla k pohovce. Sedla jsem si a Mary udělala to samé.

,,Kdy se to stalo" řekla jsem a prohlédla na ni. Nadechla se.

,,Já, já nevím" špitla.

,,Když jsem šla do školy, ležela na kraji cesty, a, a" Znovu spustila lavinu slz.

,,Byla mrtvá" Tentokrát jsem se rozbrečela i já. Tak jsme tam chvilku brečely, pro Micinku.

Utřela jsem si slzy, a pohladila Mourinku, další z jejích koček, která se mi uvelebila na klíně. Všem nám byla ukradená, ale hladit ji, mě uklidňovalo. Myslím si že Mourince je Micinka, zrovna tak ukradená, ale že je zároveň i šťastná, že má Mary jenom pro sebe. Pípl mi mobil, přišla mi zpráva od mámy. Rozklikla jsem ji: Kde jsi? Pojď domů! Mámá

,,Budu už muset jít" řekla jsem a snažila se vypadat smutně. Vzala jsem Mourinku, a donesla ji do jejího košíku, vystlaného malými dečkami. Naposled jsem ji pohladila, a vydala se na cestu.

Zabouchla jsem dveře od bytu a zavolala:

,,Čau mami" hodila jsem baťoh na zem a šla do kuchyně pro něco dobrého. Vzala jsem to přes jídelní, kde jsem si nechala sluchátka. Jenže co se stalo? Na mém místě u stolu seděla nějaká mladá blondýna, s dlouhými fialovými šatmi, které ji šahaly až k lýtkům. Probodla jsem ženu vražedným pohledem, a ona mi jej oplatila. Zdálo se že si s ní nebudu rozumět. Vedle ní seděl nějaký starší muž, který ji posílal zamilované pohledy, a ona mu je oplácela. Podívala jsem se na ně, a zakoulela očima. Co tady ti dva sakra dělají? Odešla jsem do kuchyně, byla tam máma a vařila oběd.

,,Mami, kdo to je?" Stačila jsem se zeptat.

Další část je na světě! Doufám že se vám líbí.

Omlouvám se, že zatím v příběhu vystupuje jen Kate, postavy budu postupně přidávat.

Budu moc ráda za každé plusko, a pozitivní komentář!

***Vaše Liz***