Povídka - zrada,aneb proč mi to udělali?

Čauky! Není tu mnauky tak ještě jednou. Čauky mňauky! Jelikož jsem už dlouhóóóóóoooo nepsala povídku. Tak nějakou sem dám :D

Tak a začneme.

Byla jednou jedna tygřice. Budeme ji říkat třeba Mici. Ráda lozila na stromy,logika myšky a další co se spojovalo se sportem. Žila si krásně,nic ji nechybělo. Ale jeden den - bylo to zrovna v noci,šli spát. Mici si lehla na strom a dívala se na hvězdy,na oblohu. Pak uslyšela jaké si hučení,jako kdyby někdo jel. Ale měla pravdu. Před jejim stromem bylo auto. Bylo na něm napsáno: lovíme tygry aneb kočkovité šelmy. Mici to uviděla,a radši se hned schovala. Ale její rodina,ta o tom vůbec nevěděla. Ti lidi vystoupili s auta. Uspali její rodinu a odvezli ji. Mici si řekla: co teď budu dělat? Už se mi tak blaze žít nebude.... Radši hned utekla,nemohla tomu uvěřit. A pořad opakovala větu: co teď? Ale když ji řekla asi po 100,už nemohla. Šla spát. Zase se probudila. Achjo,že to byl jen sen? Zamumlala. Ale pak se podívala pod strom,rodina nikde. Sedla si ke stromu a spustila slzy. Co mám teď dělat? Zase opakovala tu větu. Ale pak si řekla: hele nebudu na to myslet,pak se mi udělá špatně a přijedou beztak zase a udělají něco i mě. Řekla. Radši to nebudu riskovat. A přestala na to myslet. Řekla ještě: teď je to už lepší. Jdu si radši něco ulovit. Po chvilce se vrátila. Už byla najezená,bylo ji líp. A řekla: proste na to nebudu myslet,pak něco vymyslím. Byl večer. Šla spát. Bylo ráno. Vzbudila se. Prostě musím vymyslet,jak je zachránit,tak je nechat přece nemůžu! Nejsem podvodnice rodiny! Taky mi vždycky pomohli! Ale teď už vážně byli daleko. Tak,ale teď jim ukážu! To neměli dělat! A šla tam,kde byli. Vstoupila tam,ale nevěděla,že jsou tam kamery. Vyběhli se všech stran hlídači a opklíčili ji. Vzali ji do klece ke své rodině. Míči řekla: ahoj! Konečně vás zase vidím! A rodina: my jsme taky rádi,že tě vidíme! Mici: ale teda nevím,co teď. Rodina: Mici,ty máš vždycky krásné nápady, ty na to příjdeš. Mici: no,v takové situaci jsem ještě nebyla. Ale pak něco uviděla. Hele! Je tam taková mezera! Pojďte za mnou! Rodina šla za Mici. Jo! Jsme venku! Zvolali. Tak a teď si zase budeme krásně blaze žít. Všichni byli rádi,milovali se až do smrti! Konec!