Můj B.L.O.G

Psychiatrická poradna 2.

Ayia!

Na vaší žádost píši další díl. Tak... snad si to užijete.

Opře se do křesla a přitáhne si k sobě kufřík.

Maki: Tak. Kvůli předchozí zkušenosti tu máme jen vás 3. Prosím, představte se mi.

Dějepis: Dějepis. Pan dějepis.

Zeměpis: Hele, neřvěte tady. Normálně se přihlaste.

Dějepis: Je trochu nahluchlí. U něj jen a jen řvou.  Se diví, že ještě slyší.

Zeměpis: Slyším a dobře, aby bylo jasno! A neřekla jste, že tu máme být 3?

Ozve se rachot a do dveří vletí postava a něco za sebou veze.

Přírodopis: Pardon, že jsem se zdržela. 

Maki: Přírodopis, hádám?

Přírodopis: No hurá. Jeden přírodověda, druhý ještě něco horšího. Ano, jsem tu.

Zeměpis: Co to máte za sebou.... To je.... Co to je?

Dějepis: Hádám, že je to kostra. Podle stáří je velice mladá. Patřila nejspíš...

Přírodověda: Á tohle? To je Kostík z Eureka. No pozdrav všechny.

Maki: O_O. Tak tedy, vítám vás všechny. Tak tady, co vás trápí?

Přírodověda: Pardon, že ruším, jo. Ale stihnu ještě opravit testy? Jen se ptám.

Zeměpis: Á. Vy máte taky testy na opravení. Ale no jo. Přírodověda je....

Přírodověda: Co, co je?!

Dějepis: Chtěl doříct. Moc lehká. Proč se sakra učit nějaká tupá zvířátka? K čemu to je? 

Přírodověda: No dovolte! Druhé názvy jsou jako lehké? Všechny ty druhy si zapamatovat? Co?

Zeměpis: Ha. Na mě stejně nemáte. A co takhle státy? Phe.

Dějepis: A dost! Letopočty. Jména. Na to z vás nikdo nemá. Jděte si s tím někam.

Zeměpis: Já... U mě se alespoň dobře chovají a neřvou tak!

Přírodopis: Jo jasně a proto vás slyším až ze třetího patra. 

Maki: A už je to tu zase.... řekla jsem.....

Dějepis: Hele, sorry, ale tohle nemá cenu. Stejně. Na co se přírodopis, dějepis...

Zeměpis: To říká ten pravý. Bla, bla, bla.

Přírodopis: Jo jasně. Nějaký Afgánistán, letopočet 800...horší než školní obědy.

Maki: DOST!

Vezme si svůj kufřík a začne z něj vyndává několik nástrojů.

Maki: Už mě to přestává bavit. Proč to je furt stejné? Nu což, tak začneme. Pane Dějepise, víte, co je toto?

Dějepis: Polkne. Kacířská vidlice. Pokud oběť usnula, vidlice ho probodla ostrými konci.

Maki: Výborně. Vyznáte se v tom. A víte i toto?

Přírodopis: To jsou pokud se nemýlím kleště - na jazyk. A můžu se zeptat? Je kolegyně v pořádku?

Maki: Má "menší" zranění. A jak vidíte, okno je v pořádku. A máte milé žáky. Ví toho hodně o kleštích.

Zeměpis: Počkat. Co se stalo s kolegyní? Myslíte češtinu? Už týden není ve škole...

Maki: Minulý týden tu měla se mnou poradu a.... jaksi nedodržovala pravidla. Ale jdeme dál. 

Zvedne se, vytáhne něco z poza skříně a usměje se.

Přírodopis: To je... křeslo? Na co křeslo?

Dějepis: To není jen tak nějaké křeslo. To je křeslo s ostny. Jen co na něj dosednete. Mírně se otřepe.

Maki: Tak správně. Víte, už mě ten šum nebaví. Jste horší než studenti. Pořád se jen o něčem dohadujete - Ticho - A i když se mi docela chce... Doufám, že toto nebudu muset použít... zároveň.

Znovu se posadí a vezme si svůj bloček

Maki: Nebo chcete skončit jako čeština? Se zlomenou nohou a rozříznutým prstem? Tak tedy. Co by se podle vás mělo zlepšit? Nemluvím o testech...

Zeměpis: Jídelna. Občas se tam opravdu nedá jíst.

Přírodopis: Pro jednou musím souhlasit.

Dějepis: A kuchařky. Bývají nepříjemné.

Maki: Tak vidíte, jak vám to jde. Když se chce, tak... proč ne. S "menší nápomocí".

Jestli chcete něco podobného, je to jen  na vás.

Namárië.

+28

Vtipy a zábava

Autor: Akalik   |   Publikováno: 11.11.2016   |   Zobrazeno: 802x