HryProDivky.cz
Můj B.L.O.G
Mini příběh- Do hlubin
Ayia!
Jsem Artut a žiji na statku za lesem, což na konec 18 století docela ujde. nakládám dřevo a potom ho odvezu do města. Večer se vždy vracím přes les, okolo jezera. Podle táty ústí do moře a nic v něm není. Ale já tam od tamtud vždy večer slyším, jak někdo zpívá. Nikdy jsem tomu nevěnoval pozornost. Až do teď.
Jedu jako obvykle na voze, vzadu dřevo. Tentokrát je ta píseň ale krásnější než kdy jindy. Odkud je? Kdo jí zpívá? Už to nevydržím. Sesednu, za sebou nechám všechno. Ten zvuk je z lesa. Chi konečně vědět, kdo to zpívá. Prodírám se houštím, stromy a keři. Bodláky se do mě zakusují jako hladová zvěř. Ale nedbám na to, že mám kalhoty roztrhané a nohy rozškrábané. Slyším to stále víc a víc. Volá mě to. Konečně udýchaně vylezu z lesa. Rozhlednu se. Jsem na mýtině, u jezera. Vzadu sála velká skála.. Jezero je křišťálově čisté. Ona seděla uprostřed jezírka na velkém kameni. Byla krásná. Pokynula mi.Vstoupím do vody. Nevím co mám dělat. Ona ale všechny moje pochyby smete. Blíží se ke mně a já k ní.Cítím se omámený. Voda mi už sahá po krk. Pevně mě obejme. Cítím se šťastný. Poté vtáhne do hlubin a vše zčerná...
- Žádný jiný tam nebyl.
Namárië.
