Mixík všeho možného

Příběh na pokračování... (2.)

Ahoj, mám tu pro vás druhý díl příběhu na pokračování....

S tím klukem jít celou cestu bylo celkem hodně nudné, ale dnes jsem neměla chuť na žádné vzrůšo. V matice jsem myslela na to, kolik dní ještě bude na ten sen myslet, v češtině jsem přemýšlela jak to, že na mě promluvil ten chlap, co tam v podstatě ani nebyl. A v tělocviku jsem běžela nejrychleji ze všech. Vlastně jsem běžela pryč od svých myšlenek o snu a o neviditelném chlapovi, ale stejně jsem jim neutekla. Stále byli semnou a já jim nedokázala utéct. Vše jako bylo zlý sen. Jako ten sen o kterém si nemůžu vzpomenout o čem byl. Jen vím že byl špatný, ale nevím v čem. Vím, že byl divný, ale nevím v čem. Vím že za mnou někdo promluvil tu děsivou větu. Ale nevěděla jsem kdo, jak o všem věděl a nevěděla jsem nic. Měla jsem jen špatný pocit ze všeho co mě obklopovalo. Ze svých kamarádů, ze svých učitelů, ze známého prostředí. A večer jsem se bála usnout. Celý den byl hrozný, ale večer ten byl nejhorší. Nemohla jsem spát a vlastně se i bála usnout. Ale asi na mě spánek přišel. Nic se nestalo, jen jsem se ráno probudila na neznámém prostředí....

Pokračování příště!

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.