Katastrofický příběh č.2
Přišli o všechno. Přišli k nim jejich vychovatelé, kteří se o ně musí starat a vymýšlet jim program. Obejmuli děti.,, Neplačte, to bude dobrý. Máte tady nás a my se o vás Postaráme. To se nebojte.'' Řekli jim.,, No jo, ale rodiče nám nenahradíte.'' Řekla jedná dívka a všichni ostatní přikývly a pomalu se odšourali do svých domovů. Už byl večer. Když se podíváme z oken viděli tmu. Jenže ve vesmíru je tma pořád, takže se musely podívat na své hodinky. A opravdu. Bylo 22.30. Šly si lehnout.
Druhý den vstali, oblékli se a slyšel, jak rozhlas něco hlásí. Vyšli před dům a slyšely, jak je svolávají k snídani. Vešly do velikého domu, kde byla velká jídelna, společenská místnost, herna a škola. Pár dětí nebylo nadšených, že je i ve vesmíru škola. Ní nic. Vešli do jídelny. To byla vůně! Na talířích, které leželi na stolech byly koblihy, palačinky, šunky, sýry, dorty a mnohem dalších dobrot. Uprostřed byl veliký stůl. Na stole leželi jmenovky. Kam si mají sednout. Když se všichni usadily, přišel k ním hlavní vychovatel. Přivítal je a oznámil jim, jak bude probíhat dnešní den. Všem se o trochu zvedla náladu, když jim řekl, že poletí na Mars. Po snídani se vydaly na výlet, jenže nikdo nevěděl co strašného je tam čeká.