HryProDivky.cz
kniha: Rytíři z kruhu
ahoj už od mala chci být spisovatelkou a tak sem teď budu posílat části ze své knihy kterou právě píšu. Vim budou tam i gramatické chyby ale moc prosim nekritizujte to. Jo jasně někde budou i překliky tak se předem omlouvám. Užijte si četbu. :D
Rytíří z kruhu
1. KAPITOLA
Erin hleděla z okna. Měsíční světlo se jí odráželo od jejích bílých vlasů. Její azurově modré oči se upíraly do noci. Přitáhla si k sobě blíž svůj tmavě zelený plášť, který poskytoval skvělé maskování hlavně v lese. Plášť jí zakryl světe zelené triko s dlouhým rukávem. Přivinula si k sobě své nohy. Rukama objala tmavě hnědé kožené kalhoty. Boty měla rovněž kožené nahoře přychycené provazem aby jí nespadly. Mám odsud utéct? Nikdy jsem neprolila ničí krev, ale zabila jsem víc nevinných lidí než kdokoli jinný. Ne. Nedovolí aby vypalovali další vesnice nebo todle město. Erin opatrně zklouzla z parapetu na kterém seděla. Erin opatrně došla po vrzavé podlaze až ke své posteli. Naštěstí se Klárka nevzbudila.Byla o dva roky mladší dívka se zrzavými vlasy se kterou byla Erin na pokoji. Erin si klekla a šmátrala rukou pod postelí po chvílí vytáhla prázdnou pochvu o meč ji oni připravili, jednou v boji jí meč vypadl z ruky a on si ho vzal. Prázdnou pochvu si přehodila přes záha, pak našla kožený batoh ve kterém měla vodu a jedni knihu která pro ni moc znamenala. Batoh si nandala na záda za prázdnou pochvu měče pak vytáhla luk vyrobený ze dřeva stejné barvy jako její vlasy. Luk byl zdoben květinamy ze stříbra. Přehodila ho přes záha. Vytáhla i toulec s dvaceti šesti šípy. Šípy byly vyrobeny ze stejného dřeva jako luk u peří bylo bílé. Toulec si připnula k pasu. Vytáhla i dva nože ty si též připnula k pasu. S dýkama si už nemusela dělat starost, už obě měla v botách. Erin si nandala kápi tak aby jí nebylo vidět do tváře.
Erin opatrně a co nejtišeji dokázala otevřela a zavřela dveře. Teď už před ní byla jen kamenná chodba, ve ktéré musela jen jednou zabočit aby se dostala k mohutným dřevěným dveřím. Rozběhla se po chodbě. Díky jejím koženým botám její kroky dělaly jen minimální zvuk. Najednou ale uslyšela těžké kroky hlídače jestli ji najde bude mít problémy. Naštěstí byla v její blízkosti socha vlka. Vlk by klidně unesl i dospělého člověka. Erin za něj vklouza a sundala si ze zad luk a do tětivy zandala šíp. Erin se zrychlil dech a srdce ji tlouklo jako o závod. Hlídač naštěstí prošell bez povšimnutí. Erin si oddechla, počkala ještě než dozní kroky hlídače a rozběhla se k mohutným dřevěným dvřím. Co nejtišeji dokázala otevřela dveře a zase je zavřela.
Svěží noční vítr Erin pohladil po tváři. Erin se zhluboka nadechla. Svižným krokrm vykročila po schodec dolu a vydala se ulicí lemovanou dřevěnýmy domky. Ani v jednom z domků už nehořela svíčka. Erin se pro jistotu stále držela ve stínech. Když konečnedošla k bráně by la otevřená? Jakto že je brána otévřená v tuhle noční hodinu? Teď neměla čas to řešit musela se co nejrychleji dostat do lesa. Náhle však koutkem oka zahlédla. Stínač?! To ne musim hned pryč! Stínač si zatím Erin nevšiml. Stínači jsou prý napůl mrtví a napůl živí byli vyvoláni z temoty, ale rozhodně ne z větší ne ti dva. Stínači nosili dlouhé černé pláště a kápě jim zakrývala tvař pokud si Erin dobře pamatovala nikdo nikdy neviděl Stínače bez kapě. Teď ale Erin skoro běžela Když uslyšela Hrdelní zvuk podobný medvědímu řevu. Ten zvuk Erin znala takhle Stínači dávají najevo že nášli toho koho hledali. Erin se ani neohlížela a co nejrychleji co dokázala běžela do lesa. Ještě že nezůstala delší dobu jinak by ji Stínači zajali a odvedli k nim.
Erin běžela podél hlavní cesty co nejdéle dokázala dokud jí nedoše dech. Erin se opřela o strom a oddychovala, když se vydýchala pokračovala jen svižnou chůzí. Neslyšela žádné další zvuky takže se prozatím mohla oddychnout.
Podle slunce Erin odhadovala že bude asi šest hodin ráno. Pořád pokračovala podél cesty ani nevěděla kam jde. Hlavně ať jde. Pak ale uslyšela zas ten hrdelní zvuk. Erin se z obličeje vytratila skoro veškerá barva i rty měla světlejší než obvikle. Rychle vyšla na hlavní cestu. Teď už nemělo smysl utíkat, sundala si ze zad luk a do tětivy vložila šíp. Byla připravena vystřelit. Zpoza stromu se na ni vrhlo pět Stínačů.
Tak to je prozatim vše pište do komentářů co si myslítepokud se libí dejte like
