Knihomolka a její blog

Smutný příběh

Dneska jsem se rozhodla napsat jeden velmi smutný příběh.:Byla jedna holčička(jméno nebudu zveřejňovat , protože tento příběh je podle skutečné události)zrovna se narodila. Její rodiče se strašně hádali. Její otec byl alkoholik a nenapravitelný kuřák. Bydleli v malé garzonce v hlavním městě Praha. Když jí bylo dva a půl roku narodila se jí roztomilá sestřička. Její rodiče se rozhodli přestěhovat se do rodinného domu v malé vesničce. Byl tam rybník a v zimě zamrznul a ona začala s krasobruslením. Její první turnaj vyhrála ve třech letech do té doby se umístila na 10. , 6. , 5. , a 2. místě. Po jejím prvním vítězství se rodiče rozvedli. Ona to nechápala a její maminka jí nakecala , že se táta vrátí. Její matka ona a její sestra se přestěhovali k mamčinému bratrovi , jejímu strýci. Když jí bylo tři a půl roku dívala se na televizní noviny. Její otec se odstěhoval do Anglie a našel si tam novou práci a přítelkyni za čtrnáct dní se oběsil. Ve čtyřech letech spadla na led a jela do nemocnice. Doktor zjistil , že má vrozenou vadu. Má v každé noze o kost navíc. Díky tomu musela skončit s krasobruslením Když.  nastoupila do první třídy poznala jednoho kluka. Zamilovala se do něj a on do ní. Trávili spolu hodně času. Chodili ven hráli si spolu a tak. Sice spolu nechodil , ale byli nejlepší přátelé. Měla i nej kámošku. Která sice bydlela na konci města. Ale měla jí ráda.  Ta holčička si začala myslet že něco v jejím životě může být dobré. Ale asi to zakřikla. Na konci třetí třídy jí její nejlepší kámoška řekla , že se stěhuje. Taky se pohádala se svojí další kámoškou. Ve čtvrté třídě k nim nastoupila nová žačka. Ta nová holka všem nakecala ať se s tou holčičkou nebaví. Takže ten její best kámoš jí dal košem. Už jí nikdy nepozval na zmrzlinu a nikdy jí nedá pusu. V páté třídě jí začal šikanovat její spolužák v šesté třídě sice přestal , ale ona s toho má dodnes trauma a prožívá noční můry.V šesté třídě k nim nastoupila nová  žačka z Ukrajiny. Učitel ji posadil k té holčičce.Ta holka z Ukrajiny pořád po ní chtěla věci jako ořezávátko , pastelky , gumu , čtvrtky , tužku . lepidlo , nůžky atd. Ty čtvrtky a tužky jí nikdy nevrátila. A navíc se jí ve třídě všichni smáli , protože byla velmi chytrá a nadaná. Její matka se znovu vdala. Narodila se jí další sestřička. Nyní je v sedmé třídě. Její rodiče si chtějí pořídit pejska ,ale kvůli jejich holčice si ho pořídit. Když byla malá měli její praví rodiče kočičku Lindu a morče Fufíka. Linda porodila tři krásná koťátka. Kuličku , Bačkorku a Čepičku. Musela se jich ale vzdát protože měli velkou zahradu a pořád se zatoulávali. Prodali je šťastnému páru. Den na to jim přejelo auto kočičku Lindu. Když se stěhovali k jejímu strýci zapomněly Fufíka. Když se pro něj vracely byl už mrtvý. A prtoto nechce už žádné zvířátko , protože se bojí , že ho zase ztratí. Jak už sem psala tento příběh se stal podle skutečné události. Jestli chcete vědět kdo tohle to všechno zažil napište mi no zpráv. Moc vám děkuju za všechny lajky a sledování a za to , že jste to vůbec dočetly do konce.


                                                                                                 Vaše Elizabeth007

Komentáře

Naty a KájaVIP(Fazole)

Pokud máš nějaké povídání před samotným článkem, tak nikdy nedělej dvojtečku. Udělej mezi tím třeba mezeru. Věř, že to vypadá lépe. Před i za závorkou je mezera, to je první věc. A nedělej závorku, zkrátka jméno změň. O své inspiraci se zmiň v úvodu/závěru.

U čísel (a nejen u nich!) se dělá mezera jen za čárkou, vypadá to podivně. Před "a" se čárka píše jenom vyjímečně, u těch čísel by být neměla. Raději se zaměř na čárky ve větách, pamatuj, že oddělují věty v souvětích, tedy jedno sloveso (s vyjímkou infinitivu) = jedna věta. Čárka je vždycky před "který" a skoro vždycky před "že", a pak taky u několikanásobných podmětů/přísudků. Pozor na opakování spojek mezi výrazy.

Slovo "nakecala" nevypadá dobře, vyměň ho třeba za "napovídala". To u té zmrzliny a pusy bych maličko pozměnila. Máš tam minulý čas a zničehonic tam máš čas budoucí. Je možné, že ji nepozve znovu a pusu jí nedá nikdy, ale lépe to bude vypadat v jednom čase (doporučuji spíše budoucí).

Moc nevím, jak ti vysvětlit rozdíl mezi ji a jí, zkus to dát napřed někomu na kontrolu a nějak to pochopit. S něčím, z čeho, na to pozor.

Pokud bylo "prožívá noční můry" myšleno, jakože se jí zdají, tak je slovo "prožívá" pro tento význam nevhodné. Použij normálně "zdají se jí..." "Ta holka z Ukrajiny pořád po ní..." lepší bude buď vymyzat "ta" nebo změnit pořádí na "...po ní pořád..." anebo jednoduše přidat čárku před "pořád". Tady jsi zřejmě zapomněla, u pořizování pejska máš "...ale kvůli jejich holčičce si ho pořídit," tečka, konec věty. To si rozhodně doplň. (Stěhování ke strýci) oni zapomněli, žádné tvrdé y. Oh, fuj! Sem, jako sem na stůl, Jsem, jako já jsem. Vím, že jsme převážně holky, ale pravopisně správně bude, když použiješ "dočetli": Příště dělej odstavce.

Edit 16:23: Nom. To je jenom technická stránka věci. Co do obsahu, tak tě rovnou varuju, abym ses neurazila.

Má to být smutné, ale mě to nechalo naprosto chladnou. Všechny věty fungují na té nejjednoduší šabloně věty a všechny vypadají prakticky stejně. Čeština je krásná především svou rozmanitostí. Proč mít všude sloveso "být" v různých tvarech a proč od všeho rychle prchnout. Číst to, bylo opravdu bolestivé. Sebevětší potenciál měly tvé věty, ty jsi to ignorovala a pokračovala větami, jako z pásové výroby. Každá věta může být unikátní a každé slovo by mohlo vydat za větu. Zamysli se nad obsahem, dej to někomu přečíst, nech si to uležet. Cokoliv, jen ať to není takové monotonní nic. K smutnému příběhu to má opravdu daleko. Chceš vědět proč? Protože s tou holčinou nemá čtenář žádné pouto. Bude ti líto naprosto cizího člověka, kterého zastřelí? Bude, ale za pár minut už si na nějakou zprávu o mrtvole ani nevzpomeneš. A víč, čím bylo způsobeno tohle? Žádné popisování do hloubky, naprosto vyškrtnutý popis emocí, chybějící jméno. Vůbec nezáleží na tom, že nechceš zveřejňovat reálnou osobu. Pojmenovat ji můžeš jakkoliv. A i kdybys jí nechala její pravé jméno, kdo to pozná? Víš, kolik je Karolín, Terez, Lucií, příslušníku zkrátka jakéhokoli jména? Nikdo po tobě nechce příjmení.

Ta holka byla tady, dělo se jí tohle, někdo tohle, ona tamto a takhle pořád dokola, k zbláznění. Máš co dohánět, ale důležité je zkrátka psát a psát a psát. Když nemáš talent, nikdy to nebude perfektní (ostatně, co je?), ale nemusí to stát za starou bačkoru.


Hodně štěstí, přeji hezký zbytek dne.

Naty a KájaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Naty a KájaVIP(Fazole)

elizabeth007: Děvče. Komandování a rada je něco jiného. Do tvého života nemluvím, mluvím do tvého příběhu. Chci, aby ses posouvala a proto tě opravuji. I kdyby má přezdívka nebyla spisovná, tak to nemohu změnit. Jen tak mimochodem, slovo "Naty" je v pořádku. A opravovat a posuzovat chyby jen podle autokorekce a vlnovek není zrovna nejlepší způsob. Holt tonoucí se stébla chytá.

Zvlášť o sobě bys měla psát pěkné věty. Převést svůj niterní smutek do textu.

Edit 18:12: elizabeth007: Taky tě miluju. A opravdu oceňujíci tvoji schopnost snést kritiku. Že je můj komentář delší než tvůj článek, je věc, kterou si vyřiď sama se sebou a svými schopnostmi něco napsat.

Naty a KájaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

elizabeth007(Super kočky)

Naty a Kája:Víš co si myslím já o tobě : že si strašná všechny jenom opravuješ a komanduješ jak se má co psát. Ty nevíš jaký mám život tak se do toho laskavě nepleť. Jo a tvoje přezdívka Naty a Kája taky není spisovná. Napíšu slovo Naty někam do komentáře a podtrhne se mi červenou vlnovkou.

elizabeth007To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.

Souhlasím Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. (Více informací o použití cookies.)