Katy2017

Mentálně postižení dotazník 1. = výsledky

• Bonjour!

Vítám vás spíš u výsledku a napíšu, jak to dopadlo. A dodávám, že jsem mentálně postižená.

Odkaz na dotazník: Mentálně postižení a jejich život - 1. část

Jdeme na to!

1. Mohou mít postižení děti?

Ano 10 55,6 %
V žádném případě! 4 22,2 %
Nevím 2 11,1 %
Jiná... 4 22,2 %

1. Záleží na typu postižení. Pokud je mentálně postižený (uvažování malého dítěte, sebevražedné sklony) nebo se o sebe nemůže postarat, dítě by mít neměl.

2. Pokud nemají nějakou poruchu rozmnožování, tak ano, mohou se rozmnožovat. Reprodukce je biologicky možná.

3. O tom přece nemůže rozhodovat nikdo jiný než oni sami.

4. Záleží na postižení.

Můj komentář: Mě zakazují mít děti. Jako mladší jsem toužila po dětech, to jsem byla mladší, je mi nyní 19 let a uvidím, jestli budu mít dítě nebo ne. Je fakt, že jsem myslela několikrát na sebevraždu. Ale záleží to na ochotě rodiny, jestli bude pomáhat postiženému se starat o děti (dítě) nebo ne. Třeba moje máma má názor, že by postižení by neměli mít děti. A u 1 známé to samé. Ale vím, že existují asistenti, kteří pomůžou naučit postiženého se starat o dítě.

2. Mohou postižení žít svůj život?

Ano 13 72,2 %
Ne 0 0 %
Nevím 1 5,6 % 

S radami od rodičů 4 22,2 %

Jiná... 3 16,7 %

1. Ano, mohou, ale s tím, že nikdy nebude tak plnohodnotný, jako život ostatních (nepostižených) a s tím, že se oni musí aklimatizovat nám, ne my jim.

2. Záleží, jak na tom jsou... Když občas vidím mentálně zaostalé, tak pochybuji, že by se zvládli sami o sebe postarat.

3. Co je to za otázku? Ano, i s postižením lze žít svůj život, dokonce naplno.

Můj komentář: To je blbost, že šlo žít s mentálním postižením naplno, protože je člověk svým způsobem omezený.

3. Mají si nechat mluvit do života?

Ano 4 22,2 %
Ne 3 16,7 %
Nevím 3 16,7 %
Když pak postiženému zdá o kalendáři (význam snu: dej víc na svůj rozum, než na mínění ostatních, mě se o něj zdálo 1 čas pořád), tak v tu dobu ne. 1 5,6 %
Jiná... 7 38,9 %

1. Ano. Ale žádný člověk by se neměl slepě řídit nějakého argumentu. Důležité je se nad ním zamyslet a poté usoudit, jestli se podle něj řídit.

2. Od doktorů nejspíše ano, rady a prosby příbuzných by si mohli vzít k srdci. To samé zdravý člověk

3. Ano, pokud by se rozhodli v nesouladu se zdravotnickým či právním systémem.

4. To záleží na stupni postižení a vlastním přesvědčení a názorech

5. Spíše ano. Ale zase záleží na úrovni toho postižení.

6. To je jejich věc..

7. Záleží na situaci

4. Mají mít postižení odstraněnou svéprávnost?

V každém případě ano! 0 0 %
Když se chová špatně, nebo neuvědomuje své chování, tak ano. 7 38,9 %
Když umí o sebe postarat, tak ne 9 50 %

Ne 1 5,6 % 

Nevím 1 5,6 %
Jiná... 5 27,8 %

1. Příliš obecný pojem. Slepý člověk? Ne. Člověk na vozíčku, protože přišel o nohy? Ne. Člověk s IQ 50? Pravděpodobně ano.

2. Svéprávnost asi úplně ne, ale minimálně volební právo bych sebrala všem, kteří nemají alespoň průměrný intelekt:D

3. Pokud se o sebe dokáží postarat a nebude to v nesouladu se zdravotnictvím a právem

4. Jestli v chce, tak ano, jinak ne

5. Záleží na druhu postižení

Můj komentář: Já budu mít v budoucnu odstraněnou svéprávnost. Neumím se o sebe postarat a neuvědomuji své chování. Mám dětský autismus a lehkou retardaci. A nebude moct nejstarší brácha psát na mě půjčky, kdyby náhodou měl blbý nápad. A nebude za mnou lézt exekutor (zatím se mi to nestalo).

5. Mohou postižení mít svého partnera nebo partnerku?

1. Pokud oba chtít. A také by ji/jeho postižený neměl držet a vylívat si zlost, že něco nemůže a nechat jeho/jí odejít bez toho, aby se cítili jako zrůda.

2. Jejich věc...

Můj komentář: Mě přijde, že mi zakazují kluka. Brácha: k čemu by ti kluk byl atd. Máma: radši hraj hry nebo že se patří na chlapy vykašlat. Je mi už 19 let. Ani neví, že si píšu s 1 klukem, máme vztah na dálku. Ani mámě jsem to neříkala, aby neměla blbý kecy, že si píšu s nějakým úchylem a nechci, aby to brácha věděl a pak lustroval naše zprávy. Člověk kolikrát nemá klid na psaní s klukem, každou chvíli mě šmírují. Můžu být ráda, že na to ještě nepřišli. To by asi to dobře nedopadlo. Mi dal smysl života. Není to grázl, což jsem ráda. Škoda, že se asi v životě neuvidíme. Je fakt, že moje máma měla v životě smůlu na chlapy. Ven sama nemohu, kvůli mé blbé orientaci. Hold se s tím klukem nejspíš neuvidím osobně.

6. Mají si nechat vybrat partnera od rodičů?

Ano 0 0 %
Ne 12 66,7 %
Nevím 1 5,6 %
Jiná... 5 27,8 %
1. To samozřejmě záleží na jejich schopnosti soužití s jinými lidmi a na schopnosti najít někoho. Pokud si někoho umí najít sami, tak ne.

2. Ne. Ať si najdou někoho sami, nebo ať zůstanou sami dokud to jde a potom v péči ošetřovatelů.

3. Podle toho, jaký druh postižení to je atd., ale i tak spíše ne.

4. Tak pokud s tím budou souhlasit tak ano, jinak ne

5. Opět záleží na stupni postižení

Můj komentář: U nás to nehrozí, že mi kluka našla moje rodina.

7. Musí mít postižení někoho u zadku (jako nějakého rodiče), když se někam jde?

Ano 2 11,1 %
Ne 4 22,2 %
Nevím 0 0 %
Jiná... 12 66,7 %

1. Jestli je to dítě zodpovídá za něj rodič pokud je mu 18+ a chce(a rodiče také) tak ano, ale také nemusí. A rodiče mohou odmítnout

2. Záleží na postižení. Ve většině případů ano, kvůli zdraví postiženého.

3. Nemusí. Ale mohli by.

4. Pokud je dostatečně uvědomělý-mentální demence není rozvinutá, tak asi není důvod, ale pro bezpečnost by to možná bylo lepší.

5. podle toho o jaké postižení jde

6. Podle druhu postižení.

7. Když postižený nezvládá základní úkony a existuje šance, že se ztratí nebo nezvládne přejít silnici apod., tak určitě.

8. Záleží na tom, jaký druh mentálního postižení to je.

9. Opět záleží na typu postižení.

10. Definuj slovo "postižený", protože tím jsou i tělesní postižení, kteří se o sebe zvládají postarat sami.

11. To záleží na typu postižení. Navíc nejsem žádná autorita, abych rozhodovala, co má a nemá někdo dělat.

12. záleží na postižení

Můj komentář: No já musím mít doprovod, kvůli blbé orientaci, tak se mnou chodí většinou všude máma. I když je fakt, že bych u nás bych trefila do obchodu, na autobus nebo na poštu, ale pšt, nemusí to vědět sociálka a doktoři. Ale všude se netrefím, kvůli dětskému autismu.

8. Mají rodiče radit o výběru partnera?

Ano 3 16,7 %
Ne 6 33,3 %
Nevím 3 16,7 %
Jiná... 6 33,3 %

1. Nejsem mentálně postižená, ale matka do mě od první třídy leje rozumy, koho jo a koho ne -_- Takže ať už je člověk postižený nebo ne, oni vždycky radí

2. Rodiče to většinou dělají i u nepostižených lidí - je to podle mě podle osobnosti, druhu postižení a tak..

3. Rada rodičů či někoho jiného je vždy dobrá, protože jiný člověk není zaslepený láskou.

4. Pokud chce on sám slyšet jejich názor, tak ano.

5. Tak jako můžou, ale nemusí

6. To dělají i normální.

9. Mají neustále poslouchat rodiče a okolí?

Ano 2 11,1 %
Ne 4 22,2 %
Nevím 0 0 %
Když ta jeho úvaha je lepší než od okolí nebo rodičů, tak zrovna nemusí poslechnout. 9 50 %
Jiná... 5 27,8 %

1. Problém je, že tihle lidé nedokáží rozlišit mezi tím, co je pro ně dobré a co už ne. Víc bych se na toto téma rozepsala, ale bohužel není prostor...

2. Pokud je člověk nesvéprávný nebo by jeho rozhodování mohlo ohrozit jeho nebo někoho jiného život, pak ano

3. V případě, že je jejich úsudek v důležitých věcech lepší-zahrnující i postiženého, tak ano.

4. To záleží i na věku, ale neustále ne.

5. JEJICH VĚC

10. Mají být zavřený doma?

Ano 1 5,6 %
Ne 12 66,7 %
Nevím 0 0 %
Jiná... 6 33,3 %

1. Spíše v ústavu... Tam přeci jen vědí, co dotyčný potřebuje. A rodiče těch postižených tady taky nebudou věčně, že...

2. Jsou mentálně postižení, ne vězni. Pochopím, že je to omezené, ale každý má podle mě právo jít ven

3. Záleží na stupni demence. U některých to jinak nejde, u některých mentální poruchu ani nepoznáš.

4. Hele, je rozdíl mezi autistou, schizofrenikem, DID, psychopatem, BP

5. Zavření* Záleží na opatrovníkovi, a pokud to dotyčný chce

6. záleží na postižení

Můj komentář: Já jsem většinou zavřená doma, mám celoroční karanténu. Ale někdy si zajdu na zahradu. Ale mám otce psychopata a není o co stát.

11. Mají nárok na kamarády?

Ano 13 72,2 %
Ne 0 0 %
Nevím 0 0 %
Ano, ale nesmí chytnout špatného člověka nebo party. 5 27,8 %
Jiná... 3 16,7 %

1. Ano, pokud se nechytnou blbé skupiny a pokud jejich úsudek zůstane dobrý.

2. Co je to za otázku? Samozřejmě, že ano!

3. Samozřejmě. Každý má nárok na kamarády.

Můj komentář: Ale záleží, na koho se člověk natrefí. Jestli je ten člověk úplně v pohodě a dá se mu věřit, tak je to dobrý. A hlavně, aby člověk s tím druhým si rozuměli.

12. Mohou vybírat kamarády podle svého?

Ano 8 44,4 %
Ne 0 0 %
Nevím 0 0 %
Když umí vybrat, tak ano. 8 44,4 %
Jiná... 2 11,1 % 

1. Myslím, že takoví lidé by se měli bavit spíše s lidmi stejného problému. Pak tam není taková pravděpodobnost využívání a podobných jevů.

2. Chceš mít kamaráda z donucení? Haha.

Můj komentář: Nechci mít kamaráda z donucení.

13. Mají si nechat mluvit do výběru kamaráda nebo kamarádky?

Ano 1 5,6 %
Ne 6 33,3 %
Nevím 0 0 %
Když sám postižený uzná, že ten kamarád je pro něj správný, tak vůbec ne. 8 44,4 %
Jiná... 5 27,8 %

1. Rodiče/osoba zodpovědně činná do toho stejně bude mluvit, stejně jako u lidí bez mentálního postižení, ale konečné slovo bude na nich.

2. Podle toho, jaký ten kamarád je - když je to (přeháním) třeba sériový vrah, tak samozřejmě ano, ale když je ten člověk ok, tak nemusí

3. Pokud někdo vidí, že ho kamarád využívá, bylo by dobré jeho kecy zvážit.

4. Tohle se týká všech. Ano, pokud má většina lidí stejný názor.

5. Jejich věc

Můj komentář: Třeba asistentka na SŠ mi dávala návrhy, s kým kamarádit a s kým ne, ale stejně jsem to dělala podle svého.

14. Mají žít v ústavě?

Ano 1 5,6 %
Ne 7 38,9 %
Nevím 1 5,6 %
Jiná... 9 50 %

1. xDD V ústavě mě hned napadlo jako v souladu s ústavou ČR xD Jinak by v otázce mělo být v ústavu, aby to byl např. ústav pro tělesně postižené :D

2. Záleží na tom, jak je jejich mentální porucha vyvinutá. Někteří určitě.

3. Záleží na opatrovníkovi a daném člověku jestli chce

4. Opět je megarozdíl mezi druhy mentálního postižení

5. Záleží na druhu mentálního postižení.

6. Záleží na rozsahu postižení.

7. Wtf?? Co to je za otázku?

8. ZÁLEŽÍ NA POSTIŽENÍ

9. To záleží

Můj komentář: Nevím. V daleké budoucnosti budu muset nejspíš do ústavu, protože nejstarší bratr nechce o mě starat, starší bratr jo, ale určitě dřív umře než já. Neumím se o sebe postarat. Máma mi říká, že dopují postižený práškama, aby měli od nich pokoj. A navíc je tam asi buzerace, co jsem viděla v TV.

15. Mohou postižení používat sociální sítě?

Když budou používat opatrně, tak ano. 6 33,3 %
Ano 8 44,4 %
Ne 1 5,6 %
Nevím 0 0 %
Jiná... 3 16,7 %

1. Opět záleží na rozvinutosti m.p., ale spíš ne. Zaprvé pro jejich osobní bezpečí, za druhé pro nevyvolávání konfliktů.

2. Ano jako každý jiný ale jako všichni by je měli používat opatrně

3. S dozorem rodiče nejspíš ano.

Můj komentář: Mě, když mi ještě nebylo 18, tak mi fůrt vyčítali fb. Používám ho většinou tajně, kdyby náhodou mi ho nevyčetli. Ig používám rok a neříkala jsem jim, že ho mám. Na udržování vztahů s okolím atd. jsou na to sociální sítě dobrý.

16. Mají používat sociální sítě jen se souhlasem rodičů nebo sourozenců?

Ano 4 22,2 %
Ne 9 50 %
Ne, protože by mohli (když jsou v důchodu) přijít pak o kamarády a mohli si připadát více izolovaný. 0 0 %
Nevím 0 0 %
Jiná... 5 27,8 %

1. Co je sourozencům do toho? A rodičům? Co když ten postižený je dospělý? A je velký rozdíl mezi autistou a člověkem s Downovým syndromem, například

2. Ne, ale bylo by dobré, kdyby si s nimi rodiče/opatrovníci sedli a řekli co ano, co ne a občas zkontrolovat.

3. Opět - za nesvéprávné rozhoduje někdo jiný, ostatní si mohou rozmyslet sami

4. Ne vždy, záleží na tom, jak špatně na tom je

5. Podle věku, druhu postižení atd..

Můj komentář: Já mám dětský autismus a lehkou retardaci. Sama určuji, co dát a co ne. Samozřejmě nebudu vystavovat třeba nahé fotky.

17. Mohou provozovat osobní aktivity?

Ano 13 72,2 %
Ne 1 5,6 %
Nemohou 0 0 %
Nevím 0 0 %
Jiná... 5 27,8 %

1. Fyzikální zákony jim v tom nebrání a neporušují tak ani zákony státu, takže mohou, no

2. Co se tím myslí? Koníčky určitě "ano".Jestli jde o pohlavní styk, taky "ano".

3. V případě, že nebudou omezovat ostatní.

4. Co je myšleno osobní aktivitou?

5. ZÁLEŽÍ NA POSTIŽENÍ

Můj komentář: Osobní aktivity: Hodnotí se, zda je člověk schopen navazovat osobní vztahy s blízkými osobami, stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku či vyřizovat si vlastní záležitosti. Máma mi pomáhá. No já jsem svým postižením omezená, tak některé věci mi jdou blbě nebo vůbec. 

To je vše, můžete napsat své názory do komentářů a hlavně nehejtujte.

Au revoir.

+1

O mně

Autor: Katy2017   |   Publikováno: 02.06.2020   |   Zobrazeno: 483x