KAROL´S BLOG

Pět elementů (2)

Mňauky holky a kluci. Dlouho jsem nedala další díl mé povídky. A to se musí napravit! Jdeme na to. ***pokud se bude líbit, tak pište do komentářů, zda chcete další díl.*** 

Je to tu. Nastal den 30. června, a všichni se chystaly na velkou a dlouhou plavbu. Rachel, Jack, Dave a Rachel si dali sraz u křižovatky od které měly jen kousek, jelikož všichni bydleli skoro u sebe. Ta křižovatka měla pět výjezdů. Jeden vedl ulicí, ve které bydlela Verča. Druhý výjezd vedl do ulice, ve které bydlel Dave. Třetí vedl do ulice, ve které bydlela Rachel. Čtvrtý výjezd vedl do ulice, ve které bydlel Jack a pátý výjezd vedl do ulice, ve které byla škola. Samozřejmě ne hned. Asi 500 metrů od křižovatky. Verča, Dave a Jack už byli dávno sbalení a čekali na křižovatce u auta, které patřilo Daivovýmu otci, ale Rachel si ještě vybírala laky na nehty, různé doplňky, námořnické oblečení, klobouky a jiné.
,, Rachel dělej! Už jsme tam měli dávno být. ´´ volaly pořád na ni.
,, No jó pořád. Hele, jaký šaty? ´´ volala na ně přes otevřené okno. Asi po deseti minutách už konečně viděli Rachel a za ní dva nebo tři chlápky, co ji nesli kufry.
Všechny odvezl Daivův táta. S ostatníma se rodiče rozloučily u domu.
Přijely právě v čas, zrovna si všichni vyndávali věci z kufru u auta. Najednou přišla mladá blondýnka se dvěma dalšími chlapy.
,, Všechny vás vítám na této naší akci, výlet na moři je velká událost, a já doufám, že si ji všichni užijete. Já jsem Melisa, a tohle je Danny a John. Vím, že tady měla být hlavní dozor Paní Maxová, ale udělalo se jí včera velmi nevolno, tak jsem místo ní já´´ vysvětlovala.
,,A nyní se spočítáme. Takže se všichni chvíli nehýbejte! ´´ Poprosila Melisa a začala je hned počítat.
,,5… 10… 16… 23… 30… 36. Je nás tedy třicet šest? Dobrá teď se zase můžete hýbat. Také se musíte rozdělit do skupin po čtyřech. Tak jak se teď rozdělíte, budete i bydlet v kajutách ´´
V tu chvíli nastal takový šum, že to pomalu připomínalo bouřku. Vyšlo to tak, že Verča, Rachel, Jack a Dave byli spolu v jedné skupině.
,,V těch skupinách jste i proto, že tak budete sedět při snídani, obědě či večeři, a taky tak budete i ve městech kde se budeme zastavovat, aby byla menší pravděpodobnost, že se jeden člověk ve městě ztratí. A nyní pojďte za mnou. Ukážu vám naši loď, na které poplujem. ´´ oznámila Melisa a vedla je po molu. Byli tam velké nákladní lodě, i malé rybářské lodě. Nakonec je dovedla k celkem velké lodi.
,,Asi proto to stálo tolik. ´´ pomyslela si Verča.
,,Toto je Mořská vlaštovka. Na té poplujem. Ukážu vám jak to na ní vypadá. ´´ řekla a přešla po prkně až na palubu.
,, Tady je jídelna a taky kuchyně. A tady jsou kajuty. Tahle vepředu je pro vedoucí a ostatních osm kajut je pro vás. Čtyři jsou na levé straně a čtyři na pravé straně. A ty dvě vzadu jsou koupelny. Jedna pro kluky a jedna pro holky. A teď si běžte pro věci a můžete se ubytovat. ´´
Jen co to dořekla, valila se zpátky na pevninu obrovská lavina lidí. Za chvíli už Verča, Rachel, Jack a Dave stály před kajutou číslo 7. Byli v ní dvě dřevěný palandy, čtyři skříně, pár nočních stolků a uprostřed kajuty byl velký stůl a okolo něj čtyři židle. Celá kajuta byla vymalovaná do námořnické modré barvy. Jen nábytek a obě palandy měly normální barvu dřeva.
,,Spím na tý levý palandě nahoře! ´´ zvolala najednou Verča a vběhla do kajuty.
,, A já na tý pravý nahoře. ´´ zavolal Dave a běžel za Verčou. Jack a Rachel si vzaly věci a šly si pomalu vybalit.
,,Těšíte se taky na zastávky na těch ostrovech? ´´ ptala se Rachel při rozbalování.
,,Já teda jo. ´´ odpověděl ji na to Dave.
,,Já taky. ´´ přidal se Jack.
,,Já sice taky, ale prostě nechápu, co na tom ostrově, nebo v tom městě chcete dělat. ´´ přiznala Verča.
,,Nejspíš se tam bude jen tak chodit, fotit, prohlížet památky, ochutnat místní kuchyni. nebo si něco i koupit. Třeba nějaký suvenýr. ´´ odpověděl ji na to Dave. Všichni už měli rozdělené skříně, a povlečené peřiny, polštáře. Najednou zazněl gong a někdo něco volal.
,, Nástup na oběd!!! ´´
To volala Melisa, a svolávala všechny na oběd. Byl velmi dobrý. Měli boloňské špagety. Rachel, Verča, Dave a Jack seděli u stejného stolu, povídali si a zjistili, že toho mají hodně společného.
Po obědě konečně vypluly na moře. Poté hráli na palubě různé hry a aktivity.
Všichni se dobře bavili, až do té doby, kdy Melisa hlásila večeři a poté večerku. I když neradi tak všichni šli podle povelu spát. Akorát Verča, Jack, Dave a Rachel nějak nemohli usnout, tak si ještě povídali.
,, Nevíte, co budem zítra dělat? ´´ ptala se Dave.
,, Nejspíš se zastavíme na prvním ostrově na naší cestě. Už se těším.´´ odpověděl ji Jack.
,, Tak se na to pojďme vyspat. ´´ mluvila už z polospánku Rachel. Uprostřed se Verča zvedla, slezla z palandy a sedla si ke stoly. Vytáhla z tašky fotku své matky, otce, Becky a Joeyho. Stýskalo se jí, ale hlavně se ji stýskalo po jejím otci.
,, Jak to, že nespíš? ´´ zeptal se jí Dave. Stál opřený o žebřík vedoucí nahoru na palandu. Verča se lekla a prudce se otočila.
,, Vylekal jsi mě. ´´ Vyčítala mu. Dave si zakryl ukazováčkem rty, aby ji naznačil, ať radši šeptá, aby nevzbudila Jacka a Rachel.
,, Tobě se snad stýská po rodičích? ´´ divil se Dave.
,, Ne… nestýská. ´´ váhala Verča.
,, Ale neříkej. ´´ nevěřil Dave.
,, Vážně. Nestýská! ´´ řekla rázně a prudce strčila fotku do kapsy u tašky.
,, Ok. ´´ souhlasil nakonec Dave a začal šplhat zpátky nahoru na palandu.
,, Ty ještě nepůjdeš spát? ´´ ptal se jí, jelikož ještě pořád seděla na židli a vypadala, že hluboce přemýšlí.
,, Jo za chvíli. ´´ řekla a stále se dívala před sebe. Dave si lehl do postele a za chvíli spal. Verča tam ještě dalších deset minut jen tak seděla a pořád se dívala na to samé. Přemýšlela. Ani ona sama nevěděla, o čem. Po deseti minutách se už konečně vzpamatovala a šla si lehnout. 

Tak, to by bylo pro dnešek všechno. Mějte se hezky a...ČAU

+1

Knížky

Autor: KAROL2046   |   Publikováno: 03.05.2016   |   Zobrazeno: 707x