"Okénko do Koalčina života" + nová básnička
Ahojky koalky! Dneska pro vás mám takový článek o své "dokonalé" matce a o svém "miloučkém" bratrovi.
Já se půjdu zabít,
stejně to tak má být!...
To a další rýmy mi běží hlavou, když mi matka nadává i za sebemenší drobnosti...
...Já na to už vážně seru,
otrávím se po večeru....
Pardon za sprostá slova, ale jak by vám bylo, kdyby vám rodiče za maličkost postupně zakazovali a zabavovali vaše oblíbené věci za naprosté maličkosti?
...Tenhle život je naprostá sračka,
kéž by to tak byla fraška....
Zavřete se v pokoji a už jen cítíte jak slzy stékají po Vaší tváři.
...Domácí násilí? To sotva,
ach psychické mučení, kdyby máma stopla...
Za co, bože! Proč mi tohle děláš? Co jsem komu udělala? Někomu to ani jako psychické mučení nepřijde, ale mě jo.
...Neberou to tak,
ale pravda to je
Tak jak bránit se mám,
a nevystříet náboje?...
Říkají, že špatná známka nevadí, stanou se horší věci. Pak nás za to seřvou.
...Myslí si- je v pohodě,
ale nejsem,
proč to není jen zlej sen?...
Někteří lidé pokládají mou matku za normální osobu. Podle mě by se měla jít léčit ze schyzofrenie. Před návštěvou nasadí zdvořilou masku. Na mě řve a chová se jinak, zle.
...Tenhle život je vážně bída,
já bych teď vážně potřebovala křídla....
Občas vážně přemýšlím, že bych nejradši byla někde jinde.
...Taky toužím skočit,
kdo by ne?
Vždyť ta bolest jednou pomine.
Takže občas celkem vážně přemýšlím o sebevraždě, nejenom kvůli chemii.
Tímhle jste nahlídli pod veselou masku koalky11. Snad se vám to líbilo. Nechápejte to tak, že chci slyšet vaší lítost, to vůbec ne! Jenom jr to o té básničce, jelikož sama o sobě by ta básnička byla až moc depresivní, takže jsem Vám zprostředkovala "okénko do mého života". Snad to nebylo až tak depresivní.
Loučí se s Vámi Koalka :-)
PS.: Brzy čekejte povídku (pokud mi matka nezabaví i počítač, nebo notebook :-/ )
Komentáře
julie kirová(Girl´s Dream)
hezká básnička
ale nedělej to, tvůj blog a tebe máme tady moc rádia bylo by nám moc líto kdyby jsi spáchala sebevraždu
koalka11(Malířky)
julie kirová: Díky. Občas na sebevraždu mám náladu, ale jsou tu lidi, které tu nechci nechat a navíc k tomu nemám odvahu. A jsem ráda, že se básnička líbí