JINÍ

«Nejnovější články | JINÍ

Vytvořit blog | Nápověda

Povídka numero 5 :)

Ahoj

A ano stále nemám název pro povídky

Jelikož mám povídky napsané už dopředu a teď jsem někde na páté kapitole tak můžu jenom kopírovat a vkládat.

Tak jo jdeme na to

Konečně už rodiče klesli zpátky na zem.
Byli oblečení úplně normálně ale měli ustrašené výrazy, když viděli Peg a mě jak jsme v koutu a ječíme.
Mamka si dala ruce k puse a po tváři jí stékala slza.
„Johne, co jsme to provedly.“ Vylekala se matka.
„Já ti to říkal.“ Odpověděl otec. „Měli jsme počkat, až jim bude 15.“
Mamka se k nám pomalu blížila, zatím co si otec dal ruce za hlavu a čekal.
Matka byla opravdu vyděšená, nikdy jsem ji takhle neviděla.
Přestala jsem ječet, ale Peg celou tu dlouhou dobu řvala jako v nějakém hororu.
Už jsem to nevydržela a zacpala jí pusu ten řev byl strašný.
Matka se blížila a čím víc blíže byla tím víc jsem se se segrou tiskly ke stěně.
Neuvědomovala jsem si co se děje, říkala, že je to sen a já se probudím ve vyhřáté postýlce a dole ucítím sladkou vůni slaniny a vajíček. Nebo kanadský žertík.
Matka se změnila na nějakého ptáka a otec na jelena, je to lehké byli to převleky z výprodeje nebo snad nějaká reality show, ať to je cokoli jen ne pravda. Jen ne pravda.
„Dcery moje nebojte, jsem to já, ale pravdu jsme vám dlouho tajili. Musely jsme vám to ukázat.“ Mluvila jemně matka.
Otci to bylo takřka fuk. Nejdřív mě nechce pustit za Derekem a teď si tu pán stojí. Nepustil mě za Derekem, aby mě nikdo nepřepadl, jenže teď když málem zkolabuji šokem si tam stojí a pobrukuje písničku od Britney Spears.
Peg už konečně ztichla a naopak začala brečet. Já už jsem to nevydržela.Vytrhla jsem se ze spárů sestry a odpověděla: „Proč jste nám to takovou dobu tajili!“ Zakřičela jsem a vstala. „13 let žijeme v přesvědčení, že máme normální rodiče.“ Křičela jsem na mamku, které spadla čelist a couvala k otci, který už dozpíval. „Tvářili jste se normálně celý náš život!“ Už jsem skoro řvala. „Takže teď mám mámu, která je nevím co a tátu co mě chce chránit a při tom je sám nebezpečnej!“ Přibližovala jsem se k nim. Peg mě celou dobu sledovala s otevřenou pusou. A matka civěla, otec se ale usmíval. Proč? „Co mi na to řeknete? Hmm.“ Tuhle větu jsem řekla klidně a v těsné blízkosti u matky.
„Polar výuka začne hned.“ Řekl otec matce s úsměvem. Já je nechápu. Jaká výuka? Co to říká?
Peg si utřela slzy a vstala. Blížila se ke mně pomalu a klidně. Když, se postavila vedle mě, chytla mě za ruku a začala jí téct nová slza. Já to nechápu má ráda rock, punk a metal, obléká se do černa, tmavo modra a červena, všichni v naší maličké školičce se jí bojí a ze mě mají srandu. Ve škole je taková rebelka učitelé jí moc nemusí a kluci se za ní otáčejí. Vždy pohodí blond vlasy a její tmavě modré šaty se jen zalesknou. Černé botky a na ruce modrá rukavice jí vyniknou.
Teď stojí vedle mě a brečí. Ta musí být rozhozená.