JEN PRO ZŠ OHRADNÍ

Osel domácí

Osel domácí (Equus asinus f. domestica) je společně s koněm jediný domestikovaný lichokopytník. Byl domestikován dříve než kůň. Zkříží-li se osel s klisnou vznikne neplodná mula podobající se spíše koni. Zkřížením oslice s hřebcem vznikne mezek, který se podobá více oslovi. Divokým předkem osla domácího je africký osel núbijský a somálský, jež jsou již skoro vyhubeni. Osel je používán především k nošení břemen, unese až 300 kg, méně často je používán k tahu, jízdě či chován pro mléko, maso a kůži. České slovo osel je příbuzné s názvy osla v jiných indoevropských jazycích, např. německy Essel, latinsky asinus, řecky onos, arménsky eš. Příbuzné je snad i hebrejské aš, turecké eşek. Společným zdrojem je asi sumerské slovo pro osla znějící anšu. Samice se nazývá oslice, mládě oslátko nebo hříbě.

VZHLED

Hřebec dosahuje v průměru kolem 122 centimetrů výšky v kohoutku, samice přibližně 115 centimetrů. Osel domácí má šedou srst s černým podélným pruhem uprostřed na hřbetě a s bílým břichem.

POTRAVA

Osel domácí je býložravec. Jeho skromnost v potravě je příslovečná, kromě kopřiv, šťovíku a trávy potřísněné močí a výkaly sežere osel domácí všechnu rostlinou potravu, osli dokonce okusují dřevo a jsou ho schopni částečně trávit. Důležitá je však pro něj čistá voda. Nenáročnost a schopnost uživit se i málo výživnými druhy rostlin zdědil osel po svých divokých předích, kteří se před domestikací živili často jen různými druhy suchých travin a polopouštních trnitých keřů.

VÝZNAM

Osel domácí je používán zejména jako soumar, tj. k nošení břemen. Velká plemena, například osel poitouský dokáží unést i 300 kilogramů. Především na Balkáně, v Jižní Americe, Africe a arabských zemích se osel používá i k jízdě. V některých rozvojových zemích slouží i k zápřahu do vozů nebo při orbě. Kromě své síly poskytuje člověku i mléko a maso. Oslí mléko je výživnější než kravské a egyptská panovnice Kleopatra VII. se v oslím mléku koupala pro udržení hladké pleti. V Srbsku a v Itálii se z oslího mléka vyrábí sýry, pokládané za delikatesu, jejich cena je však značně vysoká. Oslí maso se požívá hlavně v Číně (zejména oblast Sin ťiang), v některých zemích Afriky a malé míře i v Itálii. Údajně se přidává do nejkvalitnějších druhů uherského salámu. Z oslí kůže se v minulosti vyráběly některé druhy pergamenu a šagrénu. Významné je využití osla pro křížení s koněm, jímž se produkují hybridi, zvaní mula a mezek. Existují plemena oslů, která jsou chována jen za tímto účelem - např. poitouský osel ze západní Francie. Častěji bývají chovány muly, které vynikají silou, odolností a nenáročností. Mezek se chová méně často, protože bývá menší a výkonností se podobá oslu.

INFORMACE KTEROU MÁLOKDO VÍ

Osel je velice chytré zvíře, jednu věc si zapamatuje okolo 25 let

0

Zvířátka

Autor: Gejmrovkyně   |   Publikováno: 27.04.2017   |   Zobrazeno: 647x