World stories-#Prayforparis

Ahoj.Dneska mě napadlo udělat něco jako poctu padlým.Asi všichni víte c se stalo v Paříži.A rozhodně to nic pěknýho nebylo.Tak jdeme na to.

Měla jsem pocit že se něco stane.Ozvala ze rána.Otočila jsem se.Moje sestra leží na zemi pod rozbitím oknem a sotva dýchá.Podívala se na mě a z posledních sil řekla:"Michell,postarej se o ostatní.,,Jak to dořekla,spadla jí hlava a přestala dýchat.Propukla jsem v pláč."Michell!,,ozval se hlas mamky.Rozběhla jsem se k ní a objala ji.Ptala jsem se co budeme dělat.Mamka se na mě podívala žalostným pohledem."Já nevím.,,řekla vzlykavým hlasem."Pojď.,,řekla.Chytla mě za ruku a vedla mě ke dvěřím.Do těch dveří jsem nikdy dřív nesměla.Otevřela je a byly tam schody.Šešly jsme dolů a tam byly další dveře.Mamka vzala za kliku a chtěla otevřít.Zasekli se.Najednou se za prvními dveřmi ozval naštvaný křik.Byly to ti co všechno zavinily.Mamka vyděšeně táhla za kliku.Konečně se jí podařilo dveře otevřít.Byla tam místnost se zásobami.Vypadala jako proti atomový krit.Vletěly jsme dovnitř a zabouchly dveře.Mamka zamkla ty dveře snad na deset zámků.Ale najednou se ozvalo bouchání na dveře a naštvaný křik.Obejmula jsem mamku a podívala se jí do očí:"Přežijeme?,,Mamka se smutným výrazem sklonila hlavu.Zavřely jsme oči a přitulily se k sobě blíž.Dveře se rozletěli a já upadla do bezvědomí a pak už jsem jen zastřeně slyšela nějaké hlasy.Probudila jsem se v nemocnici na pooperační a na těle jsem měla spoustu modřin a šrámů.Přišel doktor.Zeptala jsem jestli mamka přežila.Jen smutně zakýval a sklonil hlavu.Dala jsem se do hořkého pláče a přikryla jsem si obličej dlaněmi.Doktor odešel a já se podívala do stropu.S pláčem jsem pronesla krátkou větu:"Stůj při mě,mami.,,

Bylo to kratší a nic moc ale bylo to na poctu všem padlým tak jsem udělala alespoň něco.Pokud se vám to líbilo napište do komentu #Prayforparis.Tak zatím.