Freylin blog

Horor - Ulice

Haf!

Připravila jsem si pro vás menší horor, snad se vám bude líbit. Za každé plus jsem moc ráda. 

Jednou jsem šla s Lisou ze školy. Vždy jsme se rozcházeli na našem tajném místě. Já šla jedním směrem a Lisa šla tím druhým. Ale dnes šla Lisa ke mě domů, takže jsme šli obě tou tajemnou uličkou, která byla každým dnem strašidelnější a o něco uzší. Lisa se bála uličkou jít, ale když jsem jí řekla, že se mě bude moct chytit, tak už byla odvážnější. ,,Suzanne, stejně se ještě trochu bojím. Přeci jen tudy půjdu poprvé." řekla Lisa trochu nejistě. ,, Už tudy chodím 6. rokem a ještě se nic nestalo, pochybuju že se stane něco teď." odpověděla jsem statečně. ,, Tak pojďme už!" odvětila jsem a pomalu vkročila do tmy. Naštěstí sebou vždy nosím baterku, takže jsem mohla rozsvítit. Když jsem vytáhla baterku z batohu a snažila se ji rozsvítit, nepodařilo se to. ,, Sakra, já jsem zapomněla vyměnit baterku!" Lisa se na mě jen podívala, jakoby vůbec neviděla kde jsem. Potom jsem ale ucítila jak se mě chytá, takže jsem byla o něco klidnější. To jsem ale ještě vůbec nevěděla, že Lisa se toulá zamnou o pár metrů dál. ,, Liso, jsi to ty?" řekla jsem se strachem v hlase. ,, Ne, já jsem tvoje noční můra. " ozvalo se zamnou. Já si myslela, že si ze mě Lisa dělá jen srandu. Potom jsem jí uviděla, byla celá od krve! Začala jsem na ní křičet, ale ona se neozývala. Uslyšela jsem vrčení, ale snažila jsem to ignorovat. Když jsem se otočila, někdo předemnou stál. Měl černou kápi - jak jinak, nic jsem neviděla! Jediné co jsem viděla bylo to, že měl v rukou nůž. Stál předemnou, vůbec se nehýbal. Chtěla jsem ho obejít, ale ten člověk mě chytil za ruku. Najednou mi držel nůž u krku. Kopla jsem ho, ale nepomohlo mi to. Naopak byl ještě více agresivní. Potom jsem uslyšela mňoukání místní kočky. On se té kočky lekl! Měla jsem šanci utéct, ale zakopla jsem a člověk mě chytil za nohu a táhl k sobě. Poté mě řízl do ruky. ,, Zemřeš buď po zlém nebo po dobrém! " snažil se mi vyhrožovat. Začala jsem brečet, najednou člověk zmizel. Nechal mi tam dopis, ale v té tmě nešel přečíst. Vidím světlo! Rychle jsem se k němu rozeběhla a otevřela dopis. Bylo v něm napsáno:

Pokračování příště! 

+2

Příběhy a povídky

Autor: Freyl   |   Publikováno: 14.09.2015   |   Zobrazeno: 511x