Fakta,Scifi,Povídky a Horory

Girl of the Sea 3. část

,,Je to můj domov,'' zahleděla se na zapadající slunce na oceánem.

Když větu dořekla, koukala jsem na ni jako na blázna.

,,Ano, můj taky..." řekla jsem aby jsem zahnala trapné ticho.

,,...s rodiči jsem trávila na moři spoustu času a připadám si tady jako doma," dořekla jsem.

,,Pojď, půjdeme se posadit."

 Sirena na mě chvilku koukala jako na zjevení, ale pak jsme si začaly povídat. Povídaly jsme si tak dlouho, že jsme ztratily pojem o čase. Najednou bylo 6 hodin večer.

,,Dneska přespíš u nás," řekla jsem jí.

  Ona jenom tak zdvořile pokývala hlavou a já nasměrovala loď do přístavu.

,,Naši jsou dnes na pracovní večeři, tak přijdou později," vysvětlila jsem Sireně.

Položila jsem jí do středu mého pokoje madraci a deku s polštářkem.

 

Přesně o půlnoci mě něco vzbudilo. Byla to Sirena, která pozorovala moře, od kterého se odrážel měsíc v úplňku.

,,Ty nespíš?" zeptala jsem se jí rozespale.

,,Nemohu usnout," řekla tiše Sirena.

,,V životě jsem nespala mimo domov." dořekla.

,,Tak to chápu," odpověděla jsem jí šla zpátky do postele.

 

Ráno byla Sirena opět pryč. Myslela jsem si, že utekla, ale za chvíli přišla z obýváku. Hlavou mi naznačila, abych šla za ní. Došly jsme do obývacího pokoje a ona ukázala na obrázek z podmořské expedice mého táty. V tu chvíli jsem pochopila o co tu jde. Vydaly jsme se obě na pláž, kde jsme se obě zastavily pár metrů od moře.

,,Opravdu musíš jít?" zeptala jsem se trochu smutně.

Sirena pokývala hlavou a řekla : ,,Děkuji ti za všechno, i když to nebylo až tak nutné."

Obě jsme se krátce zasmály.

,,Budeš mi chybět," řekla jsem sklesle.

,,Ty mně taky. Jsi jediný člověk, který se ke mně zachoval hezky," usmála se.

,,Uvidíme se ještě někdy?" vyzvídala jsem.

,,Určitě," Sirena mě naposledy objala a poté utekla do moře a zmizela.   

 Už nikdy jsem ji neviděla...

KONEC  

 

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.