HryProDivky.cz
strach.... moře.... smrt...zoufalství....
"aaahh" zívla Eva a promnula so oči. teprve teď si všimla kde leží. "váááá...." zaječela Eva protože ztratila rovnováhu na mokrém útesu a spadla do moře. "tfuj" vyprskla Eva vodu když vyplavala na útes. posadila se a podívala se kde je pevnina ale byla snad uprostřed moře. "Ne,ne,ne,ne,né... tak to teda ne. takhle na pevninu nedoplavu ani za 5 let." zděsila se. Pak skočila do vody a chvilku se rozhlížela jestli neuvidí člun, loď nebo letadlo ale nic neviděla. Eva se ještě jednou rozhlídla a pak vyšplhala znovu na útes. "brrrr.. tady je zima." sykla promočená Eva a odhrnula si pramínek modrých zrzavých vlasů. podívala se na svoje oblečení: tričko bylo potrhané a promočené, kalhoty byli potrhané a taky promočené ale boty na tom byli nejhůř podrážka jim upadla a místo bot měla na nohou jenom hnědo růžové cáry. Eva vzala ty cáry co zůstali po botách a odhodila je. lehla si na útes a vyčerpaně hodila jednu ruku do moře a druhou objala útes, unaveně a pravidelně dýchala. znovu usnula.
probudila se kolem 11 hodiny večer. "počkám asi do zítřka a pak se uvidí" řekla si ega otřela si mokré čelo. ale nemohla usnout. najednou se něco rozsvítilo. "Maják!!!" vykřikla Eva radostně. "jsem zachráněna!" jásala. skočila do moře a plavala ke světlu ale najednou jí něco začalo stahovat do hlubin moře. "ne... pust mě." začala ječet. najednou se objevil z moře netvor. místo oblečení měl na sobě modré cáry, hlavu měl zarostlou a byl obrovský. Evě prolítlo hlavou jenom něco jako že to snad ani nemůže být člověk a najednou se začala dusit něco jí tahalo dolů do hlubin. "NÉ, NÉ, PROSÍM! NÉÉÉ!" začala ječet. měla pocit jakoby to byla magie ale vždyť nic takového neexistuje honilo se jí hlavou. a najednou netvor promluvil: "ale ano existuje ale je jen na osudu která tě zasáhne. jestli dobrá nebo zlá." řekl netvor. Evě se najednou udělalo špatně a podvolila se její síly byli tak slabé že už ze sebe nedokázala vydat ani hlásku pořád jí něco škrtilo víc a víc. najednou maják zhasl a tím zhasla i naděje. najednou bezvládně padla do hlubin jen bublinky od pusy bylo její poslední vydechnutí. po moři se takhle plavila několik dnů... několik měsíců... a několik let...
