blogy a blogy

✎ Natašin deník ( parodie ) ✎

Ahoj u dalšího článku a dnes to je ✎ Natašin deník ( parodie ) ✎ .

Je to deník trošku jiné holky Nataši, kde píše, co se stalo v patřičný den. Velmi napínavý příběh XD.

Já to nebudu dál okecávat a jdeme na článek ( případně pochopíte během článku ) .

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.2.2018

Můj zlobivý deníčku...

Ráno : Dnes začal den v 0:00 . Do 7 jsem spala a tak jsem zaspala na bus. Nechápu od čeho jsou budíky, když mě nedokážou vzbudit. Ani máma. Prý se mnou mlátila jak s hadrem. Tak mě máma musela odvést do školy naší felícií nebo co to je. Do školy jsem přijela pozdě, protože moje máma neumí řídit a jela jako slimoš. Asi tak - 500 km/h. Po asi třech hodinách jsme byly ve škole i s autem. Tak nás školník vyhnal. S autem prý nemáme ve škole co dělat. Tak máma vyjela druhým oknem. Šla jsem do schodů, zakopla jsem, rozbila si čuně, roztrhla můj luxusní batoh. No, tak máma přijela třetím oknem a přejela mi nohu. Kvůli tomuhle jsme jely do dvou pohotovostí. Z obou nás vyhnaly. Je to stejné jako ve škole, nemůže se tam s autem. Musí se parkovat na nějakém parkovišti. No kdo to kdy slyšel? My teda ne. Tak jsme jely s mojí bolavou hnátou a bolavým čunětem do třetí pohotovosti. Ukázalo se, že to parkování na parkovišti se osvěčilo. Naneštěstí tam bylo hrozně moc lidí. Tak jsem si zapla nokiu 3310 a ukázalo se, že se mi rozbila při najíždění do školy. Prý odolný mobil, neuvěřitelné. To už je za týden třetí. Čekaly jsme tam do 13 .

Odpoledne : Ta doktorka si šla v pohodě na oběd. No teda. A my tam o hladu, chudáčci. Až nás vzala, tak jsem se jí slušně zeptala : ,, Co bylo důležitější než my"? A doktorka odpověděla : ,, Sekaná s bramborama, drzoune." No, naštěstí se zas tak neurazila. Vešly jsme do vnitř a doktorka si pšikla, až jí odletěla roužka. A já na to : ,, Robitusin". Máma odfrkla :,, Zlatíčko, to se říká, když si krkneš." Tak se doktorka vysmrkala.,, Dobrou chuť", popřála jsem jí. Ona se zase urazila. Tak nic. Doktorka mi prohlédla hlavu a zjistila, že mám zlomený nos. Tedy čuně. Dala mi tam obvaz a já vypadala jako pravá princezna. Pak prohlédla nohu a řekla, ať si skočíme na rentgen. Tak jsme vešly do dveří a já skočila na nějaký přístroj. No teda, ještě, že jsem měla ty kovové náušnice. Přístroj začal jiskřit. Asi se do mě zamiloval. Tak to mezi náma jiskřilo. Přišel doktor a vyhnal nás. Ale já jsem nemohla opustit rentgen. Byl tak sladký. Láska na první dotek či zajiskření či skok. Doktorka nám neměla říkat, ať tam skáčeme. Máma šla vynadat doktorce a mně se zvětšil hlad. Šly jsme k automatu na kafe, aby jsme zahnaly hlad. Ukázal se tam prázdný kelímek, já ho vyndala a z automatu se na mě vylila káva. Pálelo to jako jiskry s rentgenem. Ach ta moje naivita. Čekaly jsme na doktorku a ona se lekla. ,,Jsi celá mokrá a vypadáš jako vrána zasáhlá bleskem." Vynadaly jsme jí, že nám poradila špatně. Na rentgen se nemá skákat. Když to neví ani ona, jak to máme vědět my? Jely jsme do další nemocnice, už to nepočítám. Z minule jsem se poučila. Doktor nám řekl, že je rozdrcená. Máma z toho dělala vědu. Jako by mě přejel kamion. Vždyť to byla jenom felície. Dostala jsem nějaké hůlky. Něco jako chůdy. Tak jsem si na ně vylezla a zase spadla. Máma se naštvala a jela radši domů. Domů jsme dorazily někdy pozdě večer.

Večer : Otevřely jsme dveře a svalila nás voda. Och ne, já zapomněla vypnout ranní koupel. Musely jsme jít spát k babičce. Ta nám řekla, ať se ničeho nedotýkáme. Pozdě, stihly jsme otevřít dveře a ony spadly. Byly snad starší než já. ,,Neplechy bylo už dost, nemyslíte"? Zeptala se babička. Tak jsem se zamyslela nad tím, jestli půjdu zítra do McDonald's nebo do KFC. Pak mi došlo, že táta bude nadávat. Snad nebyl v bytě, který jsem zaplavila. ,, Táta přijede domů v 9, snad." Radši jsme si šly lehnout, radši na zem. Najednou KŘUP ! Propadla se pod náma podlaha a spadla jsem na tátu, který mi chtěl vynadat za ten umytý byt. A zase nás měla čekat cesta do nemocnice.

Noc : Zdá se, že pojedeme zítra. To víte, den blbec, tak to občas bývá. Někomu častěji, mně a někomu méně. Šli jsme spát do sklepa. V noci mi přes nepřejetou nohu něco přeběhlo, inu byly to myši. A najednou se na nás vysypaly brambory. Ach ne, kam máme jít? Všude je to nebezpečné. Vkradli jsme se do sousedova sklepa. Tam jsme dobře přespali.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že jste si užili deník této šílené holky. S vymýšlením různých zápletek mi pomohla sestra. Při psaní jsme se tolik nasmály. Budu ráda za +, komentáře atd.

Tak u dalšího článku a čau :3 .

+13

Vtipy a zábava

Autor: sophia cookie   |   Publikováno: 09.03.2018   |   Zobrazeno: 890x