Blog U Dvou Sloupů

Otázky a odpovědi

Ahoj,

dneska, protože jsem nemocná, Vám přináším nový díl otázek a odpovědí!

1) Kdy soptila poslední česká sopka? 

České sopky jsou vyhaslé a malé, nejvíce jich nalezneme v severních a západních Čechách a na severu Moravy. Mnohé z nich se řadí mezi cenné přírodní památky, proto také představují oblíbené cíle turistů.

Vznik sopek na našem území souvisí s třetihorním alpínským vrásněním. Před čtyřiceti až osmnácti miliony lety tak sopečnou činností mimo jiné vznikly Doupovské hory a České středohoří. Za nejmladší české vulkány jsou považovány dvě sopky, které se nachází nedaleko města Chebu. Jsou to vrcholy Železná hůrka, jejíž stáří se odhaduje na sto sedmdesát až čtyři sta tisíc let a Komorní hůrka, které bylo po dlouhou dobu připisováno prvenství nejmladší sopky u nás, je opředena řadou lidových pověstí, které vypráví o kouřící hoře či dokonce o permonících. V 19. století se horou a jejím původem zabýval i Johann Wolfgang Goethe, který společně s hrabětem Šternberkem nechal vybudovat průzkumnou štolu po jejím boku.

Činnost českých vulkánů naposledy vrcholila na konci třetihor a na začátku čtvrtohorního období. Skutečnost, že se ještě někdy stanou aktivními, však podle geologů nelze vyloučit. Na to, že sopečná činnost v Čechách ještě zdaleka neutichla, může podle některých názorů ukazovat i skutečnost, že v západních Čechách dochází k častým otřesům země. Zrod nové sopky by ale ani tak nebylo možné očekávat dříve než za stovky tisíc let.

2) Co je to brďo? 

"Ty brďo" patří mezi výrazy, které běžně používáme. Tento výraz, který se stal nedílnou součástí slovníku zejména mladších generací, vyjadřuje údiv, překvapení nebo senzaci.

Co ale brďo znamená? Existoval snad nějaký pan (nebo třeba paní) Brďa, od kterého by se odvozoval? Na internetu se můžeme dočíst o příběhu postavičky takového jména. Postava podvodníka jménem Brďa se prý v polovině 19. století potulovala po východních Čechách. Výraz "ty brďo" se pak údajně pojí s historkou, kdy byl Brďa nachytán in flagranti s manželkou jakéhosi úředníka.

 Zda je tato historka pravdivá či nikoli, ale nikdo s jistotou neví. Čeští jazykovědci mají pro původ tohoto výrazu mnohem méně romantické vysvětlení. Podle nich "ty brďo" vzniklo zkrácením výrazu "ty člobrďo, respektive člobrdo, což je nespisovné označení pro člověka. Slovo člobrda se poprvé objevilo ve dvacátých letech v knize Otakara Nováčka Brněnská plotna, ale mnozí z nás je spíše pamatují z veselých příhod loutkových postaviček Spejbla a Hurvínka.

*in flagranti*=v zápalu činu

3) Jak je možné, že nevidíme svůj nos?

O sebestředných lidech se s posměchem říká, že si nevidí na špičku nosu. Jenže když se nad tím zastavíme, na špičku svého nosu si vlastně nevidí nikdo z nás. Tedy alespoň pokud se o to cíleně nesnažíme.Když se soustředíme svůj nos samozřejmě uvidíme.

Čím to je , že nám nos nepřekáží při pohledu do okolí? Z našeho zorného pole jej totiž vymazává náš vlastní mozek. Máme-li zdravé oči, nos sice můžeme vidět, ale protože jej drtivou většinu času sledovat nepotřebujeme, náš mozek jej jednoduše ignoruje.

Důležitý je proces samotného zpracování zrakové informace v mozku. Ten si totiž vybírá, na co se soustředit. co zobrazit a jaké informace naopak ignorovat. Selekce nepotřebných zrakových informací je velmi důležitá. Umožňuje nám například hledat ztracené předměty, soustředit se na čtený text či vůbec zapamatovat si vizuální podněty kolem nás.

Se schopností mozku odfiltrovat nepotřebné informace souvisí i tzv. fenomén slepoty z nepozornosti. Jedná se o vědecky popsaný jev, při kterém soustředěný člověk nezaznamená některé věci a události, které se dějí v jeho zorném poli. Fenomén slepoty z nepozornosti využívají iluzionisté a kouzelníci, je také častou příčinou dopravních nehod.

 4) Proč máme obočí? 

Obočí dnes vnímáme především z hlediska krásy nebo atraktivity celého obličeje. Ve skutečnosti má ovšem několik funkcí, z nichž některé mohly v minulosti hrát důležitou roli pro přežití člověka.

Z fyziologického hlediska slouží obočí k ochraně očí. Během deště nebo při námaze, kdy nám začne po celém těle téct pot, umožňuje tvar obočí směřovat tyto tekutiny od očí tak, aby stékaly po boku tváře. Stékající voda nebo pot by jinak mohly způsobit štípání v očích či jinak omezit naše vidění. Tuto funkci obočí ocenili zejména naši pravěcí předci, pro které by zhoršené vidění při lovu nebo při útoku na predátora mělo fatální následky.

V průběhu evoluce jsme většinu našeho ochranného ochlupení ztratili, ale obočí ne. Kromě ochrany zraku hraje ještě jednu zásadní roli, a to při neverbální komunikaci. Jemnými změnami v pohybu a tvaru obočí totiž můžeme vyjadřovat široké spektrum emocí.

Experimenty také prokázaly, že obočí hraje velikou roli v identifikaci člověka. Když vědci umazali známým osobnostem obočí, lidé měli mnohem větší problémy je rozpoznat. 

5) Kdo vynalezl nanuk? 

Ačkoli je zmrzlina ve formě ochuceného ledu známa už od dob starých Řeků, nanuk-neboli zmrzlina na dřívku-je vynálezem o dost mladším. Za jeho objev vděčíme Američanu Franku Eppersonovi, jedenáctiletému chlapci, který jedné chladné zimní noci roku 1905 nechal podomácku vyrobenou limonádu venku na mrazu. Z nádoby přitom zapomněl vyndat míchátko, které do rána k limonádě přimrzlo-a nanuk byl na světě! O osmnáct let později, v roce 1923, si Epperson nechal svůj "vynález" patentovat a započal výrobu prvních mražených sladkostí pod názvem Eppsicle, pro které se později ujal název Popsicle, jenž se v americké angličtině používá dodnes.

České označení pro zmrzlinu na dřívku pochází od jména hlavního hrdiny etnografického filmu Nanuk-člověk primitivní Roberta Flahertyho z roku 1922, jímž byl jistý inuitský domorodec. S průmyslovou výrobou zmrzlin se u nás začalo v padesátých letech. V roce 1962 pak byly na trh uvedeny nejznámější české nanuky Míša a Eskymo. To už měl ale Eppersonův nanuk dobrých čtyřicet let své existence za sebou.

Snad se Vám dnešní díl líbil, zítra pokud možno vydám další z této série,

tak se mějte a Ahoj. 

Aby nedošlo k dalším nedorozuměním, je to z knížky Kde má cvrček uši, aneb chytrej jak rádio. 

0

Zajímavosti

Autor: Elaiz   |   Publikováno: 07.03.2016   |   Zobrazeno: 710x