Blog šíleného jednorožce♥

Okamžiky

Ahoooj!!!

Poslední dobou si více všímám věcí kolem sebe a vnímám život ne jako jen špatné nebo jen dobré chvíle, ale jako podivuhodný celek. Začínám věřit, že osud nemůžeme psát sami a že je náš život už předem daný něčím nebo někým, co je nad naše chápání. Nemůžeme ho změnit. Musíme jen věřit, že přesně TAKHLE to má být a my bychom do toho neměli zasahovat. Samozřejmě někdo řekne: dnes neudělám, co udělat mám nebo musím, udělám to co CHCI! Jenže, to není vaše rozhodnutí, teda já si to tak myslím, už je vám předurčeno udělat to co chcete. A to na vše jsem přišla, tedy začala si myslet, jen díky tomu, že jsem si začala všímat okolí...

Lidé

Většinou, když se lidé dívají, zaměří se na určitý bod, většinou dlouhotrvající, dobře vnímatelný, výrazný... PROČ? Vždyť ty menší, méně viditelné věci můžou být na sto tisíckrát krásnější. Nebo důležitější. ale lidské oči chtějí vidět jen to výrazné, to, co si MYSLÍ, že je důležité. Představme si, hm, třeba zoo. Stojíme u výběhu. Normální člověk vidí...zebru. Dvě zebry, ne, je jich tu pět, jéj, tak sedm, jsou tu dvě hříbata! Všímavý člověk vidí...PÁVA! Ano! Na větvích stromů okolo zeber sedí nádherný páv! Nevidíte ho? Wow! Teď rozevřel ocas! Honem! Tamhle! Podívejte se! Aaaa, pozdě. Teď seskočil ze stromu do vedlejšího výběhu...

Vesmír

Ach, ty černé nekonečno, prozářené miliardami hvězd, skrývající sta tisíce tajemství, tebe si málo kdo všimne. Ano, je to tak. Z několika miliard lidí na světe si krás vesmíru všimne jen pár. Například já jsem na táboře při noční hlídce spatřila kometu. Krásnou jasnou kometu s ocasem velkým z mého pohledu jako plamen svíčky. Nádherná, ale trvala pouhou necelou vteřinu. Moment, který může spatřit jen pár desítek lidí. Řekněte mi, kdo ve 3 hodiny ráno pozoruje oblohu a čeká, až spatří kometu? A nechybělo málo, a tak krása mi mohla navždy uniknout, jelikož jsem už šla do postele. Je prostě potřeba si počkat na krásný moment, díky kterému se vám stejně bude lépe spát...

Chvíle

Každá krásná věc rychle zmizí. Proto je nejlepší pořád bdít. Ale jak jsem říkala, osud je už napsaný. A proto nemusíme vidět spadnout jedinou hvězdičku i když budeme vzhůru do 6ti ráno, kdežto někdo, kdo se jen v 10 probudí kvůli žízni, omylem vyhlédne z okna a hned uvidí 12 hvězd co padá. Je potřeba vybrat si jakoukoli chvíli a jen doufat, že je to ta, co si život zvýraznil a napsal do diáře...

+1

O mně

Autor: Camča   |   Publikováno: 09.08.2016   |   Zobrazeno: 772x