BLOG BLÁZNA

Pohádka o zlobivém drákulovi

Ahoj! Dnes pro vás mám takovou trošku vtipnou pohádku. Tak já už nebudu zdržovat, a užijte si to.  :-)


Žil byl, jeden malý upírek, a ten dostal jméno po svém otci: Drákula. Když mu bylo 5 let, slíbil své mamince, že bude pít krev jenom o Vánocích a na oslavách, a jinak bude používat krevní náhražky. Bohužel, pár měsíců na to jeho maminka umřela a tatínek se kvůli tomu ukousal k smrti. Když pak malý Drákula zůstal sám, přijel za ním strýc Smraďouš (byla to mumie), a staral se o něj tak dlouho jak jen mohl. Když bylo Drákulovi více jak třináct let, založil si se svolením Smraďouše VampBook a tam se dozvěděl od kamarádů o skupinových letech, ale strýc mu to nechtěl dovolit, protože věděl, že se létá do vesnic, kde pak upíři pijí krev vesničanům. Ale Drákula i přes strýcův zákaz letěl s kamarády. Když doletěly do vesnice, Drákula úplně zapomněl na slib který dal před sedmi lety své mamince. A když viděl, jak se jeden z jeho kamarádů labužnicky zakousl do krku jednoho z vesničanů, začala ho honit mlsná. (určitě si dokážete představit, co to u upíra znamená) A když se Drákula zakousl do krku jednoho z vesničanů, začalo se mu dělat tak špatně, až se mu z bledé upíří pleti začala stávat lidská, vzpomněl si a také pochopil maminčinu prosbu. Podíval se na nebe a ozvalo se: No teď už je pozdě hochu.''  A z Drákuly se stal člověk. Potom ho omylem kousl jeden z kamarádů a bylo po něm. Po kamarádovi, i po Drákulovi. 





A z této pohádky plyne ponaučení takové: Děti, poslouchejte své maminky, nebo umřete. :-)

Tak to by bylo pro tuto pohádku všechno, vím že to není nic moc, ale nic jiného mě nenapadlo. Já se s vámi loučím a zase u dalšího článku                       ČAU!

 

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.