Holčičí deníky
ahoj
tak to je ta knížka kterou píšu:
1.kapitola
Lenka kráčela dlouhou chodbou.V uších jí zněla jediná a ta samá otázka:"Kde to může být?"
Přišla ke dřevěným dveřím .Na štítku stálo:ORDINACE Paní Heleny Poledníkové. Zaťukala.
Otevřela jí paní s dlouhými zrzavými vlasy,v černých šatech lemovaných bílou krajkou a červených lodičkách.
"No konečně! Kde si byla? Pojď dál."
Lenka vešla dovnitř.
Zdi ordinace byly zeleno-bílé barvy.Na podlaze stál čtvercový,skleněný stoleček a na něm malinká kytka.
"Takže..."začala paní" Co tě trápí?"
"Každou noc se mi zdá o velikém kopci na který stoupám stovky let,a náhle se ocitnu v nebi.
Tam uvidím svou matku, které stékají slzy po tváři.
Najednou se matka rozběhne.
Začnu za ní utíkat. Ale matka si mě nevšímá a běží dál.
Uteče do mračen. A najednou se probudím."
"S tím nevím co dělat.To musíš jít za nějakým zkušenějším psychologem.
"Tak dobře:" řekla Lenka"Na shledanou"
Po půl hodině Lenka dorazila domů."Tak co říkala?"zeptala se mamka."Řekla že mám jít k nějakýmu jinýmu psychologovi."
"Tak to ne , tohle nehodlám řešit. Kolik peněz zato dáme a ona
ti řekne že máš jít jinam."
"Ach jo tak to nechte být,já to nějak přežiju "řekla Lenka a odešla po schodech do pokoje.
V pokoji si lehla na postel a hluboce usnula.
Komentáře
Chilli(ANIME!)
Zatím dobrý, uvidíme, jak to vyvrcholí...