HryProDivky.cz
Amélie a tma
předem vás chci upozornit:
1. tuto knížku jsem nepsala já
2. omlouvám se za zbytečné chyby
3. autorka je: Petra Neomillerová
AMÉLIE
"Mami,Nita chytla myš."
"Mimimimimi,momomomomo,ááááááááááááááááááááááááá," přiběhla jsem
domů a máma právě začala s rozezpíváváním.
Její hlas plný dům
"Mami..."
"Copak je miláčku?"
Nemá ráda, když ji někdo vyruší,i když už nezpívá v opeře
jako kdysi.
"Nita chytla myš."
Vlastně ani nevím,proč mi to připadá tak důležité,náš dům je
plný koček a tady,u řeky je rejsků spousta.
Klapne víko od klavíru a máma se objeví ve dveřích.
Je krásná,vlasy se jí lesknou jako černé hedvábí,
a když si je češe,sahají až pod pas.
Má tmavé obočí a dolíčky ve tvářích,to když se směje,
ale právě v tuto chvíli se nesměje.
"Amélie,copak nevíš že pracuju?"
"Pardon mami." omluvím se a zvednu do náruče Nitu,která
za mnou vklouzla do pokoje.
Ve skutečnosti máma nikde nepracuje,
dávno už nezpívala nikde venku.
"Chceš abych ti zazpívala?"
"Jistě"přikývnu,snažím se usmívat,aby nepoznala,že mě to
zas tak nebaví.
"Ariandu?"
"Hmm".
Vlastně mě opera vůbec nebaví,ale to mamce nemůžu říct.
Mrzelo by jí to, nikdo kromě koček a mě jí neposlouchá.
Lasciate mi morire Nechte mě umřít
Lasciate mi morire nechte mě umřít,
E che volete voi co by mě
che mi conforte ... mohlo potěšit...
Naskočí mi husí kůže. Nemám ráda, když máma zpívá o smrti,
vždycky se mi chce brečet.
Lasciate mi morire. Nechte mě umřít.
Máma skončí,nadechne se a já zatleskám.
Ukloní se , jako by stála na podiu.
"Mama, můžu se projet na kole?"
Líbí se jí když jí oslovuju italsky.
Možná jí to připomíná mého tátu.
Prý to byl hrabě.Nepamatuji si na něj, ale máma tvrdí že nás měl moc rád.
"Na kole?Kam chceš jet?"
"K malé říčce."
Nemusí se mě ptát , jezdím tam vždycky.
"Přes řeku?"
Hrozně se o mě pořád bojí.
"Bud opatrná!"
"Vezmu si s sebou Nitu."
Máma se usměje a jde směrem ke mě .
Dá mi pusu na čelo a zase odejde.
Jdu do kůlny a vyvedu kolo. naložím do košíku Nitu
a pomalu odjíždím.
TAK TO JE VŠE TĚŠTE SE NA 2. DÍL!!!
