,,Ty jeden otravnej budíku já tě..." 'řekla' jsem panu budíkovi, a až teď mi došlo, že jsem zněla jak Homer. Uchechtla jsem se. Ale teď k přítomnosti. Bylo 6:30 a měla jsem vstávat. Proč? Stěhujeme se do Los Angeles. No, strašně super zpráva, že? Kéžby. Ale kvůli tomu tady v Jižní Dakotě zanechávám tu nejlepší třídu, nejlepší kamarádku, a snad už kluka. Proč snad? Před dvěma dny se mě zeptal, jestli s ním nechci chodit. Já se málem svalila na zem štěstím, ale po chvilce bych se tam svalila spíš kvůli stěhování. Řekla jsem že ráda, ale že se stěhujeme do Los Angeles. Sice byl smutnej, ale nějak to prý zvládl. Vlastně, za dva dny (Ilumináti) jsou letní prázdniny, což je aspoň ta dobrá zpráva. Jediný na co se asi v Los Angeles těším, je náš dům. No je to vila, ale je tam bazén takže plus. Né že bych nechtěla nějakej obyčejnej rodinnej dům, ale rodiče chtějí vilu, a když to chtějí rodiče, tak to bude. Rodiče pracují někde na právech. Ou, jasný. Je mi 16, a jmenuju se Rosie, Rose. Správně Rosetta, ale takhle mi říkají známí. No, vlastně všichni, kromě rozzlobených rodičů. Příjmení mám Layerová. ,,Rose! Snídaně!"