Anonym's blogs

Nech mě být - 2. kapitola

Ležela na ošetřovacím lehátku. Otevřela oči a prudce sebou trhla. Pěsti měla ovázané. Sestra něco zapisovala do počítače a vždy na ni jedním okem pohlédla. Selena se podívala na zem. Bylo pod ní hodně krve a pořád po kapičkách kapala z jejich ovázaných ran. ,,Sestro?! Sestro! Rány mi protékají!" křičela po sestřičce. ,,A jéje. Když jste spala, taky vám to pořád protékalo." vrtěla hlavou a sundávala prokrvácený obvaz. ,,Teď se nehýbejte a ruce si položte na klín" a pomáhala jí s tím. Odběhla někam pryč. Celkem riskantní, pomyslela si Selena, nechat ji tady samotnou bez jakéhokoliv dozoru. Pohlédla na rány. Opatrně zvedla ruce a její klín byl celý od krve. Podívala se do polootevřeného šuplíku, kde ležely hlavice žiletek, skalpely a nůžky. Natáhla se po tom, nabrala si od každého něco. Bude se to hodit. Schovala si to do podprsenky, kdyby ji náhodou kontrolovali. Sestřička přiběhla s dezinfekcí a novými obvazy. ,,Ale ne! Jakto? Proč to pořád krvácí? Vy jste tomu sklu musela teda dát" říkala s vyděšeným výrazem. ,,Aaa" zaťala Selena zuby jak ji to štípalo. Po pěti minutách měla pěsti opět ovázané a sestra ji s policejním dozorem doprovodila do jejího pokoje. ,,Aha, super. Takže oni mě ani nenechají přespat v nemocničním pokoji. Jsem přece vrah, nemám na to právo!" ruply Seleně nervy, lomcovala s dveřmi a volala za nimi. Ignorovali to. V hlavě jí proběhl nápad. Kdyby si udělala větší zranění, přespala by v nemocničním pokoji, v měkké, čisťounké posteli, bez protivné spoluvězeňkyně, a pak by měla i čas na útěk. ,,Nad čím přemýšlíš? Nad útěkem?" promluvil čistý, krásný, ženský hlas. Selena ji ignorovala. ,,Nemáš šanci. Tohle patro hlídají, jako kdyby tady věznili teroristy." zasmála se šestnáctiletá Kayla. ,,Jdi do háje. Víš o tom, že až mi bude osmnáct, přesunou mě jinam?" odpověděla jí odměřeně Selena. Přikývla s úšklebkem. Selena se podívala okýnkem na chodbu, jestli někdo nejde. Opatrně začala vytahovat z podprsenky ukradené věci z ošetřovny. Kayla vykulila oči. ,,Ty ses snad zbláznila?! Všude jsou kamerové systémy, je otázkou času, kdy si pro tebe přijdou. A všechno mají spočítané!" vykřikla se starostí v hlase a lezla dolů z poschoďové postele. ,,Nestarej se o mě. Kamerový systém má na ošetřovně už dva dny výpadek. Navíc, proč se o mě vůbec zajímáš?!" pohlédla na ni. ,,Protože mi na tobě do háje záleží!" zvolala a přiblížila se k ní. Dala jí pusu. Selena zaraženě stála a polibek jí poté opětovala. Vášnivě se spolu líbaly. Selena posadila Kaylu na komodu, shodila všechny věci a pokračovaly. Kayla Seleně rozepnula vězeňský oblek a přesunuly se do postele...

Všechno jejich oblečení leželo na zemi. Selena Kaylu opět políbila. ,,Tohle bylo super. Nejlepší věc, co se mi v životě stala" řekla Kayla Seleně. Usmála se na ni. Vlezly zase pod peřinu...

Selena se oblékala. Kayla na ni zamilovaně hleděla. ,,Tohle se nemělo stát." vytkla Selena, posadila se na postel a dala si tvář do dlaní. Kayla se na ni nechápavě otočila. ,,Byl to jen čin ze zoufalství. Neměly jsme se políbit a už vůbec jsme se spolu neměly vyspat." pokračovala Selena. ,,Aha?! Takže jsi se se mnou vyspala proto, že jsi byla zoufalá?" sykla Kayla a odvrátila pohled. To ne, pomyslela si Selena. Kayla byla krásná. Měla modré oči a její dlouhé ohnivé vlasy jí sahaly po ramena. Postavu měla štíhlou. ,,Já..hlavně jsem o sobě nevěděla, že..jsem na holky" řekla Selena. ,,Miluju tě" a rozběhla se ke Kayle. Políbily se. ,,Opět čin zoufalství?" usmála se Kayla. Selena ji dál líbala...

Podívala se na stůl. Byly na něm pořád položené ukradené předměty. Celkem nebezpečné, policista by mohl kdykoliv přijít. Proto je vzala a schovala do krabice od řetízku, který jí jako úplatek předtím pan Havilliard nechal poslat. Řetízek plaval už někde v kanálech ale krabičku si nechala. Tu dala i s předměty pod matraci. Jednu žiletku si nechala na stole. Kayla tvrdě spala. Má příležitost. Sedla si na židli. Obvazy z kloubů prstů si odvázala. Provedla dlouhou, hlubokou, řeznou ránu na zápěstí. Skučela bolestí. Podřezala i druhé. Teď křičela, aby Kaylu probudila, aby přivolala pomoc a nebylo to nápadné. Ta pochopitelně hned volala pomoc. Zranění ale bylo vážnější, než Selena chtěla. ,,Je v ohrožení života, víc vám nyní říct nemůžeme" řekli Kayle, která brečela....

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

+1

Příběhy a povídky

Autor: Violetta 3-   |   Publikováno: 26.07.2019   |   Zobrazeno: 458x