Je to ten pravý? 8. kapitola
,,TERKO!?" vykřikli jsme oba s Romanem sborově. ,,To neřešte, já moc dobře vím kdo byl můj děda. Spíš mě zaráží, že, Romane pořád za Alicí dolézáš a mně se ani neozveš i když o to nestojím. A ty, Alice, ho v tom samozřejmě nezapomeň podporovat." vysypala ze sebe. ,,Terez, víš, ono je to trochu víc komplikovanější, než to vypadá." dodala jsem. ,,Jo?! No a jak?" řekla Terka. Roman se ozval: ,,My se prostě máme rádi, chceme spolu být, ale zároveň chce být Alice i s tebou stále nejlepší kámoška." odpověděl Roman za mě. ,,No ok, ale pokud si dobře pamatuju, neslibovala jsi mi něco Alice a já tobě rovněž?!" řekla zkoprněle Terka. ,,Tery promiň, já na to prostě nemám, chci být s Romanem a taky s tebou pořád nejlepší kamarádka ale prostě...to nejde se odmilovat a...jestli jsme nejlepší kamarádky, a ty s Romanem nechodíš (jakože ne), tak nevidím důvod, proč bychom měly být rozhádané, když vcelku o nic nejde." vyklopila jsem ze sebe a už šla směrem domů. SAMA. Roman se za mnou rozběhl, a Terka, vypadalo to, jako by přemýšlela nad tím, co jsem jí, i když nerada řekla. Aspoň se mi ulevilo, a nebudu to muset v sobě dusit dál. Došli jsme domů a já rodiče poprosila, zda by Roman nemohl spát se mnou v mojem pokoji. Sice nejdřív nesouhlasili ale postupem dne změkli a dovolili mi to. ,,Na jak dlouho tady chceš být?" zeptala jsem se ho, když jsme připravovali povlečení. ,,No asi jenom nakrátko, protože s sebou nic nemám, počítal jsem, že mě vyhodíš a já pojedu domů" zasmál se a dal mi pusu. Objali jsem se. ,,Jsem s tebou tak ráda" zašeptala jsem mu do ucha. ,,Já s tebou taky" odpověděl. Bylo 16:00 a my nevěděli, co dělat. ,,Děcka, půjdete s námi na fotbal, dneska hrajou naši, u toho i na pivko, co Romane" zeptal se taťka. Bydlíme na vesnici, takže proto. ,,No já bych šel, co ty zlato" podíval se na mě Roman. ,,Hm, proč ne" špitla jsem. Vydali jsme se cestou na hřiště a taťka s mamkou šli pro piva. Ségra s neteří dorazily trochu později, protože jely ještě za její kamarádkou. ,,Jé, Ali, pohlídáte mi ji prosím na chvilku? Tamhle je Verča a já ji dlouho neviděla" zeptala se. ,,No jasně" souhlasila jsem s radostí. Seděli jsme na lavičce, já Romanovi na klíně, ať se má vesnice zase o čem bavit. Kolem prošel Dan a my si zrovna s Romanem dali pusu. Zkaboněl mu úsměv za to mi se objevil. Co se stalo dál, o tom až příště. Vaše Anonymka Alka
HryProDivky.cz
