Síň slávy - Medaile

Clawdeen77: Upřímně, já jsem si na tu karanténu už celkem zvykla. První dny byly hrozný, neustále přibývaly nový opatření, všechno vypadalo naprosto katastrofálně a z toho jsem tak nějak byla ve stresu. Navíc mi koronavirus překazil spoustu plánů, se kterými jsem už počítala Pak tedy přišla vlna úkolů, takže jsem se zase přeorientovala na něco jinýho, z čeho bych se mohla stresovat
Momentálně jsem ale v pohodě. A myslím, že mi to vydrží do tý doby, než bude zase škola. Na to se netěším a doufám, že do školy půjdeme až v září. Z mého pohledu by to bylo nejlepší
Jinak, posledních pár dnů jsem si začala dávat budík na půl osmou, abych vstávala nějak normálně, protože jsem si zvykla vstávat až třeba kolem půl desátý, přičemž jsem chodila spát třeba v jednu v noci, 2-3 hodiny jsem spala, pak jsem se vzbudila a znovu jsem šla spát až třeba v šest ráno...

Taky nedokážu přijít na nějaké pozitivum této krize. Někteří říkají, že koronavirus pomáhá životnímu prostředí... Teď určitě, ale pak? Nebude dlouho trvat a továrny obnoví naplno provoz. Samozřejmě přijde krize, ale ta nebude trvat dlouho a po ní pojedou fabriky ještě víc. Nebo alespoň podle mě... Nevím, nejde říct, jak to bude, proto je podle mě předčasné říkat, že corona pomáhá přírodě... V dlouhodobém horizontu se to teprve ukáže.

Taky mi nepřijde, že by se čas karantény všeobecně využíval k nějakému seberozvoji. Vzhledem k množství úkolů je pro mě situace podobná, jako bych chodila do školy... A co tak slyším od ostatních, tak je tomu podobně.
S tím souvisí i to, že pokud byla nějaká naděje na to, že se školství posune dopředu, tak koronavirus ji pohřbil. Doslova. Zrovna u nás na škole se posledních pár týdnů debatovalo nad tím, jak výuku nějak zlepšit, posunout ji do 21. století. A nebylo to jenom na naší škole, řešilo se to i v médiích, co jsem tak zpozorovala. Teď se ukazuje, že nějaká změna školství nepřipadá v úvahu. Takže to skončí tak, že se vrátíme do školy a všechno bude při starém...

Clawdeen77: Nevidím se skoro vůbec s kamarádkami, které mi moc chybí. Chybí mi i učitelé, protože na naší škole máme prostě strašně boží a strašně super vyučující. Do pondělka jsem chodila pomáhat šít roušky, takže aspoň tam jsem měla nějaký lidský kontakt jak s mým nejlepším kámošem, který se do toho taky zapojil, tak i s některými učiteli.
Máme více úkolů, což je vzhlede k situaci docela pochopitelné, ale nevím, co dělat dřív - domácí úkol, nebo poslední dodělávky na maturitní práci?
Chodím spát déle a můžu vstávat, kdy chci. Tímto všem přeji dobré ráno.
Ale až na tohle se můj život nějak extra nezměnil. To, co je pro mě v tuto chvíli hodně důležité, je japonština, jejíž výuka probíhá stále, akorát přes Skype a přestože preferuji víc osobní výuku, není to zase až tak špatné a je to rozhodně o moc lepší než žádná výuka.
Jinak je mi moc líto toho koncertu, určitě ses na něj moc těšila. Já to třeba neberu jako dělání ze sebe chudáčka, člověk se někdy prostě potřebuje vyzpovídat - ať už jde o problém, který je prkotina, nebo o něco vážnějšího. Myslím, že dostat to ze sebe ven je zdravější.
Co se týká tvé eseje, do pozitivních aspektů bych napsala možnost změny. Jak už práce, tak i vyučování. Například, do dneška si asi nikdo nedokázal představit učit děti online přes videohovor a nyní to hodně učitelů (včetně i mé mamky) dělá a celkově se snaží přizpůsobit situaci. Koronavirus by nám mohl pomoci vyvinout nějaké modernější techniky výuky. A práce se to týká také - proč by lidi, kterým to jejich pozice umožňuje, nemohli pracovat z domova? Nemuseli by chodit do práce každý den.
Taky mi přijde docela pozitivní, jak se lidé dokáží v těžkých situacích semknout a spolupracovat. Tisíce lidí šijí roušky pro IZS, rozdávají je zdarma, Vietnamci nabízí zdarma potraviny pro IZS a někdo už pracuje na nějakém speciálním respirátoru vyrobeném na 3D tiskárně. Jistě, najde se spousta blbců, kteří nerespektují vládní nařízení a zákazy, ale myslím, že těch je minimum.

Celestia: chytré uživatele a nejlepší hry na světě

Celestia: Tak především kvalitní hry, spousty aktivních uživatelů a zodpovědnou fazoli. Mimochodem, po dlouhé době zdravím. Tebe i ostatní.

Elishabeta: Já toho mám taky hodně,nudím se taky,ale zase teďka už tento týden to není zase moc hrozný než minulý týden.Ale pravda je,že bych taky do té školy šla. Ale něco zlé je pro něco dobré,teď můžeme trávit čas s rodinou,na kterou jsme během školy neměli moc čas a alespoň si budeme školy více vážit až tam zase půjdeme. Osobně si myslím,že školy otevřou v červnu. Uvidíme,jak to bude.

Alea 114: Až teď jsem si všimla, že tam mám "nezdůvodně" místo "bezdůvodně", tak to ignorujte prosím.

Alea 114: Nebýt tak dlouhého volna, tak bych si v pokoji neuklidila. Uklízení bytostně nenávidím a můj pokoj byl uklízen naposledy před... *Počítá na prstech.* Před hoodně dávnou dobou, minimálně dva roky. Před pár dny jsem si prostě řekla, že ten pokoj uklidím úplně celý. Poličky, skříně, stůl, pod postelí... Už potřebuju školu. Navíc si ve školní dny píšu s jednou osobou každý večer a když není škola, tak se mi ozve málokdy, což mě trošku mrzí.
Chtěla jsem si vyrobit neko ouška, ale nemám srst. Takže jsem rozdrbala klubíčka a z těch byla srst úplně luxusní, jenže jak ta srst prostě není jako látka, ale jednotlivé chloupky, tak ta ouška měla lysá místa. Asi budu muset rozdrbat šálu nebo nějakého starého plyšáka.
Učení mě nebaví, v pondělí máme první videohovor v 9:30. Tou dobou chodím spát, ne vstávat a něco dělat.
Ale od začátku té karantény jsem zhubla 2 kg. Není to moc, ale já jsem s tím spokojená a mám v plánu se zbavovat hmotnosti i nadále.
Kdyby někdo řekl, že to byl jen hloupý vtip, zjistila bych si jeho adresu a minimálně mu poslala hada. Ideálně jedovatého.

Natule Vrtule: Nám posílají úkoly na stránky školy, a jen do jednoho předmětu musím posílat domácí úkoly na email. Jinak nemáme toho tolik, protože jsem v devítce takže nám někteří učitelé polevují...

Natule Vrtule: My to máme taky neskutečně zmatené, protože každý učitel zadává úkoly někam jinam - bakaláři, moodle, teams, skupina na messengeru... A taky nás jeden učitel nutí vstávat dvakrát týdně na nultou. Hodina začíná v 7 ráno. Takže opravdu úžasné xddd

Damaris Harris a králíčci jsou nej: Děkuji za odpověď, obě dvě si vezmu k srdci.
Nedávno jsem četla o slečně, která nosila kočičí ouška a nemluvila, jen mňoukala. Její psaný projev byl výborný, ale prostě nemluvila. Tak takhle daleko opravdu nezajdu, i když pokud to té holce bylo příjemné, tak proč ne. Svoje první kočičí ouška jsem dostala asi před dvěma lety od svojí senpai a od té doby je mám pořád s sebou v tašce, ale nasadím si je jen při setkání s ní. Teď už se moc často nesetkáváme. Když jsme byly ve městě, nikdo na to negativní reakci neměl, aspoň ne otevřenou. Děti se za mnou otáčely, pro ně to budilo pozornost, ale nikdo nebyl zlý.
Mimochodem u nás ve městě jsem jednou na nějakém festivalu čokolády viděla jednu slečnu s oušky i ocasem. Slušelo jí to. Matka teda měla komentář "no tak to je fakt infantilní a trapný, vidíš tamtu holku, myslí si o sobě, že je skvělá, přitom je to strašný, ještě že já mám normální dítě". No, maminko, asi nemáš... Ale nikdo ji tam přímo osobně nenapadal ani neosočoval.
InuYashu jsem zatím neviděla. Chtěla jsem, ale nemohla jsem najít české titulky. Věřím ale, že to bylo zajímavé.
Z nějakého důvodu mám problém s nošením příliš výstředních věcí, nenosím věci s potiskem ani s výstřihy, u účesů, které jsem ještě nezkoušela, mám strach z reakcí okolí, obecně jsem hrozně basic, ale co se týče oušek, to je pro mě něco jiného a hrozně mě láká ta myšlenka, že bych je nosila

Čiči Rikko: Myslím že hodně lidí kteří jsou starší to nebudou chtít přijmout. Já kdybych někoho takového viděla, tak moje reakce by byla asi ,,Omg InuYasha!" Tu pohádku jsem jako malá milovala. Pokud by ses s ušima cítila sebevědomější a sama sebou a zároveň bys zvládala komentáře netolerantních lidí, určitě je nos, pokud to je něco co ti přináší radost.

vik2004: Přírodně jsem bruneta. V devátébtřídě jsem darovala své tehdy barvou nedotčené vlasy a pak jsem měla tmavě modrou, později černou a vespod modrou. Zkusila jsem takovou stříbrobílou, ale to mi nevyhovovalo a zkusila jsem světélkující barvu...to bylo divné. Bylo to fakt krásné, ale dost mi to zničilo vlasy. A teď mám zase hnědou Doc3la se bojim co si vymyslím příště.

vik2004: Černé, hnědé, hnědé s modrými konečky, zelenými, blond (byla jsem líná si to dobarvit ) pak modrozelené (o tom je i článek na blogu), pak jsem se odrostů zbavila a protože mně odmítly dvě kadeřnice, tak jsem si odbarvila vlasy (hnusný mix blond, oranžové a hnědé) a na to jsem plácla hezkou, tmavou modrou. Teď mám mic hnědých, blond a zelených... A plánuju si jít k Nikči do Prahy před maturiťákem, takže to nechávám tak a šetřím.
Kéž bych měla světlé vlasy...

Jo a vlastně jsem měla bílé box braids ještě.

Just Emma: Určitě ho napiš

Just Emma: Takový článek by mě docela zajímal