Velikonoční zvyky

Velikonoce se kvapem blíží a ty ještě nemáš upečeného beránka? V roce 2015 spadají Velikonoce už na začátek měsíce, konkrétně na 5. dubna, kdy je Velikonoční neděle. Až skončíš se čtením, nezapomeň si udělat test, aby ses přesvědčila, kolik toho o Velikonočních svátcích skutečně víš!

Nejvýznamnější křesťanský svátek

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, protože se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, který byl ukřižován v letech 30-33. I když se přesné datum ani rok Ježíšova ukřižování neví, Velikonoce spadají právě na měsíc duben a jsou spojovány s židovským svátkem – vysvobození Izraelitů z egyptského proroctví samotným Mojžíšem.

Slavení Velikonoc se v církvi – později se rozšířilo i mezi nevěřící a stalo se lidovou tradicí, rozšířilo velmi rychle a záznamy o oslavách pocházejí z apoštolských listů roku 50. Dokonce už v roce 50 byly prováděny různé lidové zvyky, které se mírně liší, pokud jde o jednotlivé země, národy nebo víru. V některých zemích nejsou dokonce slaveny přímo Velikonoce, ale příchod jara, protože v téže době přichází jarní rovnodennost.

Velikonoční symboly

Beránek, vajíčko nebo kočičky jsou symboly, které jsou pro tento svátek naprosto typické. Věděla jsi ale, že jedním z dalších symbolů je křen, který má představovat hořkost a utrpení Ježíše Krista na kříži? Nebo že dalším symbolem je kříž, protože Ježíš byl ukřižován na kříži a obecně tento trest smrti v té době znamenal největší potupu a ponížení před veřejností? Zatímco beránek je považován za symbol samotného Ježíše a jeho oběti pro lidstvo, vajíčko zase symbol nového života a kočičky palmové ratolesti, kterým občané v dávných dobách Ježíše vítali, všechny ostatní symboly jsou důkazem jeho nesmírného utrpení.

Kde se vzaly symboly?

Velikonoční beránek – beránek provází Velikonoce už od začátku. Symbolizuje totiž Beránka božího. Beránek boží byl nevinný, poslušný a velmi pěkný beránek, který byl obětován na kříži, aby jeho krev zachránila lid od smrti a očistila je od hříchů

Velikonoční zajíček – zajíček má v souvislosti s Velikonočními svátky naprosto jasné poslání. Přináší totiž dětem vajíčka. Velikonoční zajíček není původně našim symbolem, ale přišel k nám až po letech z Německa

Kočičky – něžné a krásné jarní symboly jsou právě kočičky. Kočičky mají symbolizovat naději na nový život a to nejen ten, který teprve přijde na svět, ale i nový život bez hříchů

Velikonoční pomlázka – tradiční pomlázka pochází už ze 14. století a vztahuje se k Velikonočnímu pondělí. Její historie není úplně jasná, ale často se vztahuje k hospodářství, kde se šlehal dobytek pomlázkami. Zvířata pak nebyla líná, ale plná elánu

Velikonoce den po dni

Víš, co se v minulosti a dokonce i dnes, dělalo v domácnostech v konkrétních dnech? A jak se dnům, které během Velikonočních svátků prožíváme, ve skutečnosti říká? Pojďme se podívat na velikonoční týden, který nás už brzy čeká!

Pondělí a úterý

Modré nebo žluté pondělí. Tak se v minulostí říkalo pondělí, které předcházelo Velikonočnímu pondělí – oficiálnímu svátku, který následuje přesně týden poté. Pondělí a úterý byly dny úklidu a vymetání pavučin ze všech koutů domu

Středa

Škaredá středa. I tak se v mnoha domácnostech dodnes říká středě, která se původně nazývala jako Sazometná. Škaredá středa má symbolizovat Jidášovu zradu a je přímo spojena s tímto dnem, protože v minulosti se právě ve středu vymetaly saze ze všech komínů. I středa je převážně věnována úklidu, trávení času v rodinném kruhu a říká se, že během tohoto dne by se nikdo z rodiny neměl mračit, aby mu to nezůstalo

Zelený čtvrtek

Kdo nemá rád špenát, určitě je velkým odpůrcem Zeleného čtvrtku. Není to ale jen špenát, který se běžně v domácnostech vaří. Populární je dokonce i kysané zelí nebo salát z kopřiv. Říká se, že kdo bude jíst zelené jídlo, bude celý rok zdravý. V minulosti měli lidé na Zelený čtvrtek volno, byli doma v rodinném kruhu a pekli jidáše, které pak potírali medem

Velký pátek

Kdo opravdu dodržuje tradice, ten by měl na Velký pátek držet půst. Velký pátek je totiž den, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše a je církevním zvykem, že se ve tři hodiny odpoledne rozezní zvony a konají se církevní obřady

Bílá sobota

Bílá sobota nemá svůj název spojený se sněhem, ale zase s úklidem a bílením. O Bílé sobotě se opět schází celá rodina, nesmí chybět slavnostně prostřený stůl, upečený beránek a chlapci začínají s pletením pomlázky a dívky naopak se zdobením vajíček

Velikonoční neděle – Boží hod

Na Boží hod vstal Ježíš z mrtvých, takže jde o svátek radosti a odpočinku. Běžně se na Boží hod ještě dodělává zdobení vajíček, opět se peče beránek, jidáše, mazanec a dokonce i domácí chleba. Podle pověry musí každý v tento den sníst kousek beránka, aby se nikdy neztratil na cestách nebo v lesích 

Velikonoční tradice

V České republice jsou známé hlavně nenáboženské tradice, které svátky každoročně provázejí. Nenáboženské tradice jsou spojeny se zvyky, z nichž nejproslulejší je bezpochyby pomlázka – muži a chlapci chodí po domů rodiny a svých blízkých, aby vyšlehali ženy a dívky s pomocí ručně vyrobené pomlázky. Ženy za to muže odměňují malovanými vajíčky. V České republice se stalo zaběhlým zvykem, že ženy a dívky nalévají mužům slivovici. A proč se tento zvyk provádí? Ženy díky pomlázce zůstanou dlouho mladé, zdravé a údajně si mají zachovat plodnost. Pokud jde o náboženské tradice, podstatná je v tomto případě návštěva bohoslužby.

• Španělsko – na oslavu procházejí ve večerních hodinách lidé se sochami Ježíše, s kříži, jsou oblečeni v hábitech se špičatými kapucemi
• Francie – k obědu se peče jehněčí i sladký beránek, přátelé a rodiny di vzájemně rozdávají sladkosti, vajíčka a všelijaké cukrovinky
• Chorvatsko – v Chorvatsku jsou svátky velmi podobné jako u nás, ale zde si nejčastěji přiťukávají vajíčkem – účelem je, aby skořápka zůstala celá
• Filipíny – na Filipínách se lidé nechávají ukřižovat, stejně jako to udělal Ježíš Kristus. Ukřižování je zcela dobrovolné a ti, kteří se toho účastní tvrdí, že jde o pokání
• Německo – v některých částech Německa jsou tradice a zvyky shodné s těmi u nás. Často se hází vejce do dvora přes střechu, konají se velké a hromadné jízdy na koních
• Austrálie – Velikonoční pondělí je věnováno hlavně dětem, které musí po domácnosti nebo na zahradě hledat malovaná vajíčka, která pro ně schoval v noci velikonoční zajíček. V Austrálii mají navíc děti prázdniny už týden před začátkem Velikonoc!
• Řecko – v Řecku jsou Velikonoce jedním z hlavních svátků a oslavy provází hlavně dobré jídlo v rodinném kruhu. Scházejí se proto celé rodiny a Velikonoce začínají vajíčkovou bitvou. Nevěříš? Opravdu. Každý si vezme několika vajíček, hází je hlava nehlava proti sobě, a kdo rozbije svým vajíčkem vajíčko protivníka, má našlápnuto na vítězství
• Čína – Čína je jednou z mála zemí, kde se Velikonoce neslaví vůbec. Neexistují zde dokonce ani žádné zvyky, které se během tohoto období provádí a děti ve školách nemají dokonce ani prázdniny
• Dánsko – v Dánsku mají na Velikonoce o zábavu postaráno jak děti, tak dospělí. Pro dospělé se v místních pivovarech připravuje speciální pivo, které během roku nikdo nemůže ochutnat a pro děti je připravena zábava v podobě psaníček. Každé dítě napíše krátký verš, vloží jej do obálky a k němu přiloží sněženku, aby tak přivítalo příchod jara 

A teď se můžeš rovnou podívat na Velký velikonoční test, ve kterém tě čekají otázky týkající se Velikonoc u nás i ve světě!