HryProDivky.cz
Co na svém životě miluju?
Nazdárek.
Otázka na dnešní den zní: Co na svém životě miluju?
Nejdřív drobnější úvaha: vsadím se, že snad každý má na svém životě rád minimálně jednu věc. Jo, můžete si říkat, jak je váš život na hovno, ale come on - můžete na svém životě milovat i maličkosti. Tohle bude znít divně, ale jedna z těch mých maličkostí je to, že mám fakt krásný oči. Prostě je miluju. Je mi jedno, že zbytek mýho obličeje vypadá jak hnusný shnilý avokádo, který za sebou má neúspěšnou transplantaci mozku, ale na svoje oči nedám dopustit.
To jsem trochu odbočila. Lidi, radujte se z maličkostí! Vždyť to je přesně to, o čem je život. V jakékoliv oblasti.
Konec mých rádoby chytrých promluv do vašich duší.
Co na svém životě miluju?
Já osobně miluju třeba svůj přístup k ostatním. Když se podívám na lidi svého věku, tak si říkám, co se asi pokazilo. Jakože všimněte si toho - většina lidí cca od těch 15 do 20 let se k ostatním chová fakt příšerně. Já jsem ráda za to, že jsem v tomhle jiná. Respektuju lidi. Naslouchám jim. Snažím se jim s čímkoliv pomoct. Možná to zní, jako bych si tu spíš honila svoje ego, ale fakt ne. Přísahám na svoji metaláckou čest.
To mi připomíná další věc. Miluju to, že jsem se dostala k hudbě, která mě baví a naplňuje mě. Jsem ráda, že jsem se už pár let zpátky rozhodla zkusit, co je ta skupina Slipknot zač. A jak to dopadlo? Zatím nijak, pořád objevuju nový kapely a nové podžánry metalu. Prostě mě to baví.
Miluju svoje přátele. Jo, ještě tak 4 roky zpátky bych předchozí větu ani omylem nevyslovila. Ono když si člověk zažije to, že nemá absolutně žádného kamaráda, tak je potom rád téměř za kohokoliv. Fakt to není prdel. Já ale naštěstí našla 3 holky, se kterými si náramně rozumím a jsem za ně ráda.
V neposlední řadě na svém životě miluju to, že jsem poznala svého přítele. Sice si s přibývajícími dny, měsíci a roky čím dál více uvědomuju, že není dokonalý, ale honestly - kdo z nás je? I přes to všechno to je ale člověk, co mi pomohl se vyhrabat ze dna a stále mi s tím pomáhá. Jsem za něj neskutečně vděčná.
Jak jsem už předtím říkala, miluju i nějaké ty maličkosti, ale těch je tolik, že to by opravdu nemělo smysl vypisovat. Ostatně, na ty se může dostat i v nějakém z dalších dílů tohohle blogu.
Co dál na svém životě miluju? Upřímně, nic si už pořádně nevybavuju. Možná je to tím, že moc takových věcí v mém životě není. Nebo taky tím, že jsou dvě hodiny ráno a já místo spánku píšu tohle. Ráno toho budu jistojistě litovat. Ale co... Můžu spát, až budu mrtvá.
(Jo, to je velmi dobré zakončení dnešní úvahy. Heh.)
Jak jste na tom vy? Co na svém životě milujete? Pochlubte se mi kratšími či delšími odpověďmi do komentářů. Budu ráda i za názory na tuhle tvorbu.
No, já se jdu pokusit usnout, což jsem měla v plánu už před 2 hodinami, ale nějak se to zvrtlo a najednou bum - čtete tohle. Jestli jsi dočetla až sem, jsi borec a cením si tě.
Mějte se krásně. Ahoj, ahoj, ahoj!
Ozzy
