Začarovaný Les

A velké dobrodružství

Leontýnky a Kaila

Byla jedna dívka jménem Leontýnka. Když to celé začalo bylo Leontýnce 14 let. Ze všeho nejradši trávila všechen svůj volný čas v lese. Byl to úplně normální les, ale pro Leontýnku to bylo kouzelné místo nikde jinde nebyla radši než v lese. Nebyla jako ostatní její vrstevnice. Leontýnka neměla stále v rukou telefon. Podle jejího názoru, byla příroda lepší než nějaké sociální síţe. Jednoho dne když Leontýnka přišla domů ze školy odložila si věci, a šla do lesa. Když vešla do lesa a vydala se směrem ke svému nejoblibenějšímu místu ke spadlému stromu. Měla zvláštní pocit jakoby by ji někdo sledoval, nevěnovala tomu nějak zvlášt pozornost. Pomyslela si: Přeci jsem v lese je tu plno zvířat, tak se mohlo nějaké zastavit a podívat se směrem ke mně. Jakmile došla ke spadlému stromu tak se na něj posadila a zavřela oči. To jí pomohlo zaposlouchat se do zvuků v lese. Ale když je pak zase oči otevřela, tak si všimla že na tom stromě nesedí sama. Vedle ní seděl neznámý kluk nejdříve když ho spatřila rak se trochu polekala. Ve své mysli si začala říkat: Kdo je to? Proč na mě tak civí? Je docela roztomilý. Leontýnka už to nevydržela a tak se chlapce zeptala. Kdo jsi? Nejdříve něž jí chlapec odpověděl na otázku tak se lehce pousmál a pak pronesl. Jmenuji se Kail. A jak se jmenuješ ty? Leontýnka odvětila Kailovy. Jak to že jsem tě neslyšela přijít? Protože jsem nešel ale letěl.Nelži lítat je nemožné. Ale není jen musíš věřit. Leontýnka se začala trochu bát, ale nakonec se ho přeci jen zeptala. Odkud jsi Kaile? Ze Začarovaného lesa. Kde je možné cokoli budeš chtít tam nebudeš muset nikdy vyrůst, zestárnout pokud budeš chtít, a taky tam nejsou žádní dospělý co by rozkazovaly, nejsou tam žádná pravidla co by jsi musela dodržovat. Když mi podáš ruku tak tam můžeme letět, a já ti to tam mohl ukázat jestli chceš. Když já nevím zní to velmi lákavě, ale já musím zítra do školy. Odpověděla Leontýnka Kailovy. Kail se trochu zamračil, ale hned ho něco napadlo. Leontýnko prosím polet už dlouho si přeji že ti jednoho dne Začarovaný les ukážu. V tom ho Leontýnka přerušila. Počkat jak dlouho ty už jsi mě někdy viděl?! Vždy když jdeš do lesa tak přiletím a dívám se na tebe a taky dávám na tebe pozor, aby se ti něco nestalo. Kail se trochu začervena a jelikož nechtěl aby ho viděla Leontýnka jak se červená tak se otočil. Leontýnka se taky trochu červenala a říká si: PÁNI! To je první kluk co mi něco takového řekl. Má krásné bledě-modré očí. Ale vždyt, ani nevím kolik mu je. Když se oba přestali červenat tak Leontýnka sebrala všechnu odvahu co v sobě našla a zeptala se. Kolik ti vlastně je Kaile? No já vlastně ani nevím... A kolik je tobě? Mě je 14. Jak to že nevíš kolik je ti let. No Leontýnko já už jsem v Začarovaném lese moc dlouho tak jsem to asi zapomněl. Ale Kail to vůbec nezapomněl věděl kolik mu je, ale bál se jak by Leontýnka reagovala kdyby věděla že nestárne.

Tak jak se vám to zatím libí? Chtěli by jste pokračování?

A taky se omlouvám že jsem tak dlouho nic nevydala tohle berte jako omluvu mám toho napsaného mnohem více...

Pac a pusu :)

Komentáře

Cácorka(Panic! At The Disco)

Ahoj, tvůj příběh se mi líbí, ale na tom textu by se dalo trošičku zapracovat. Zkus příště text rozdělit do odstavců, lépe se to pak čte.
Pak je tam ještě přímá řeč (to znamená, že v příběhu někdo mluví). Ta by se měla vyznačit uvozovkami, aby se to nepletlo a dějem.
Děj příběhu se mi ale líbí a určitě pokračuj smajl