Sjůzin blog

Rodinka Babbsových 1.díl- Alex a nová holka

Ahoj, je tu první díl. Můžete do komentářů napsat, jak se vám to líbilo.


V domě Babbsových to po ránu dost žije, ovšem pouze ve všední dny, kdy děti chodí do školy. Paní Babbsová většinou vyspávala do půl desáté. Škola všem dětem začínala o půl deváté, teď bylo půl osmé. Joe Babbs vstával většinou brzy, společně s dětmi. V kuchyni to žilo nejvíc. Konkrétně v jídelně. U stolu s osmi židlemi seděli naproti sobě Aria a Alex a něčemu se hlasitě smáli. Joe vařil takzvané ,,hamandeggs", vajíčka s šunkou.

Ve tři čtvrtě na osm se ke stolu ospale přiloudala Sandy a klesla na židli vedle Arii. ,,Už zase pondělí. Nesnáším pondělí, jako tři čtvrtě teenagerů. Až na šprty, který nedělají nic jinýho než se učej a smrdí, protože se koupou jednou za týden a někdy jednou za deset dní!" prohlásila Sandy a pohrdavě se podívala na Roye, který právě přicházel, s jeho rozcuchanými mastnými vlasy do jídelny a podmračeně se na ně díval. ,,Sklapni Sandy, aspoň budu mít dobrý povolání a nebudu dělat popeláře jako ty!" odpálkoval ji naštvaně Roy. ,,Já taky můžu mít dobrý povolání mám někdy jedničky a dvojky a trojky mám většinou a to se občas učím, ale nejsem šprt a nejsem tak přecitlivělá, abych se z toho rozbrečela! Citlivko!" odpověděla jízlivě Sandy. Roy už chtěl něco říct, ale to se do toho vložil jejich otec. ,,Děcka nehádejte se kvůli takovým kravinám, aspoň u snídaně. A ty by jsi se Royi mohl mít alespoň dvakrát týdně! A nebýt pořád zalezlí někde s učením. Co, takhle si konečně najít kamarády nebo se bavit alespoň se svými sourozenci, což mohou být taky tví kamarádi. A taky s tvou sestřenicí. Pořád se s nimi hádáš. A vy by jste ho mohli trochu brát, jaký je. Když se bude častěji mít a trochu míň učit bude to dobré. Chybí vám vzájemná tolerance!" rozzlobil se na ně Joe.


,,Však promiň tati. My už si zvykli na jeho zápach, který mu je zřejmě jedno.," zavtipkovala Aria a tři sourozenci se zasmáli. ,,To stačí!" vykřikl Joe a přinesl na stůl vajíčka se šunkou. Všichni si dali a Roy seděl tři místa od nich všech. Už jich měl po krk. V osm se přiloudala  Kristen a sedla si vedle Alexe. Rychle se najedla a potom si pečlivě vybrala outfit a upravila se. ,,Holka, zase ti to sluší.," pochválil ji outfit Alex a Aria taky. ,,Díky.," poděkovala a připojila se k nim. Byly tři týdny před koncem prázdnin.

Sandy se svými kamarádkami zamířili na nižší střední a Roy se loudal několik metrů za nimi a Kristen, Aria a Alex na vyšší střední, která ovšem byla hned vedle, takže se žáci mohli navštěvovat. 

Z POHLEDU Arii 

Alex měl teď jiný předmět a já měla společně s Kristen angličtinu. Můj nejoblíbenější předmět zároveň s dějepisem. Ovšem chodily jsme do stejného ročníku, protože osmáci i deváťáci chodili spolu na předměty.A já bych stejně byla v devítce, akorát Kristen by byla v osmičce. Vešli jsme do učebny a u dveří nervózně postávala blondýnka a podupávala nervózně botou. Byla nová. Už asi pět lidí nás pozdravilo ( jsme celkem populární, na rozdíl od Roye). ,,Ahoj, jak se jmenuješ?" zeptala jsem se jí. ,,Jsem Cora. A ty?" zeptala se mile, ale trochu vyplašeně. ,,Já jsem Aria a tohle je moje sestřenka Kristen. Nechceš si sednout do lavic vedle našich?" zeptala jsem se. ,,Jasně, ráda. Moc se tu nevyznám a mám strach, že nezapadnu.," svěřila se nám šeptem. ,,Na nás se můžeš spolehnout, my ti pomůžeme.," prohlásila jsem a Kristen přikývla.

,,Díky., "poděkovala. ,,A jak se jmenujete příjmením?"zeptala se. ,,Jsme Babbsovi.," odpověděla Kristen. ,,Jé, vy se máte, že máte příjmení, jako můj neoblíbenější zpěvák. Jako Alex. Mám ho moc ráda a někdy bych ho chtěla osobně potkat. Má super písničky. Vím, že ho neznám, ale tak trochu se mi líbí. Má krásné oči a je hezký a hlas má úžasný. S Kristen jsme se zarazily a pak se rozesmály, že nám málem tekly slzy z očí. Cora neví, že je naše bratr natož, že chodí sem. ,,Čemu se smějete? Já vím, že je to trapný, ale to tolik?" podivila se nechápavě. ,,On je můj bratr a chodí sem na školu.," zasmála jsem se. ,,Co, že? Tak vy se vytahujete, že máte jeho příjmení a lžete,že je tady? Já s lhářema nekámoším.," řekla rázně a zvedala se ze židle. ,,Hele, věř nám, my ti ho klidně o přestávce ukážeme, ale nechovej se prosím, jako většina holek na škole, jako bláznivá fanynka.," řekla jsem a naštvalo mě, že nám nevěří, ale je to pochopitelné. ,,Dobře, ale pořád nevěřím.," řekla a sedla si zpět. A ni nevím, proč jme se tak smály. Hodina utekla rychle. ,,Tak pojď s námi, čekáme na bráchu, pro Kristen bratránka  u učebny fyziky. Došly jsme tam. ,,Kde je teda?" zeptala se pohrdavě, už to přiznejte, nejste jeho příbuzné.," řekla výsměšně. ,,Jen počkej.," řekla jsem a v tu chvíli sem šel Alex a Dave, jeho kámoš. ,,Čau Alexi, tohle je Cora, myslela, že jsme si vymyslely, že sem chodíš a, že jsme tvý příbuzný.," prohlásila Kristen. Cora stála úplně bez pohnutí s otevřenou pusou a učebnice a sešity jí spadly na zem. ,,Ahoj, chceš to pomoct sebrat?" zeptal se mile Alex. Cora se najednou probrala a řekla: ,,Ó můj bože, to je Alex. Já já, tě poslouchám, ty ty j-ss-i úžasnej. Já- já m-mám tvý tričko a a já..Tě prostě no, líbíš se mi.," vyhrkla a neudržela rovnováhu a spadla rovnou do Alexovy náruče. ,,Ale, ne to jsme ji pěkně ztrapnily, ona sama spíš, ale neměly jsme takhle zachovat.," šeptla jsem  ke Kristen a podíval se na ni a zpět k nim. Alex nejdřív zaskočeně a potom trochu rozzlobeně řekl: ,,Co to děláš? Jsi další bláznivá otravná fanynka, která se mě miluje, přitom mě nezná. Nechci tě už vidět a nedám ti autogram!" rozkřičel se na ni Alex a potom dodal: ,,Ty učebnice si seber sama.,"

Naštvaně nám mávl rukou na pozdrav a  odešel pryč. Cora byla zaskočená a potom se rozbrečela. Mezi vzlyky bylo slyšet: ,,Co jsem to provedla? Teď mě nesnáší, můj nejoblíbenější zpěvák, teď jsem se ztrapnila, proč jsem vám nevěřila. On mě nesnáší. Co se mi ještě dneska stane?" ,,Hele my jsme to posraly, Alex se zachoval moc rozčileně a ty zase zaskočeně, promluvím s ním a vysvětlím mu to. Neboj, bude to dobrý.," řekla jsem jí a objala jí. Její slzy mi kapaly na rameno. Kristen sebrala učebnice a už jsem spěchaly na další hodinu. Cora se musela cítit hrozně. Snažila se zadržet slzy, ale ty jí pořád tekly po tváři a třásla se, byla v šoku. Byla fyzika.

Vešly jsme do učebny a já řekla učitelce: ,,Paní Hilttonová, Cara zažila šok a je jí špatně můžu s ní jít ke školní doktorce?," ,,Jistě.," řekla a šly jsme a Kristen s námi. Doktorka jí řekla, ať si lehne a zabalí se do deky a dala jí nějaké prášky na uklidnění a Cara potom usnula. My jsme s vrátily.

Po škole jsme tam šly. Cara byla vzhůru a na tvářích měla slzy. ,,Caro, promiň, je to naše vina, můžu to Alexovi vysvětlit.," omlouvala jsem se. ,,On mě nesnáší, to je moje chyba, že jsem vám nevěřila. Můžeme no, jít mu to po škole vysvětlit?" zeptala se plačtivě. ,,Chceš jít k nám domů, za ním? Klidně, můžeme jít.," řekla jsem a šly jsme.

Přišly jsme domů a z Alexova pokoje byla slyšet rocková hudba. Sandy seděla v křesle v obýváku a vzhlédla od knížky, když jsme přišly. ,,Čau holky! A kdo jsi ty?" zeptala se Sandy. ,,Čau, tohle je Cara. Caro, tohle je naše ségra Sandy.," představila jsem ji Sandy a potom tátovi, který vycházel ze své ,,pracovny". Zaklepala jsem na Alexovi dveře. ,,Dále.," řekl a vypnul hudbu. ,,Čau Alexi, chci ti vysvětlit, co se stalo ráno.," řekla jsem a všechno se mu pokusila vysvětlit. ,,No a co? Furt je to příšerná fanynka.," prohlásil a chtěl si zase pustit hudbu, ale já ho zadržela, ,,Víš, Cara je teď asi naše kámoška a teď je tady. A chtěla ti to vysvětlit.," řekla jsem nasupeně. ,,Ona je tady?" zeptal se naštvaně. Někdo zaklepal na dveře a potom se otevřely a stála tam. ,,Já se omlouvám, že jsem se tak zachovala, můžeš mi dát druhou šanci?" řekla provinile. ,,Co, že? Jako, vážně? Vypadni z mého pokoje. Nechci tě už nikdy vidět, slyšet, ani cítit tvoji přítomnost!" rozkřičel se na ni. ,,To myslíš vážně? Tak dobře, asi nejsi zase tak úžasnej! Už mě nikdy neucítíš ve své přítomnosti, ale vyhýbat se ti nebudu, mám tu totiž kamarádky." řekla naštvaně otočila se a vyšla ze dveří. ,,Jak jsi mohl?" vydechla jsem. ,,Vyber si buď já nebo ona!" vyštěkl na mě.

,,Nikdy, jsem nevěděla, že jsi takovej. Ok, teď už se s tebou nebudu bavit, když si mám vybrat. Vyberu si Coru, ona není tak sobecká jako ty!" Vyšla jsem z pokoje a bouchla dveřmi.

,,Co se to tu děje?" zeptal se táta. Řekly jsme mu to a on řekl Coře, že tomu musí dát čas. Nemusí, to takové být napořád.

Tak jo, to je konec prvního dílu, možná nebyl úplně super, ale doufám, že vás nezklamal a pokud se vám to líbilo, můžete dát + nebo napsat, co si o tom myslíte.  

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.