prostě vše

poslední-čast1

Pamatuji si to jako kdyby to bylo včera...

Ležela jsem ve své posteli, zachumlávala jsem se ve své chlupaté dečce a dívala jsem se z okna na hvězdy. Přemýšlela jsem nad tím, kolik jich tam asi je. Stovky, statisíce, možná miliony! Pak se ovšem ozvala děsivá rána a BUM! nic dalšího si už nepamatuji, snad jen to že od té doby už jsem svou pěstounku nikdy neviděla.

A není dnem a noci kdy bych si to nepřemítala v hlavě. Pořád jsem to nechápala, a tak jsem vyšla ven na ulici a-, žádná ulice tam již nebyla, jen pár rozbitých cihel a úlomků z oken.

Nevěděla jsem co mám dělat, a tak jsem se šla podívat do druhé ulice.Myslela jsem že se třeba schovala většina sousedů tam a že to v té ulici bude lepší. Koukla jsem za roh, a to co jsem spatřila, to bych nikomu nepřála spatřit. Bylo to tu mnohem horší. Lidé tu bezmocně leželi na zemi, a nebyli schopni vydat hlásky. Začala jsem panikařit, a nakonec jsem se odhodlala jen k sezení na zemi a bezmocnému pláči. Cítila jsem se tak bezmocně a bylo mi líto tam ty lidi nechat jen tak ležet.

Pak ale zaslechnu: "Tay! Tay jsi to ty?" někdo mě volá. "kkkdo jjsi, aa ccco ppo mmně chchcešš? ptám se vystrašeně. "neblbni a pojď za mnou, ty trdlo!" řekne. Tak jdu za tím hlasem. Když už se zdá že jsem ho ztratila, začne na mě mluvit víc a víc hlasů. "NO tak Tay, už pojď". přidávám do kroku a za malou chvíli už vidím rozmazanou skupinku lidí."Sakra! Nechala jsem si někde brýle." říkám si v duchu.

"Ty jo, kde máš brejle Cookie?" říká to. A je to jasné! "Cookie mi říká jen jediná osoba- Brian Abbley! Je to- no, já vlastně ani nevím je docela zamlklý, a moc se s nikým nebaví. Vlastně vůbec je docela hezk- divnej!

Poznávám další! Amy a Lia! moje nejdražší kamarádky, a ještě Aron s Davidem což jsou-taky nějaký týpci. Tak jsme se s Liou dali do velmi vášnivé debaty a úplně jsme zapomněly že se celý svět otřásá. Pak jsme se k tomu ale dostaly (asi po hodině):D

T: počkat co se vlastně stalo?

L:Ty to nevíš? Byl přeci konec světa.

T:COŽE? aa jaktože jsme jako jediní přežili?

L: OH BOŽE, máme abnormální DNA proto jsme přežili

T:Takže naši pěstouni achjo.

L:Je to DNA s tím nic nenaděláš

T: Aha a jelikož Phee nemá stejnou DNA tak ona... (začínám brečet)

L: víš Tay, teď už s tím nic nenaděláme.

T: Ale Lio co budem dělat když jsme.......... poslední?