Pár slov o koních

Povídka - S úderem kopyt: Dark Core

Ahoj!

Já žiju?! Strašně moc se omlouvám, že tak dlouho nevyšel článek a taky že nyní nepíšu o tom, co jste si vybrali. Byla jsem nemocná, pak jsem musela dohánět školu a tak nějak jsem vůbec neměla inspiraci a nechtělo se mi psát. Nyní tu pro vás mám další, opět trochu kratší, díl povídky, doufám, že mě to nabudí k dalšímu psaní. Navíc zítra jdu jezdit, takže třeba o víkendu vydám ještě článek. Moc děkuji za vaši trpělivost. 



Kapitola 11. – Dark Core
Čtvrtek, 10.55

„Jak to myslíš, dopis na rozloučenou?“ zamračil se Justin. „Nechceš mi říct, že …?“

Alex zavrtěla hlavou. „Není mrtvá. Odjela.“

„Kam?“ vyhrkla jsem.

„Nevím,“ řekla dívka a zamračila se na mě. „To pochopitelně nenapsala, protože jinak bych se ji vydala hledat. Nechce, abychom o ní věděli. Ale já mám svou teorii.“

„A podělíš se s námi o ní?“ zeptal se Justin jedovatě.

„Až budu mít jistotu, že jí nechceš ublížit. Pomstít se jí.“

„Proč bych to sakra dělal?“

„To nevím. Vy Silvergladové jste celí nějací podivní,“ řekla a vstala. „Už půjdu.“

„Chtěla jsi vidět baronku, ne?“

„To počká,“ odsekla Alex zastřeným hlasem. „Já … musím jít!“ S těmi slovy vystřelila z kavárny. Zvedla jsem se a oznámila Justinovi, že jdu za ní.

„Raději bych měl jít já, znám ji déle …“ namítl chabě.

„Ale já jsem holka,“ odsekla jsem. „Navíc na tebe je naštvaná, protože si myslí, že jsi Michelle něco udělal. Což samozřejmě není pravda. Vysvětlím jí to.“ Nečekala jsem na odpověď, místo toho jsem rychle vykročila z kavárny. Spatřila jsem Alex na jezdících schodech. „Alex! Počkej!“ zavolala jsem, ale dívka jen přidala do kroku. Hravě jsem vyběhla za ní. Rozhlédla jsem se. Nikde jsem ji neviděla.

„Alex! Počkej, prosím, musíme si promluvit!“ vykřikla jsem znova. Nic. Opět jsem zakvílela dívčino jméno, nyní trochu bezradně a prosebně. Rozhlédnu se. Naproti mně jsou zavřené dveře. Napravo obchod s oblečením, nalevo kadeřnictví. Zamířím do butiku.

„Alex?“ zavolám tiše.

„Já jsem Yuna!“ prohlásí štíhlá dívka s blonďatým mikádem.

„Aha, pardon,“ zamumlám a vyklopýtám ze dveří. Pohled mi padne na velký obchod naproti – Purple Pony. Zamířím blíž. Ve výloze je velká maketa poníka. Neklidně se rozhlédnu a pak vstoupím. Je to velká kruhová místnost se stropem jako nebeskou oblohou. Uprostřed stojí maketa Sivergladeského hradu, mého domova. Pomalu přistoupím blíž. Obejdu hrad dokola. Vzadu, za hromadou kamínků sedí malý fialový jednorožec. Nechápavě zavrtím hlavou se rozhlédnu se. Nikdo tu není.

„Alex?“ zavolám a podívám se za stojany s knihami, botami a oblečením. Jsou tu zkušební kabinky s odhrnutými závěsy. Kromě jednoho. Vítězoslavně se pousměju a zamířím k němu. „Alex, jsi tu?“

Zevnitř se ozve krátký vzlyk. Rozhodně přistoupím blíž a odhrnu závěs.

Alex vzlykne. „Byla to moje nejlepší kamarádka!“

Dřepla jsem si vedle ní. „Já vím. A Justinova holka. Bylo mu moc líto, když se rozešli. On ji nepodvedl. Prosím, pomoz mi najít Michelle.“

„To nevíš!“ řekla ostře a pohlédla na mě. „Nebyla jsi tu. Skoro ho neznáš!“

„Ale znám. Jako malá jsem sem chodila pořád,“ namítla jsem.

„Jako malá,“ zapitvořila se Alex. „To už jsou roky!“

„To možná jsou. Ale když nyní vidím Justina, vím, že se nezměnil. Na tvé kamarádce mu opravdu záleží – byla jsem přitom, když našel ten kopytní háček. Byl zničený. Jen pouhá vzpomínka na Michelle mu vehnala slzy do očí. Já vím, že ty víš, kde se Michelle ukrývá. Pokud nechceš, aby s ní mluvil Justin, dovol to alespoň mě. Nebude o tom vědět. Povím jí o Justinovi, třeba se vrátí.“

Alex se vymrští na nohy a otře si slzy. „Nevrátí,“ odsekne. „Neznáš ji. Je tvrdohlavá a měla důkazy, že ji Moorland podvedl. Udělala dobře.“

„Ale víš, kde je, že?“

„Co kdyby ses do toho prostě přestala plést?“ zasyčela Alex místo odpovědi. „Stále mě to bolí. Bez Lindy bych asi taky někam zmizela. Nech Michelle žít šťastně tam kde je. Nehledej ji. I kdybys projela celý Jorvik, nenajdeš ji.“

„Takže odjela z Jorviku?“

„Na nic se mě neptej!“ zavrčí Alex, projde kolem mě a vzápětí rozrazí dveře Purple Pony. Navzdory jejím příkazům se rozběhnu za ní. Utíkám za ní doleva k dalším jezdícím schodům. Alex srazí na zem ceduli s nápisem: Closed. Vzpomenu si na svalnatého vrátného stojícího dole u schodů a mimoděk se otřesu. Vypadal pěkně nepříjemně.

Hned, jakmile vyběhnu nahoru, pochopím, že tady nemáme co dělat. Na zemi se válí krabice a cedule podobné té, co ležela dole u jezdících schodů. Obchody jsou nedokončené. Alex běží dál. Pokračuji za ní. Najednou však zapadne za hromadu krabic. Doběhnu k ní a ona mě strhne za sebe.

„Co to děláš?“ syknu.

„Mlč!“ špitne vzrušeně a kývne před sebe. Vidím nějakého člověka v šedém pracovním oblečení a dlouhém zeleném plášti s kapucí. „Vidíš ho? Doufám, že si nás nevšiml!“

„Proč? Kdo je to?“

„Strážný z Dark Core. Nesmí mě vidět.“

„Asi se opakuju, ale proč?“ zašeptám.

„Vysvětlím ti to později. Pojď dolů.“ Bok po boku se pomalu plížíme k jezdícím schodům. Když jsme z dohledu, Alex hlasitě seběhne o poschodí níž a počká na mě. „V Purple Pony nás nikdo nebude rušit,“ řekne nakonec neochotně a vydá se po mém boku do onoho zvláštního obchodu. Rozbuší se mi srdce, protože cítím, že se mi chystá říct, kam zmizela Michelle.

Vejdeme dovnitř. Alex zamíří ke stojanu s tričky a rajtkami, obejde ho a posadí se na zem. Zády se opře o střenu a přivře oči. Napodobím ji. „Teď dobře poslouchej,“ vyzve mě. „Nebudu to opakovat.“

Přikývnu a srdce mi začne bušit ještě víc. Najednou se však ozve cvaknutí dveří a Alex vyjekne. „U Aideen! Poznal mě!“



Tak to je pro dnešek vše z povídky, ale ještě něco bych od vás potřebovala já, a sice radu. Stáhla jsem si aplikaci bandicam, abych pro vás mohla fotit na SSO. Jenže když bandicam zapnu, nahrává se mi plocha obrazovky, prostě jakoby hra spuštěná vůbec nebyla. Má s tím někdo zkušenosti? Pokud ano a víte, jak mi poradit, ozvěte se prosím. Ráda bych tady udělala něco jako SSO galerii, nebo fotoprůvodce, ale pokud mi nepojede aplikace ani mi sem nepůjdou vkládat obrázky, tak to bohužel nepůjde. :((

Užijte si zbytek dne a ... víkend! :D 

AryaXXX

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.