Můj svět - Život s blogem

Povídka #1 - Horor ( pokračování )

Tady máte odkaz na předchozí část :www.hryprodivky.cz/blog/muj-svet-zivot-s-blogem/povidka-1-horor



..... Zavolala jsem tetě a ona to nezvedla, tak chvilku čekám jestli nezavolá zpátky, nevolala, tak jsem jí zavolala znovu já a kdo to zvedl? Byla to její dcera, moje sestřenice co je mrtvá to zvedla, jakto, proč? Ona mi řekla ať se do ničeho nemotám, ať nechám vše být, že ona se o vše postará a ať se ničeho nebojím... já jí chtěla odpovědět ale když jsem chtěla říct první slovo zavěsila.

Vše jsem řekla Míše. A ona řekla ať zavoláme policii, že jsem přijedou. S bušením srdce volám policii a v tu chvíli se začala hýbat záclona...okna byla zavřená. Policie zvedla telefon, ale ani se nepředstavila, ozval se hluboký hlas a řekl mi ať se do ničeho nemotám a ať to nechám být.

Říkám si co mám nechat být a proč mi to říká Alča a i nějaký chlap....

A pak mi to došlo, ten chlap byl můj děda který umřel asi před rokem.

Míšu taky něco napadlo, napadlo jí že když lidé usnou, v tomto případě moje rodina - tak je lidé co už zemřeli zabijí ve spánku - v tom snu.

Proto jsme si řekli že nesmmíme usnout. Celý den jsme přemýšlely na to co se stalo. I na jídlo jsme v tu chvíli zapoměli ale na večeři jsem si jídlo udělaly. Všude jsme chodili spolu, jelikož jsme se bály.

Snědly jme večeři a najednou zvonil mobil, byl Míši, zvedla ho a byla to její mamka. Míše jsem řekla ať jí nic neříká, ona to neřekla, ale její mamka jí řekla že musí na 14 odjet pryč a proto Míša zůstane u nás. Byla jsem ráda.

Ale co budeme dělat? Nesmíme spát ani nesmíme nic říkat.

Říkala jsem Míše ať jde spát - ona nepatří do mé rodiny, jí se nic nestala, ale ona mi řekla že je moje BFF a to něco znamená, zůstane tu pořád se mnou.

Rozhodly jsme se že si promluvíme se sestřenicí Alčou. Šly jsme pro svíčky a pro její fotku.

Byla půlnoc a mi zapálily svíčky, daly je do kruhu a mezi svíčky její fotku.  Chytlly jsme se s Míšou za ruce a začaly jí vyvolávat. Najednou svíčky spadly do prostřed hruhu a zapálily její fotku, spadlo zrcadlo a začala se hýbat záclona. V tu chvíli jsem jí viděla, Míša ne. Alča na mě koukala, najednou se podívala na Míšu a vstoupila do ní. Pak se rozvítilo světlo a Míša usnula, už se neprobudila.

Nevěděla jsem co mám dělat, vyšla jsem ven z domu a běžela k řece. Stoupla jsem si na most a skočila dolů.

Jsem u Míši a u rodičů, taky u sestřenky a prarodičů. Jsem s nimi... mrtvá.


Snad se vám to líbilo...


plus?

díky -nalloo-




Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.