Lulíkovo Blábolení #6|Luuuuucka

«Nejnovější články | Luuuuucka Online

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj

Jo, vím že je už pozdě, ale zítra fakt nebudu mít čas, takže to prostě napíšu teď, o půl desáté večer. No co, je tu další díl Lulíkova Blábolení. Tak jo, nebudu to okecávat víc a jdeme na to.

Oblíbená písnička

Je jich víc, ale dám sem jednu, zbytek si nechám na příště. V poslední době jsem si oblíbila novou písničku od The Chainsmokers s názvem Sick Boy. Za chvíli mi poběží na playlistu, takže asi tak, no. Je fakt super. Já si teda většinu písniček pouštím s textem, protože si ráda zpívám.

<br>

Vlastně ještě jedna, kterou zmínit musím. Je to Celibát od Slzy. Slzu jsem nikdy nemusela, ale od té doby, co jsem začala sledovat YouTubera Hoggyho, kterému patří skupina Slza, tak od nich miluju čtyři písničky, Celibát nejvíc a je to jedna z písniček, u kterých brečím a ten pocit je strašnej, ale zároveň skvělej.

<br>

Oblíbená kniha

To bude asi kniha Dvanáct od Lauren Myracleové, která je sice spíš dětská, ale pořád je fajn. Takové oddychové čtení, hlavně s nepřehnanou romantikou.

Noc s Andersenem

U nás ve škole se každý rok pořádá v březnu nebo dubnu takzvaná Noc s Andersenem na počest spisovatele Hanse Christiana Andersena. Já ji miluju, je to boží, letos tomu nebylo jinak, ale bohužel to bylo naposledy. Nicméně já na Noci s Andersenem vždy brečela kvůli tomu, že jsem nechtěla spát bez rodičů. Letos, v jedenácti letech samozřejmě už jednu noc jsem bez stýskání dala úplně v pohodě, na domov jsem nepomyslela, protože jsem trávila noc v mé milované třídě s nejlepšími kamarády a kamarádkami. I tak jsem ale brečela, akorát už z trochu řekněme vážnějšího důvodu, který mi nedá spát do teď. O tom si povíme ve středu ve článku, který se bude jmenovat Story time - ****** *****. Takže si počkejte na středu. I přes tuto, ne úplně maličkost to bylo super nejradši bych si to ještě milionkrát zopakovala. Děkuju moc všem, kteří tam se mnou tu noc byli a udělali mi z toho super zážitek (a to každý rok). Teď právě se mi chce brečet, protože už to je naposledy a to mě dost zžírá. No co, nic s tím dělat nemůžu, leda, že bych schválně propadla do čtvrté třídy. Hmm... Co to zkusit? To by bylo super, ne?

Čtenářská soutěž

V rámci noci s Andersenem se každoročně pořádá čtenářská soutěž, kterou jsem loni vyhrála, s počtem 57 knih přečtených za rok. Letos to vyhrála jedna moje kamarádka ze třídy, kterou nebudu říkat jméno, abych neprozradila, na jakou chodí ta daná holka školu. Já byl letos druhá, ale nějak mně to nevadilo, cenu jsem dostala i tak a i kdybych nedostala tak co? Nic, i tak to bude super, můžu mít dobrej pocit a hlavně přízeň kamarádů. Samozřejmě že vyhranou čokoládu jsem okamžitě rozdala kamarádům (především klukům) čehož ale nelituju, protože ať už jsou více či méně zlobiví, všechny je mám nějakým způsobem ráda, protože s nimi chodím do třídy pět let a už to prostě něco pro mě znamená.

Street dance

Nevím, jestli už jsem někdy říkala, kam chodím tancovat, ale teď to říkat nechci. Už dva roky tančím za jedno z brněnských street dance tanečních klubů. Před dvěma týdny jsme měli první soutěž, kterou jsme vyhráli (respektive jednou jsme byli první a jednou druzí). Tím se nechci chlubit, jen to říkám. Zítra máme další soutěž, Mistrovství Moravy, tak snad se zadaří a postoupíme. Tancuju ve druhé lize, nejsem zas takovej profík, spíš naopak. Tak nám držte palce, řeknu vám víc zase v příštím Lulíkově blábolení. Kdyžtak mi napište, jestli taky tancujete.

Přijímačky

Pro mě jedno z nejdůležitějších témat tento a příští měsíc - přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Hlásím se na dvě brněnská gymnázia. Na jednou je fakt hodně hlásících se dětí, snad 200, na druhém míň, asi 50. Ano, v naší třídě není úplně ideální kolektiv, ale jak už jsem psala výše, přece jen, jsou to děcka, které vídám každý den už pět let a už jsou prostě mojí součastí, aspoň trochu všichni. Plus se kamarádím i s lidmi ze čtvrtých a třetích tříd a i když se na gympl dostat chci, nevím, jak to budu zvládat bez svých milovaných kamarádů a kamarádek, na které myslím pomalu každou vteřinu a o víkendu mi chybí. Přijímačky už mám teda, jako všichni za sebou a teď už mi zbývá jen čekat do druhého května, kdy se dozvíme výsledky. Jsem strašně nervózní, protože, jak už jsem psala, já se chci dostat pryč, ale moje škola má něco do sebe, především učitele a kamarády. A i když jsem počítala, že mi bude chybět asi jen 15 lidí, tak je to vlastně lež. Budou mi chybět úplně VŠICHNI. Ať jsou to sebevětší blbci, chybět mi budou. Takže prosím bože, zařiďte nějak, ať se dostanu, ale neopustím svoje kamarády. Napište mi, pokud se někam hlásíte na gympl, ať už osmiletý či šestiletý, jestli cítíte podobné emoce, jako já (btw. teď mi začal hrát už zmíněný Sick Boy).

Vnitřní anděl

Lepší nadpis pro toto téma jsem nevymyslela. Jde o něco, co mi právě řekla jedna kamarádka na Noci s Andersenem. Nevím jak to úplně popsat. Prostě si v hlavě vymyslíš nějakého svého anděla, který je ti oporou, můžeš za ním chodit, žádat ho o přání, povídat si s ním. Je to všechno o fantazii. Já takovou svou vílu mám, chodím za ní prakticky každý den, vždycky se jí svěřím a doufám, že se mé přání splní. Je to dost nereálné a paranormální, ale když na to někdo věří, jako já, proč ne. Minimálně pro uklidnění. Určitě to zkuste, ale nikdy si dialogy mezi vámi dvěma nevymýšlejte dopředu, ono se to prostě nějak v tu chvíli stvoří samo od sebe, vy jen posloucháte.

DIY - Kraťasy

Na konec tu mám DIY, které se vám teď, když je konečně teplo bude hodit. Ano, je to dost primitivní, a každého to napadne, ale tak, jen tak to sem napsat můžu.

Budeš potřebovat:

Legíny

Nůžky

Nit

Jestli máš nějaké legíny, které jsou ti už malé, ale máš je ráda a jsou pěkné, neváhej a udělej z nich kraťasy. Prostě si vyměř délku kraťasů a ustřihni. Ustřižené konce buď zašij, aby se nepáraly, nebo je nech jen tak, nebo na nich vyrob takové ty střapce, třeba i s korály, to je jen na tobě. Já je mám právě teď na sobě, už mají díry, ale na vyklízení morčičí klece nebo běhání po zahradě ideálka.

OBRÁZKY NEJSOU MOJE, JSOU Z GOOGLU.

To bude pro dnešek všechno. Napište mi teda, jestli někde tancujete a jestli se hlásíte na gympl a váš pocit z toho. Jo, ještě se omlouvám, že to dneska bylo takové vážnější, víc o mých pocitech, ale já se holt někde potřebuju vypsat a nemám kde. Díky za přečtení a pá:)

Vaše Luuuuucka