Little Wolf

Důležitost (nej)horší osoby

Jen něco, co mě napadlo při prokrastinování.


Řekněme, že je skupina lidí, kteří jsou v kroužku. Dejme tomu, že hrají fotbal. V kroužku je pár opravdu dobrých lidí. A pak zbytek. Všichni zhruba na stejné úrovni, nijak zvlášť schopní. A jeden jediný člověk, který je nejhorší. Není třeba nic zastírat. Prostě je nejhorší. Celý kroužek to ví, trenér to ví, on to ví. Nikdo by nechtěl být na jeho místě. A právě tohle neskutečně pomáhá všem, kteří jsou třeba jen nepatrně lepší. Protože si sice říkáte, že jste to posrali, ale... Máte alespoň toho jednoho člověka, který je horší. O kterém to všichni ví. Ne o vás, ale o něm.
Nejste dobří, ale alespoň nejste tak špatní, jako on.
Ano, při vybírání do týmu si vás vyberou mezi posledními, ale alespoň nejste ten jeden člověk, který zbyde. Kterého si nikdo nevybral a prostě se přiřadí tam, kde je míň lidí.
Možná, že nejste nejlepší v matematice, ale aspoň víte o tom jednom člověku, který je o něco horší, než vy.
Dejme tomu, že jste špatní v běhu a máte hromadný start. Víte, že vám běh nejde, ale automaticky alespoň nechcete doběhnout poslední. Nechcete být ten člověk, na kterého se čeká, ne? Na kterého se budou dívat všichni, protože konečně dobíhá.

Já jsem nejhorší. Ve většině činností, které děláme v tělocviku. A upřímně, ve spoustě dalších věcí.
Ale jakmile je činnost, ve které je někdo horší, necítím se... zase tak mizerně. A možná mi ta činnost jde i líp.

Pokud jste nejhorší, máte možná jednu z nejdůležitějších pozicí. Díky vám se zbytek cítí mnohem líp. I když se mu to také nedaří. Mají určitou motivaci.

Ano, nejlepší je neporovnávat se s ostatními. Ale občas to prostě nejde. 

Komentáře

Lucy02

No, je problém, že tomu nejhoršímu člověku to psychicky neprospívá. Co se týká porovnávání, tak každý to má jinak. Já si občas něco takového vybavím, (že když to zvládnul on, tak snad i já) ale nerada se porovnávám. Nikdy jsem nebyla soutěživá, koukala jsem se hlavně na svůj výsledek a snažila se ignorovat např. skvělé atlety v naší třídě. Vždy to nejde, ale snažila jsem se porovnat sama se sebou. Protože bych jinak byla smutná. Člověku v tu chvíli nepomůže, že díky němu se někdo cítí lépe. Každý má své ambice, kterých se snaží dosáhnout. Lidé jsou založení spíše sobecky, první koukají na sebe a pak na ostatní. (každý v jiné míře, samozřejmě) Ale každý má ten kus toho, že nejdříve kouká na sebe pak na ostatní. V tomto případě to funguje docela dobře, snaží se sám mít dobré výsledky, být lepší a ta skutečnost, že je nejhorší ve třídě v něčem pro něj může být destruktivní. Hlavně v menším věku. Porovnávání je pro lidi přirozené, ale já ho nenávidím, protože mě vždy odrazovalo od věcí nebo ve mě vzbudilo pocit, že jsem lepší i když to tak nebylo. Hold... každý je dobrý v něčem jiném. Pokud si daný člověk uvědomí, že je v něčem lepší a v něčem horší ten, s kým se porovnává, tak je to zcela v pořádku. Někomu prospívá, že se porovnává, ale mně ne.

Lucy02To se mi líbí +1 To se mi nelíbí

Clawdeen77VIP(ANIME!)

Lucy02: Samozřejmě, že to psychicky tomu člověku neprospívá a že je ti v tu chvíli jedno, že se díky tobě lidi cítí líp. smajl

Clawdeen77To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Naty a KájaVIP(Fazole)

Porovnávání je lidské. I lidi, kteří mají plnou hubu keců o tom, jak se nemáme porovnávat mají takové myšlenky. Jen je nevysloví. Ale uvnitř ví, buď že jsou horší, nebo že jsou lepší.

Naty a KájaTo se mi líbí +2 To se mi nelíbí

Clawdeen77VIP(ANIME!)

Naty a Kája: pravda...
Nejvíc mě baví blogy (?) jako je firstclass, kde byl i celý článek o tom, ja nemáme soudit ostatní a ty příklady byly fakt neskutečně dementní. Prostě je normální si o někom neciz myslet jen na základě toho náhodného setkání na veřejném místě.

Clawdeen77To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.