Lilinin Blog

Najednou každý trpí sociální fobií

Nedávno jsem na stránkách Krásné objevila článek od blogerky Em Age o sociální fobii. Sama se v něm svěřuje, jak touto fobií trpí, jak jí komplikuje život, ale taky jak s ní bojuje. Moc pěkný článek.

Pod ním se začaly hromadit komentáře podobně postihnutých dívek, které taky trpí, nebo si myslí, že trpí, sociální fobií. Taky se tam ale objevily odsuzující komentáře typu "najednou tu všichni trpí sociální fobií" a rádoby odborné a všeználkovské popisy tohoto problému. Netvrdím, že všechny holky, které se k této fobii přiznaly, jí ve skutečnosti trpí, ale to, že se tam objevilo pár přiznání, přece neznamená, že jí trpí každý. Kolik si přečte takový článek lidí? Pár desítek? Stovek? Možná tisíců? A těch pár je jen malinkatý zlomek a to se nerovná každý. Tolik k odsuzujícím komentářům věčných rýpalek, které spolkly všechnu moudrost světa, přitom o tom, co je sociální fobie, vědí snad jen z doslechu, tedy kulový.

Shodou okolností mám zrovna doma k přečtení knihu Sociální fobie od Jána Praška a spol. (budu o ní psát ještě podrobněji v samostatném článku), kde je tahle fobie kompletně rozebraná i s podrobnými příklady, a taky v menší míře touhle fobií trpím sama. Proto si troufám říct, že o tom něco málo vím. Záměrně říkám málo, protože nejsem odborník a nenáleží mi právo někoho soudit nebo rozhodovat, jestli má nebo nemá takový problém.

Častým argumentem bylo, že si zaměňují sociální fobii s pouhou stydlivostí a nervozitou a to proto, že tyhle dva příznaky jsou jedněmi z mnoha téhle fobie. Jenže podobné problémy má spousta dospívajících (soc.fobie se nejčastěji rozvíjí právě v období dospívání). Jak tedy rozlišit "jen" útrapy dospívání a právě sociální fobii?

Sociální fobie se projevuje strachem z toho, že se na vás druzí dívají, že se znemožníte, že se budete chovat nějak divně, že jste středem pozornosti…, strachem z kontaktu s lidmi, z odmítnutí, z kritiky, z jedení na veřejnosti, mluvení před ostatními, z telefonování, z oslovování, z projevení názoru…, vyhýbáním se společnosti, výše zmíněným situacím… A to vše je podpořené tělesnými příznaky, jako je červenání se, třes, sevřené hrdlo, pocity na zvracení, bušení srdce, pocení, potíže s dýcháním…a doprovázené myšlenkami, kterými se člověk sám ujišťuje, že se mu to nepodaří.

Normální projevy člověka, který je nervózní a bojí se třeba přednést referát před třídou, řeknete si…JENŽE…v normální situaci se člověk zvládne přizpůsobit. Párkrát přednese referát, zjistí, že to nic není a je příště v klidu. Má obavy z oslovení opačného pohlaví, ale párkrát to udělá, zjistí, že to zase tak těžké není a strach je pryč, nebo se alespoň zmírní. Každý má prostě obavy z neznámého, ale důležité je to zkusit a vůbec se donutit to zkusit.

Člověk se sociální fobií udělá cokoliv, aby se do takové situace nedostal, i kdyby kvůli tomu musel pohřbít už desátou babičku nebo se uvrhnout k životu poustevníka. Za každou cenu se tomu snaží vyhnout, a pokud to nejde, tak tu nějakou problematickou činnost udělá, ale se všemi výše zmíněnými tělesnými problémy a příště zase a pak zase a pokaždé, když k tomu dojde, tak se bude cítit stejně, jako by to mělo být poprvé. Nic se nezmění! Ani trochu se mu neuleví. No chtělo by se vám tohle zažívat donekonečna? Víte, jaké to je propotit tričko, když se máte někoho na něco zeptat nebo třeba jen odnést sešit přes celou třídu učitelovi na stůl?

Co můžou udělat ostatní, aby zpříjemnili život těm, kteří trpí sociální fobií? Když spolužák stojí před tabulí a je viditelně nesvůj, těká očima, potí se, zadrhává, tak to nejhorší, co mu můžete udělat, je smát se mu, ukazovat si na něj, urážet ho…takže to nedělat. Pokud s někým takovým mluvíte a on špatně hledá témata k hovoru, mluví tiše, občas naznačí odpověď, ale nedopoví…tak veďte rozhovor vy, zeptejte se ho na názor a nedejte na sobě znát, že vás to s ním nebaví (i kdyby to byla pravda).
Vím, že pomáhat ostatním se dnes moc nenosí a dělat si z někoho srandu je větší zábava, ale alespoň na okamžik si představte sebe v kůži někoho s tímhle problémem.

Taychi zmínila v jednom komentáři větu, kterou v jejich třídě bojují proti šikaně:

Silný člověk chrání slabé a slabý se jim snaží ublížit