HryProDivky.cz
Story of Evil - Regret Message
Ten kdo nečetl 1. nebo 2. díl běžte si to přečíst navazuje to na sebe.. Regret Message = Lítostná zpráva (nebo něco v tom smyslu..)
V malém přístavu ve městě na okraji,
stojí tam smutná dívka u moře sama..
S jejím beznadějným přáním se tu pojí,
jedna městská legenda známá..
,,Stojím u moře sama, bez tebe.." říkám do větru. ,,Pořád ale slyším tvůj hlas, který mi napovídá.." pořád ho slyším, jak mi povídá něco. Nevím co. Jediné co mu rozumím je volat mé jméno..
,,Kdybys na kus papírku napsala své přání, poté ho svinula a do lahve dala..Pak ho hodíš do moře, bude plout dál.. Přání se ti splní z nenadání.." řekl mi jeho tichý jemný hlas..
Co mi řekl, udělala jsem..Celou dobu poslouchal on mě, teď budu já jeho..
Přeji si, aby jsme byli opět spolu. Ale už navždy.. napsala jsem na kus papírku, a vložila ho do lahvičky..
Láhev jsem hodila do moře, dívala se na ni a u toho si zpívala..
,,Má malá lahvičko, pluj dál za obzor, jen dej na mé přání uvnitř pozor..Sleduji tě, jak pluješ mořem napříč, budu tě sledovat, až zmizíš pryč.."
Večer jsem se dívala jen z okna..A vzpomínám.. Na naše nejlepší chvíle..
,,Splnil jsi mi vše, co si mi viděl na očích.. Splnil jsi mi vše co jsem jenom chtěla.. Jsem jen sobec, co jenom vše zničí.. Jsi ten, který mi splnil všechna má přání..Zemřel jsi kvůli mě, odpusť mi prosím.. Doufám, že alespoň trochu štěstí nosím..Snad se dostaneš na místo určení.."
Rozběhnu se od okna, seberu si kabát a běžím ke dveřím.. Jsem venku, odhazuji kabát, klekám na kolena a rozpláču se.. ,,Dala bych vše, abych tě znovu viděla.." pří pohledu na nebe si znovu zopakuji ,,Snad se dostaneš na místo určení.."
Opět si začnu zpívat ,,Jen pluj mé přání s lítosti a slzami..Přesto že sis to přál, není mi do smíchu.. I když jsem si plně vědoma svých hříchů .. Ztrácím tě, mizíš vlnami..
Má malá lahvičko, pluj dál za obzor..Jen dej na mé přání uvnitř pozor..Sleduji tě, jak pluješ mořem napříč, budu tě sledovat až zmizíš pryč.."
Je mi celkem zima..Proč jsem jen ten kabát odhazovala..?
Když mě najednou obejme kolem ramen.. ,, Lene !! " směju se na něj a on mi oplácí úsměv.. ,,Bude náš osud v příštím životě spjatý ? Jestli ano, budeme snad znovu dvojčaty.. " při těch jeho slov se rozpláču ještě víc.. ,, Lene !! Neopouštěj mě znovu !! " zakřičím na něj, když odchází.. ,,Prosím.." Dívám se na něj jak odchází, tam kde má být..
,,Teď aspoň vím že jsi na místě určení.." padnu do písku a pláču..
,,Chce se mi celkem spát.." řeknu a na písku jsem usnula
Pohled 3. osoby..
,, Rina usnula, až už se nikdy nevzbudila. Zemřela na podchlazení. Teď byla Rina šťastná, byla teď s Lenem. Konečně byli spolu.. Teď už jsou spolu navždy.
Konec "
řekl Keel své dceři Yukin a zavřel knížku..
