Fangirl Trash

Help me!

Hey guys!

Jak jste si možá všimli (a možná taky ne), rááda píšu povídky. Používám k tomu hlavně wattpad.com.

Nedávno jsem tam jeden příběh smazala a chci ho nahradit něčím jiným. Mám tam 2 příběhy, ale nevím, kterému se věnovat víc.

Takže... házím sem něco jako prology těch dvou povídek, ať se rozhodnete.

Firefly (Lindsey Stirling FanFic)

"Mio, pohni si, já už chci jet!" pokřikovala má sestra a poskakovala pod schody. Zašklebila jsem se, stáhla si vlasy do culíku a s batůžkem na zádech sešla do chodby. "Že ti to trvalo..." podotkla sestra, zatímco jsem se obouvala. "Jdi někam, Becco, obvykle jsi pomalejší ty." Popadla jsem svou šedou bundu a vyrazila z domu za mamkou, která už seděla v autě a čekala na nás.

Posadila jsem se na sedadlo spolujezdce a s úsměvem se natáhla k rádiu, zapla ho a nastavila ho na přehrávání CDček. Malým Fordem se okamžitě rozezněla Ascendance od Lindsey Striling. Becca po mně loupla pohledem, ale nijak můj výběr nekomentovala. Mamka zmáčkla pedál a auto se rozjelo k aquaparku.

Nebylo to daleko a mamka po dvaceti minutách celkem zbytečně zahlásila, že jsme na místě. S Beccou jsme vyskočily z auta a rozběhly se k pokladnám o chvíli později jsem už stála pod sprchou, převlečená do svých jednoduchých černých plavek a dohadovala se s Becou, kam půjdeme nejdřív.

*******************

"Tři, dva, jedna... Teď!" odpočítávala Becca a když vykřikla teď, obě jsme se spustily z klouzačky, ve snaze být co nejrychlejší. Pár vteřin se mi míhal vzduch kolem obličeje a pak jsem s cáknutím dopadla do vody. Ryhle jsem se zase vynořila a s uspokojením sledovala cákanec, který se vytvořil vedle mě, ukazující, že jsem vyhrála. Becca se s prsknutím vynořila z vody a zaklela. "Ještě jednou!" nařídila nesmlouvavě. "Tentokrát vyhraju já." řekla, jako kdyby to byla jasná věc a už se drápala z vody. S lehkým úsměvem na tváři jsem vylezla taky a znova po schodech vyšla ke klouzačkám. "Teď startuju já, ať je to fér." řekla jsem. "Tři, dva, jedna..." Becca se spustila z klouzačky. Nejspíš čekala že TEĎ přijde hned za Jedna, jako to bylo při odpočítávání. "Teď!" Vykřikla jsem vteřinu po tom co se Becca rozjela a sama se zhoupla ke sjezdu.

"Tys podváděla, Becco!" zašklebila jsem se, když jsem i já byla pod klouzačkou. "Sklouzla se dřív, než jsem řekla teď!" Becca něco zamrmlala a pak prohlásila: "Pojď ještě jednou."

"Fajn, Becco, já se tu s tebou budu klouzat třeba ještě hodinu, ale teď budu prostěmuset jít na onu místnost, protože by ta žlutá voda v bazénu fakt nevypadala dobře." Becca se jen zašklebila, ale pak prohlásila: ,,Fajn, ale nebudeš se někde courat."

I přes to, že jsem se neměla courat jsem se k záchodům vydala pomalu. Becca si takhle jednou zlomila ruku. Tím že šla rychle. A já byla rozhodnutá tuhle chybu neopakovat.

Vracela jsem se ze záchodů, když jsem mezi lidmi zahlédla povědomé vlasy. Zrzavá s blond melíry. Srdce se mi rozbušilo dvakrát rychleji, když mě napadlo jméno Lindsey Stirling. Tomu člověku jsem neviděla do obličeje a tenhle nápad jsem hned zaplašila. Byla to hloupost. Naivní blbá hloupost, kterých mi za den hlavou proběhnou desítky. Lindsey tu nemohla být, koncert v našem městě byl až za 4 dny, tak co by tu dělala.

Zatřepala jsem hlavou, abych ten nápad vyhnala z hlavy a až v tu chvíli mi došlo, že už obcházím bazén, ve kterém na mě čekala Becca. Přes všechny ty varovné cedulky, které mi seskoky do vody zakazovaly, jsem seskočila po nohou do bazénu a než si toho jakýkoli plavčík stačil všimnout, jsem doplavala kus pod vodou k Becce, které jsem zezadu přikryla oči rukama.

"Kdo jsem?" zašeptala jsem a snažila se znít děsivě. "Mio!" rozesmála se Becca. "To jsi ty!" Otočila se na mě a rukou ne mě cákla vodu. "Jdi někam!" zasmála jsem se a cákla na ní taky. Z nevinného cáknutí vznikla velká vodní bitva.

Pak mě Becca znovu zatáhla na skluzavky, kde jsme strávily ještě hodně času. Pak to přestalo bavit i Beccu. "Mio, pojď do výřivky! Mě už to nebaví." škemrala.

Vyhrabala jsem se z bazénu a pomalu se i s Beccou vydala k výřivkám. V místním aquaparku byla dvě malé kulaté nádrže s bublající vodou, zasazené asi metr od sebe. A mezi nimi jsem právě stála a snažila se rozhodnout, která je prázdnější.A pak se mi znova pořádně rozbušilo srdce.

I need music 

,Nashledanou!" rozloučila se s řidičem autobusu, který ji každé ráno dopravoval do školy. V jedné ruce držela pouzdro s houslemi. ,,Sbohem." uslyšela od řidiče. Sbohem? Přišlo jí to zvláštní, ale onen řidič jí nikdy neměl rád, aniž by věděla proč, takže se tím nijak nezabývala.

pár metrů před autobusem byl přechod, po kterém plánovala přejít. Postavila se na chodník a čekala, až autobus přejede. Pak uviděla řidičeautobusu, jak jí pokynul, aby přešla. Usmála se na něj a dala se do pohybu. V tu chvíl se autobus rozjela srazil jí tak, že odlétla několik metrů daleko a pak odjel.

Dívka omdlela.

Při dopadu se pár metrů od ní otevřelo pouzdro s houslemi a začala z něj vycházet tichá hudba, tak tichá, že jí dívka ani nemohla slyšet. Hudba pomalu zesilovala, a když už byla natolik hlasitá že jí mohla slyšet i dívka, stalo se něco neočekávaného, možná zázrak. Dívka otevřela oči a i přes to, že jí bolela záda tak, že se nemohla ani pohnout a z pár ranek jí vytékala krev se usmívala.

****

Takže prosím, dejte vědět v komentářích, co se vám líbí víc!

+3

Příběhy a povídky

Autor: štěrbina   |   Publikováno: 29.09.2015   |   Zobrazeno: 599x