Eliščin Internetový bloček

Momentálně tu čekám na přítele, a čekám až se ozve. Možná Vás zajímá jak se situace vyvíjí. Pořád stejně. Anežka nás nenechá být. Začala s tím, že ničím přátelství. O Otakarovi vykládá lidem co s tím nemají nic společného. Když si myslíte, že je klid situace se opakuje. Jsem fakt ráda, že jsem ráda. Nechápu proč se nás snaží rozdělit.  Vůbec nevím, k čemu ji to je. Zajímá mě, máte to taky tak? Potýkate se s něčím podobným? 

Věřte mi. Nikdy mi nějak nešlo o svůj prospěch. Říká se, že Kozorozi to tak mají, ale já jsem asi nějaká divná. Protože to tak nemám. Vždycky jsem si šla svou cestou. Nešlo mi o úspěch ani o peníze. Ale, byla jsem ráda, když se mi povedlo něco o co jsem usilovala. Nejsem manipulátor. Jsem obyčejný člověk, co má sny. A už vůbec nejsem Stalker. Když jsem přišla k Pavlovi nebo Jarkovi, vedlo mě k tomu fanouškovství. Brala jsem to jako koníček, ale nepočítala jsem s tím, že mě bude mít Pavel a Jarek rád. To samé při testech. Když jsem šla na střední, počítala jsem s variantou, že budu tak nějak prolízat. Teď kde jsem, jsem se dostala tvrdou dřinou a píli. Ono to sice vypadalo, že sedím u netu, ale ve skutečnosti jsem pracovala na Přátelství (a pracuju) mezi mnou a Pavlem a teď momentálně i Jarkem. Do toho jsem se snažila získat Otakara zpátky. Ať se to zdá nebo ne, i fanouškovství je docela síla na psychiku. Ne, nedělám to kvůli slávě. Dělám to protože se chci věnovat hudbě a herectví. Beru to jako koníček. Hudba je pro mě motivace a útěk z reality. Anežka si myslí, že Pavla otravuju. Neotravuju. Snažím se dělat to, co mě baví a naplňuje. A to, že jsem se zamilovala do Otakara... To už jaksi nebylo v mém úmyslu. Prostě se to stalo a já svoje city neovlivním. Nechápu proč se mě snaží zničit.  Je tam snad závist? To nevím.

U dalšího článku

Ahoj