HryProDivky.cz
Jak to semnou doopravdy bylo a je?
Ahojky
Dneska tu mám článek spíše o ničem a taky bych zároveň chtěla dát vědět mým věrným čtenářům co semnou do opravdy bylo (teda pokud nějací zbyli).Můj poslední půl rok byl pro mě fakt mega těžký.Všechno začalo obyčejnou banalitou a to tím,že já se rozešla se svým přítelem,neptejte se mě proč,ale on byl prostě mentálně jinde a já neměla na to sílu,neustále mě otravoval zprávami abych se k němu vrátila atd a dělá to do dneška..Několikrát jsem ho blokla ale když čirou náhodou promažu block list na fb tak jsme tam kde jsme byli...No to je jedno,Potom mi kamarádka řekla že s ní mám být na pokoji a odejít od svých spolubydlících jen proto,že budou údajně na pokoji jen dva,ale do dneška tam jsou postele pro 3 a někteří tam po 3 opravdu jsou,takže mi v podstatě lhala,jen proto aby mě dohnala tam kam nechci a odstrčila od holek,na kterých mi záleží...I když jsem ji několikrát říkala,že nejdu,že se na tom pokoji cítím dobře tak si nedala říct,no to je jedno. Potom se mi změnila moje nejúžasnější vychovatelka (ted už bývalá) a já se díky tomu složila do takové fáze,že jsem se začínala uzavírat do sebe a byla víc ve stresu a stres se stál mojí každodenní náladou a byla jsem více smutná než veselá a na intru jsem absolutně nechtěla být...Do toho se mi od sebe odstěhovali rodiče takže já jsem musela a musím být každý víkend jinde...Ale v tom přišla moje učitelka z odborného výcviku a domluvila mi sezení u psycholožky a za to jsem ji fakticky vděčná protože mě dostala z toho nejhoršího a já už po 3 ano po 3 blbých sezeních nejsem hromádka neštěstí.Je to moje nejmilejší paní mistrová i když je fakt,že k psycholožce se mi nechtělo,ale pak jsem si nějakým stylem řekla že půl rok trápení bohatě stačil a já už jsem od začátku Března zase ta usměvavá,bláznivá,veselá holka kterou jsem bývala. jsem paní mistrové neskutečně vděčná že mi tu psycholožku domluvila,protože ještě v Únoru jsem si najivně myslela,že jsem úplně ok ale nebyla jsem :). Během jednoho měsíce jsem zase začala věřit v to,že na škole mám fakt ty nejlepší kamarády,jako ano věděla jsem o nich ale jaksi jsem si to neuvědomovala.V některých situacích jsou ti kamarádí opravdu hrozně fajn a jsou moje rodina.Nevyměnila bych je,nechápu jak jsem mohla být tak slepá a utápět se v problémech které ve skutečnosti byli úplné prkotiny....Tímto článkem bych chtěla poděkovat všem mým přátelům kterým na mě záleží,paní mistrové že mě k té psycholožce dokopala a všem dalším lidem,kteří mají v mém životě zvláštní místo :)
Mám Vás všechny ráda :)
(Nechtěla jsem vám lhát nebo si dokonce vylévat srdíčko ale já už to v sobě dusila hodně dlouho a musela jsem to ze sebe dostat.Opravdu si nechci na nic hrát ani nic skrývat hezky s pravdou ven...Ne nechci si hrát na chudinku pouze napsat článek pěkně od srdíčka)
U dalšího článku..
Ahoj
Komentáře
Damaris Harris
(Langustičky)
Já jsem si říkala kampak ses nám poděla. I když tě moc neznám, mám z toho takový pěkný pocit že je ti lépe
ela(Zvířata,Youtube,Seriály)
Damaris Harris: Nevypařila jsem se,jen jsem jaksi nebyla v pohodě.Děkuji to mě těší,a ne nedělám si legraci.Ted si příjdu taková ...no upřímnější a veselejší a je mi líp abych pravdu řekla.Prostě bylo na čase něco dělat abych pořád nebyla taková jaká jsem bývala. Ale ted je vše jinak...Za jeden blbej měsíc jsem udělala fakt velkej pokrok a jsem za to ráda. Ne,že by byl pro mě blbej ale víš jak to myslím
.
julie kirová(Girl´s Dream)
Je dobře, že je zase všechno v pořádku.
Já tě za chudinku nebo tak nepovažuji, chápu tě, také jsem měla své období, kdy jsem psychicky i fyzicky zhroutila... 
ela(Zvířata,Youtube,Seriály)
julie kirová: Děkuji,za podporu,já posledního půl roku byla fakt v žslostném stavu,3 měsíce jsem skoro nespala,nevěděla jsem jak se z toho vymotat a když už jsem si naivně myslela,že je všechno v pořádku tak se mi to za týden vrátilo všechno zpátky....Byla jsem fakt troska,která ví jen o svých problémech a probouzí se s nimi každý den.Ani koncerty jsem si moc užít nemohla,když se mi tam nějaká ta myšlenka myhla,ale snažila jsem si je užít co nejvíc i přesto,že psychicky jsem byla úplná troska...Ale ted už je zase všechno jinak a já se můžu konečně vyspat a žít normální život.