DIDYNY STRÁNKY

LOPEZ

Dneska ráno jsem se probudila ještě dřív,než nás přišli vzbudit.Vzala jsem si telefon a sedla si s ním na záchod,potřebovala jsem v klidu a soukromí zavolat mamce.Opravdu se mi nesnesitelně stýskalo,nechápala jsem,jak jsem mohla být tak naivní a myslet si,že karate mě bude brát natož že soustředění bude super zážitek!Jak se ozvalo máminým hlasem:,,Ahoj zlatííčko!",draly se mi do očí slzy.,,Ty brečíš?"zeptala se udiveně máma,když jsem se jí ptala,jak se má.,,Nene,jak tě to napadlo!?"odpověděla jsem jí.Prostě jsem nechtěla,aby mamka věděla všechno.Když mi potom posílala pusu,když jsme se loučiy,musela jsem to típnout,protože to už bych se rozvzlykala opravdu nahlas.Vstala Sakujama,Katherine(stačila mě upozornit,jak se to píše,protivka)i Catty.Nikdo si nevšiml mých zarudlých očí a já musela pokračovat v divadýlku,že karate je můj život.Není.A nejvíc mě štval Marc,který byl úplně posedlý,jako Sakujama.Ne,tohle není pro mne.Musím odsud vypadnout.Když večer volala mamka,všechno jsem jí řekla,jak jsem tu nešťastná.Začala mě utěšovat,ale o tom,že karate opustím,se nezmínila ani slůvkem.Všichni jsou tu tolik posedlí.Elli,jedna holka je úplná fanatička!Nesnáším to tu.Sakujama,Marc,Elli a sensej,všichni takoví fanatici!Večer jsem se zmítala v posteli a vzlykala