Recenze knih - květen, červen 2020 - Blog Butterfly340

«Nejnovější články | Blog Butterfly340

Vytvořit blog | Nápověda

Recenze knih - květen, červen 2020

Hey!

Vítám vás u dalších knižních recenzí!

Doufám, že se vám článek bude líbit:)

Replika

Autorka: Lauren Oliver

Počet stran: 456

Děj: Lyra: Z dálky vypadá institut na soukromém ostrově poblíž Floridy poklidně a skoro krásně. Při bližším pohledu byste však narazili na zavřené dveře a značky upozorňující na biologické nebezpečí. Ve skutečnosti se tam nachází utajované vědecké středisko, v němž žijí tisíce replik, které zde tráví pod vědeckým dohledem celý život. Institut je však nečekaně napaden a dvěma zkoumaným objektům, dívce Lyře - neboli číslu 24 - a chlapci číslo 72, se podaří uniknout. Společně se vydávají do neznámého prostředí venku, kde potkají Gemmu, jež se sama vydala na nebezpečnou cestu. Když se Lyra snaží pochopit, k čemu vlastně Institut sloužil, odkrývá tajemství, která změní život oběma dívkám.

Gemma: Gemma doposud strávila velkou část svého života po nemocnicích. Dřív bývala malou, věčně nemocnou holčičkou. Teď je z ní osamělá dívka, jejíž život ohraničuje domov, škola a její nejlepší kamarádka April. Poté, co ji téměř unese cizí člověk, začne Gemma zkoumat minulost své rodiny. Zjistí, že její otec byl zapojen do výzkumu v záhadném institutu. Aby nalezla odpovědi na své otázky, vydá se na Floridu, kde narazí na dvě repliky, čísla 24 a 72. Když se snaží pochopit, co se dělo v institutu, dozví se o sobě i o své rodině děsivé tajemství, které může zničit vše, co je jí drahé.

Před dvěma roky, kdy se kniha vydávala, tak se o ní hodně mluvilo. Tak jsem se o ní dozvěděla. Popis děje mě moc nezaujal, avšak koncept celé knihy (tedy že příběh je vyprávěn vlastně dvakrát, pokaždé z pohledu jiné osoby) ten mě už zaujmout dokázal, proto jsem si knihu koupila.

Dlouho však ležela jen v knihovně a nějak nebyla chuť ji číst, očekávala jsem sci-fi, na které v poslední době zrovna nemusím... Každopádně, v dubnu jsem se rozhodla si knihu i tak přečíst a rozhodně jsem nelitovala:)

Se sci-fi to nemá absolutně co dělat. Je to taková milá young adult oddechovka. Zároveň to však není úplně hloupé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je v tom příběh, místy to je i vtipné, takže to určitě potěší i starší čtenáře, kteří už tento žánr nevyhledávají.

Jenom se připravte na to, že konec je otevřený. Mně to nevadilo, ale vím, že spoustu lidí to rozčiluje:D Takže, pokud patříte mezi takové, tak si dopředu opatřete i druhý díl. Ten jsem, přiznám se, ještě nečetla, navíc ani neočekávám, že bych si ho kdy přečetla (i když, zázraky se stávají, že), jelikož zakončení Repliky se mi vcelku líbilo a nechci si druhým dílem pokazit dojem z příběhu.

Hodnocení na Databázi knih: 74%

Moje hodnocení: 80%

Smrtící bílá

Autor: Robert Galbraith

Počet stran: 720

Děj: Čtvrtý případ Cormorana Strika a Robin Ellacottové „Viděl jsem, jak zabili dítě.“ S těmito slovy jednoho dne navštíví utrápený mladý muž soukromého detektiva Cormorana Strika a prosí ho o vyšetření zločinu, jehož byl údajně svědkem v dětství. Třebaže je mladík zjevně nevyrovnaný, jeho příběh zní věrohodně. Než ho ale detektiv stihne vyslechnout, muž v panice uteče. Strike a jeho společnice Robin se pustí do složitého vyšetřování, které je zavede do zákulisí britského parlamentu i do světa temných rodinných tajemství.

Kniha působí jako nějaký špionážní román, ale je to typický anglický detektivní román.

Musím říct, že Smrtící bílá předčila má očekávání stejně jako Replika. Je to hodně dobré, i když první pocity z knihy jsou... No, ne zrovna skvělé... Vlastně první, co vás po přečtení knihy napadne je věta ,,Proč, sakra, ta kniha neprošla korekturou?!". V celé knize jsou občas překlepy, ale hlavně na začátku jsou dost velké nesrovnalosti... Třeba nevěsta má na focení zelené šaty, ale když z focení odchází, už je má bílé. A je tam toho víc, což působí dost rušivě. Jednoho by napadlo, že knihu přece někdo po spisovatelce (Robert Galbraith je pseudonym, ve skutečnosti knihu napsala Rowlingová) číst, ale evidentně ne...

I tak to ovšem stojí za přečtení. Nicméně, připravte se na to, že začátek je opravdu krkolomný. Dále byste si měli uvědomit, že to není detektivka, ale detektivní román. Takže je to delší, více popisné, román se nezabývá jen vyšetřováním, ale i soukromím samotných detektivům. Každopádně, je to docela čtivé. Je v tom napětí a tak. No, a taky můžete hádat, jak se celý příběh vlastně odehrál.

Hodnocení na Databázi knih: 84%

Moje hodnocení: 82%

Schůzka se smrtí

Autorka: Agatha Christie

Počet stran: 224

Děj: Námět na detektivní román Schůzka se smrtí získala Agatha Christie při cestách se svým mužem, archeologem Mallowanem, který prováděl vykopávky na Blízkém východě. Přeneseme se tedy i my společně s hlavními hrdiny do Jeruzaléma, budeme vdechovat vůni starých mešit a cizokrajné přírody. A na pozadí růžových skal údolí Petry se staneme svědky střetnutí staré despotické ženy a jejích dětí, kteří jsou k sobě připoutáni vzájemnou nenávistí. Nakonec dojde k nevyhnutelnému – k tragické smrti matky…

Vyvstává otázka – přirozená příčina, nebo vražda? Dospělé děti měly tisíc a jeden důvod přát si matčinu smrt. Ostatně ani náhodní spolucestující nejsou bez podezření. Hercule Poirot nemá lehkou situaci: do čtyřiadvaceti hodin musí dát policii rozluštění. Jako vždy však chce odhalit celou pravdu, nikoliv pouze pachatele…

Je to taková průměrná kniha od Agathy. Nic "wow", ale i tak skvělé čtení :D

Jinak, Schůzku se smrtí jsem viděla i jako epizodu ze seriálu Hercule Poirote (zhlédla jsem všechny epizody, které už jsem předtím četla) a byl to děs. Scénáristi se pustili do nějaký svý fantasmagorie a děj knihy se rozhodli zcela ignorovat, takže to pro změnu něco, co doporučit rozhodně nemůžu...

Ještě ke knize... Líbila se mi na ní hlavně ta vůně Blízkého východu. Opravdu hezky vykresleno. Teď jen doufám, že se do Petry budu moct také někdy podívat:)

Hodnocení na Databázi knih: 88%

Moje hodnocení: 82%

Temný cypřiš

Autorka: Agatha Christie

Počet stran: 240

Děj: Paní Laura Welmanová, velmi bohatá a velmi nemocná žena, náhle zemřela. O tom, kdo bude jejím dědicem, nebylo zdánlivě pochybností, vždyť neměla bližší příbuzné než půvabnou neteř Elinor. Skutečně však nechtěla odkázat své jmění nikomu jinému?

Neměla být dědičkou třeba její oblíbenkyně Mary Gerrardová? Další smrt upozorní nejen na problém dědictví, ale i na bouři lidských osudů a vztahů, z nichž některé mají kořeny hluboko v minulosti. Elinor je obviněna z vraždy a všechno nasvědčuje tomu, že zabila i svou tetu. Jen jediný člověk nevěří v její vinu a povolá Hercula Poirota.

Zkušený detektiv zvolí zvláštní metodu. Tentokrát mu není vodítkem pravda, ale lež. Co způsobuje, že lidé lžou? Co lze z jejich lží odvodit? Proč lžou i nevinní? Jakmile zná odpověď na tyto otázky, není pro něho těžké odhalit vraha.

Hned na začátku se dozvíme, kdo vlastně měl vraždit, a pak se dozvídáme, jestli to daná osoba, tedy Elinor, skutečně spáchala, nebo došlo k omylu a vraždy má na svědomí někdo úplně jiný.

Temný cypřiš se mi neskutečně líbil a to i ve filmovém zpracování. Vlastně, jediné, co bych vytkla filmu tak je, že Mary Gerrardová v něm vypadá jako čtyřicátnice, přestože podle knížky to má být holka kole dvacítky...:D To se nepovedlo, no.

Ke knize však nemám, co říct. Snad jen, že je ideální na léto:D

Hodnocení na Databázi knih: 89%

Moje hodnocení: 87%

Codex Regius

Autor: Arnaldur Indriðason

Počet stran: 372

Děj: Mladý Islanďan Valdemar se vydává v padesátých letech studovat do Kodaně. Chce se zabývat středověkými rukopisy. Profesor, kterého mu doporučili, je však podivín a zcela evidentně něco skrývá. Valdemar se však od něj přesto nechá přemluvit, aby mu pomáhal při pátrání po rukopisech. Oba muži se tak vydávají přes půl Evropy na dobrodružnou cestu, přičemž dávají v sázku svůj život, neboť existují lidé, kteří jsou ochotní jít kvůli kulturním pokladům nevyčíslitelné hodnoty přes mrtvoly…

Rozhodla jsem se, že trochu zaexperimentuji, proto jsem si v knihovně vybrala náhodnou knihu. Nedívala jsem se na autora ani na děj, prostě jsem po něčem šáhla a až doma jsem se dívala, co jsem si to vlastně půjčila :D

A myslím, že se experiment povedl. Půjčila jsem si knihu, o níž jsem v životě neslyšela, od autora, o němž bych mohla říct totéž. Navíc je to má první kniha od islandského spisovatele:D

Codex Regius je skvělý, i když pro náš národ docela nepochopitelný. Docela podrobně se tam rozebírají středověké islandské rukopisy, přičemž autor počítá, že o nich už něco víte... Upřímně, nevím, jak vy, ale já se musím přiznat k tomu, že o islandských rukopisech jsem do přečtení této knihy neměla ani ponětí...

Avšak, knihu si můžete užít i bez toho. Jen musíte počítat s tím, že některé pasáže pro vás budou těžko srozumitelné.

Hodnocení na Databázi knih: 69%

Moje hodnocení: 85%

Mrazivá noc

Autor: Arnaldur Indriðason

Počet stran: 288

Děj: V Reykjavíku je jednoho mrazivého zimního dne nalezena mrtvola dítěte. Kriminalisté jsou doslova šokováni. Chlapec tmavší pleti, který leží v zamrzlé kaluži krve, byl zcela evidentně brutálně ubit k smrti.

Jelikož se mi Codex Regius vcelku líbil, půjčila jsem si od autora knihu další. Tentokrát nefalšovanou krimi:D

Musím říct, že Mrazivou noc jsem si užila. Ale nesoustředila jsem se tolik na řešení samotné vraždy, jako spíš na mentalitu samotných Islanďanů...

Je to zajímavý vhled do něčeho, co je pro nás naprosto cizí... Už jen to, že Islanďané jsou si zvyklí pořád tykat, nebo mají jen křestní jména, působí zajímavě. Navíc se tam řeší otázka přistěhovalectví a mnoho dalšího. Přitom to není nikterak náročná či dlouhá kniha, což je plus.

Hodnocení na Databázi knih: 73%

Moje hodnocení: 86%

Lískový les

Autorka: Melissa Albert

Počet stran: 432

Děj: Sedmnáctiletá Alice a její máma strávily většinu Alicina života na cestě, s neobyčejnou smůlou vždy v patách.

Když však Alicina babička, podivínská spisovatelka temných pohádek, zemře o samotě na svém pozemku—Lískovém lese—tu teprv Alice pozná, jak velkou smůlu může mít.

Její máma je unesena bytostí, která tvrdí, že pochází z drsného nadpřirozeného světa babiččiných pohádek.

Jediným vodítkem je vzkaz, který máma Alici zanechala: DRŽ SE DÁL OD LÍSKOVÉHO LESA. Aby Alice získala mámu zpět, musí se nejdřív vydat do Lískového lesa, a poté do světa, kde babiččiny pohádky začaly...

Po přečtení děje jsem měla pocit, že tohle rozhodně číst nemusím. Zvláště, když jsem si všimla, že je tam napsáno "Fanoušci Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti a Dětí krve a kostí se ztrácí v Lískovém lese...". Děti krve a kostí jsem sice nečetla, ale zato Sirotčinec Slečny Peregrinové ano a velká výhra to tedy nebyla...

Avšak Lískový les předčil má očekávání. Opět. Další kniha, které jsem moc nedůvěřovala, ale nakonec jsem si ji užila se vším všudy:D

Lískový les je taková pohádka pro větší, kterou si užije každý, kdo má rád fantasy a humor. První polovina knihy je oddechová, pak je to takové všechno zašmodrchané a nutí vás to přemýšlet a konec je... No, takový americký, jinak to říct nelze:D

Pokud si chcete udělat radost a naladit se na pozitivní vlny, tak vřele doporučuji:)

Hodnocení na Databázi knih: 64%

Moje hodnocení: 89%

Tak a to je vše, víc jsem toho bohužel nepřečetla:)

Jinak, na další díl se můžete těšit koncem července, nebo začátkem srpna. Uvidím podle nálady:D

Jinak, o prázdninách se budu snažit číst od všeho něco.

Očekávám, že budu číst Jámu, Smrtící tajnosti a Diabolik. Ty už mám doma koupené. Plus bych chtěla přečíst něco méně známého a i nějakou klasiku. Takže to jen tak o tom, o čem asi bude příští díl:)

Samozřejmě budu opět ráda, když mi tady zanecháte nějaký komentář:)

Další články autora

Komentáře

julie kirová(Girl´s Dream)

Replika mi dějem přijde trochu jako Stranger Things (ST byla ta největší kravina, jakou jsem kdy viděla) smajl
Lískový les zní zajímavě, asi se po něm někde kouknu xd